Šestá ze série keší věnovaných moderní architektuře v Boskovicích, volně navazující na seriál České televize - Šumná města, kterou provází architekt David Vávra. Tato stavba svoji cache už dříve měla a byla shodou okolností mojí úplně první keší, kterou jsem kdysi odlovil.
Cache navazuje na svoji archivovanou předchůdkyni "Evangelický kostel", která byla v provozu od 31.7.2012 do 21.4.2018. To že byla archivovaná jsem zjistil poměrně náhodou, když jsem se díval do GC mapy a na známém místě uviděl překvapivě prázdné místo. Jedná se o moji nejoblíbenější stavbu na území města, která si cache určitě zaslouží.
HISTORIE
Zdejší evangelický kostel je od 10. prosince 1996 prohlášen pod katalogovým číslem 11581/7-8728 kulturní památkou a je jednou z nejzajímavějších památek nejen z období funkcionalismu v Boskovicích a okolí. Tato stavba je svým tvaroslovím ukázkou tehdy už doznívajícího funkcionalismu v průběhu 2.světové války.
Stavbu nechal zbudