Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem
Hajme věrně trůnu Jeho
Proti nepřátelům všem
Osud trůnu Habsburského
Rakouska je osudem
...
(Začátek císařské hymny)
Hudební ukázka je zde (stiskněte CTRL, ať vám listing nezmizí)
Zdá se vám divné zrovna v roce 2018 připomínat Rakousko-Uhersko, jeho posledního císaře Karla I. a ještě k tomu na území města Bíliny? Tak čtěte prosím dál.
Karel I.
císař rakouský,
král český (jako Karel III.), král uherský (jako Karel IV.) atd.
celým jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Oto Maria Habsbursko-Lotrinský, německy Karl Franz Josef Ludwig Hubert Georg Otto Maria von Habsburg-Lothringen z habsbursko-lotrinské dynastie byl v letech 1916–1918 poslední císař rakouský, král český, apoštolský král uherský, markrabě moravský atd. (nar. 17. srpna 1887, zámek Persenbeug, Dolní Rakousy – zemřel 1. dubna 1922, Monte, Funchal, Madeira)
Dětství a mládí Karel strávil převážně v Dolních Rakousích, ve Vídni a Čechách. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, s níž měl celkem 8 dětí. Na trůn usedl 21. listopadu 1916 po smrti svého prastrýce Františka Josefa I. (První následník trůnu arcivévoda Rudolf totiž spáchal sebevraždu, druhý následník Ferdinand d'Este byl zavražděn v Sarajevu a tak se dostala řada na arcivévodu Karla, i když byl „pouze“ prasynovec předchozího monarchy Františka Josefa I.) Na uherského krále byl korunován 30. prosince 1916 v Budapešti, na českého krále však korunován nebyl, tak jako nepřijal další korunovace v rámci císařství včetně rakouské císařské korunovace. K moci se dostal uprostřed 1. světové války a jako silně věřící humanista ji bytostně nenáviděl. Jeho vláda byla poznamenána neustálou snahou o zastavení zuřící první světové války, na jejímž vypuknutí neměl žádný podíl. Jím vedená mírová jednání byla stejně neúspěšná jako jeho úsilí o národnostní smír v monarchii. Na jaře 1917 aspoň svolal již několik let rozpuštěný předlitavský parlament, čímž v rakouské části monarchie obnovil válkou přerušený demokratický život.
Po dvou letech jeho vlády byla válka prohrána a monarchie se mu rozpadla pod rukama. Po rozpadu Rakousko-Uherska odešel do exilu a od té doby bývalý císař putoval v podstatě jako štvanec Evropou. Dvakrát se ještě pokusil restaurovat monarchii alespoň v Uhrách (resp. v poválečném Maďarsku). Zemřel roku 1922 ve vyhnanství na ostrově Madeira, kde je i pohřben. V roce 2004 byl pro svůj příkladný křesťanský život a pro své mírové snahy beatifikován (prohlášen za blahoslaveného) papežem Janem Pavlem II.
Historikové se rozcházejí v názoru na Karla a jeho vládu. Helmut Rumpler, vedoucí Habsburského úřadu Rakouské akademie věd, Karla popsal jako „diletanta, vnitřně příliš slabého, aby mohl čelit všem výzvám osudu, a jako nevalného politika." Nicméně většina ostatních vidí Karla jako statečnou a čestnou postavu, která se jako císař a král pokusila zastavit běsnění první světové války. Anglický spisovatel Herbert Vivian napsal: „Karel byl velký vůdce, posel míru, jenž chtěl zachránit svět od let války. Státník, jenž dával naději na záchranu svého lidu navzdory komplikovaným problémům v říši. Král, jenž svůj lid miloval nade vše, statečný muž, ušlechtilá duše, vznešený člověk, svatý, z jehož hrobu vychází požehnání.“ Anatole France, francouzský romanopisec, prohlásil: „Císař Karel je jediný slušný člověk, jenž se sám postavil do čela armády, ač byl spíše jako světec a nikdo mu nenaslouchal. Upřímně toužil po míru, a proto byl opovrhován celým světem. Byla zde veliká šance, která však byla promarněna.“ (cit. z Wikipedie)
Na obrázku z r. 1913 jsou zobrazena chudeřická kasárna, kde začínal svoji vojenskou kariéru budoucí císař Karel I.
Karel I. a české země
1. října 1905 započal jeho vojenský výcvik u 7. dragounského pluku nejprve v Chudeřicích u Bíliny a od roku 1906 ve Staré Boleslavi. 1. listopadu byl povýšen do hodnosti nadporučíka. 12. listopadu 1906 přerušil vojenskou službu, aby nastoupil dvouleté studium na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Tehdy už byla univerzita rozdělena na německou a českou a tak, aby nevznikaly národnostní rozbroje, byl Karel vzděláván profesory z obou částí univerzity. Karel nedocházel na přednášky, ale profesoři jej navštěvovali na Pražském hradě, kde tehdy pobýval. Studium ukončil právnickými zkouškami v březnu 1907. Do doby univerzitních studií spadá slavnostní vyhlášení jeho plnoletosti 17. března 1907. Jak bylo zvykem, Karel dostal vlastní komoru a císař jmenoval jeho vrchním komořím knížete Zdenko Lobkowicze, který s Karlem setrval až do jeho smrti na Madeiře.
Arcivévoda Karel žil jako důstojník 7. jezdeckého regimentu několik let na zámku v Brandýse nad Labem, který patřil jeho příbuznému z toskánské linie Habsburků. Přesně rok před vyhlášením nezávislosti Československa 28. října 1917 Karel už jako císař zámek s příslušným panstvím koupil.
Svatební fotografie Karla I. a Zity
Ve Františkových Lázních se začal příběh Karlovy celoživotní lásky a manželství, požehnaného osmi dětmi. Karlovo srdce si tu získala družka z jeho dětských let, princezna Zita z panovnického rodu Bourbonsko-Parmského ( 9.5.1892 – 14.3.1989), která po matce z rodu portugalských králů Braganca zdědila krásu a temperament. Po zásnubách ve vile Pianore v italském Toskánsku bylo datum sňatku stanoveno na 21. říjen 1911 v rakouském poutním místě Mariazell. Koncem krátké svatební cesty, dne 28. listopadu 1911, přijel Vysoký pár Karel a Zita s velkou slávou do Brandýsa. Arcivévoda se vrátil do své posádky v Čechách k vojenským povinnostem i k obyčejnému, v zásadě prostému dennímu životu. Jak císařovna Zita později mnohokráte vzpomínala, v tomto městě novomanželé prožili jediné opravdu šťastné měsíce společného života. Do smrti mu zůstala nejspolehlivějším a nejvěrnějším přítelem i rádcem, a v dobrém jej posilovala ve chvílích, kdy zůstal při svém poslání zcela opuštěn. Dá se říci, že v Zitě měla Rakousko-Uherská monarchie po mnoha dlouhých desetiletích zase opravdovou císařovnu. (Dějiny jsou plné paradoxů: bývalé císařovně rakouské úřady zakázaly vstup do země na celých 60 let. Až v roce 1982 se „náhodou“ zjistilo, že císařovna vlastně neměla nikdy nárok na získání rakouského trůnu a tak jí byl zákaz vstupu konečně zrušen...) Po pravdě je ale třeba uvést, že se s rozpadem Rakousko-Uherska až do své smrti nesmířila a že o Masarykovi, Benešovi a dalších českých politicích se vyjadřovala velmi nelichotivě. Na rozdíl od jejího syna Otty, který se po 2. světové válce aktivně zapojil do budování poválečné Evropy.
Karlovy snahy z října 1918 o záchranu alespoň rakouské části monarchie a o vytvoření jakéhosi spolkového státu s rozšířenou autonomií pro jednotlivé národnosti přišly příliš pozdě. Když seznal, že situace je neudržitelná, soustředil se především na to, aby blížící se rozpad monarchie proběhl klidně a bez krveprolití. Jeho Národní manifest přispěl k pokojnému převzetí moci v zemi, neboť zakladatelé tzv. nástupnických států se mohli odvolat na Karlovu vůli a c. k. úřady se nestavěly proti nim. Také udělil amnestii „velezrádcům“ Kramářovi a Rašínovi, kteří byli původně odsouzeni k trestu smrti, a dalším více než 700 Čechům.
* * *
Objekt kasáren už nový majitel zboural. Proto přikládám odkaz na fotku ze serveru Mapy.cz (Seznam.cz). Podrobnosti a licence jsou v seznamu literatury na konci listingu.
Jak najít keš Změna zadání a vzorce
Úlohy budou tentokrát velmi jednoduché:
A. Téma císařské rakouské hymny převzal její autor z jedné své skladby. Původní skladbu skladatel napsal pro:
408 - varhany
917 - klavírní trio
627 - dechové kvinteto
690 - smyčcové kvarteto
709 - pěvecký sbor
881 - symfonický orchestr
Číslice před správnou odpovědí dosaďte za XYZ
B. Arcivévoda Karel sloužil u dragounů, což byly v rámci rakouské armády elitní jízdní oddíly. Matematika a fyzika jistě patřily k důležitým předmětům při vzdělávání budoucích důstojníků. Takže je docela možné, že arcivévoda někdy dostal třeba následující úlohu:
Ocelová trubka má vnější průměr 80 mm, tloušťku stěny 4 mm a délku 2500 mm. Vypočtěte její hmotnost v kg, je-li hustota oceli 7 850 kg/m3 (čili 7,85 g/cm3). Výsledek zaokrouhlete na celé kilogramy a dosaďte ho za "m". (π dosaďte minimálně na 4 desetinná místa!)
Finálku hledejte na
N 50° 33.XYZ' E 13° (46.887 + m/100)'
Nevstupujte do oploceného areálu, tam keš není!
Ještě kontrola...
...a je to!
* * *
Obrázek zbouraných kasáren z května 2018.
Pozemek tč. v majetku firmy JTH Idea a. s. (maj. J. Třešňák)
* * *
pokračování císařské hymny:
Stůjme k sobě v každou chvíli
Svornost jenom moci dá
Spojené kde vládnou síly
Vše se snadno překoná
Když se ruka k ruce vine
Tak se dílo podaří
Říš Rakouská nezahyne
Sláva vlasti, Císaři!
* * *
Poznámka
Keš byla na jaře 2021 odcizena. Pokud jste už souřadnice vyluštili, tak od N odečtěte 0.004' a k E přičtěte 0.002'.
Literatura a obrázky:
Portrét Karla I. - wikipedie (volné dílo)
Kasárna v Chudeřicích v r. 1913 - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/15425-Bilin-1913-
Kaserne-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg/800px-15425-Bilin-1913-Kaserne-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg?uselang=cs (CC0 - volné dílo)
Kasárna v Chudeřicích v r. 2016 - z www.mapy.cz (panoramatické zobrazení) na serveru www.seznam.cz. © Seznam.cz, Zachovejte licenci CC BY-SA 4.0 (viz https://napoveda.seznam.cz/cz/mapy/mapy-licencni-podminky/licencni-podminky-mapovych-podkladu/)
Císařská hymna - https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1b/15425-Bilin-1913-Kaserne-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg/800px-15425-Bilin
-1913-Kaserne-Br%C3%BCck_%26_Sohn_Kunstverlag.jpg?uselang=cs
Svatební fotografie Karla I. a Zity: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I.#/media/File:Charles_of_Austria-Este_and_Zita_of_Bourbon-Parma.jpg (volné dílo)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_I.
http://www.cisarkarel.cz/?s=zivotopis_1
https://www.stream.cz/narodsobe/10001365-posledni-cesky-kral-karel-i
3D pohled na kasárna: z www.mapy.cz (3D zobrazení) na serveru www.seznam.cz. © Seznam.cz, a.s., © Melown Maps™, © TopGis, s.r.o. Zachovejte licenci CC BY-SA 4.0 (viz https://napoveda.seznam.cz/cz/mapy/mapy-licencni-podminky/licencni-podminky-mapovych-podkladu/)
* * *
Konec
GC7P2QY – verze 1.6 z 28. 2. 2022
(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2018
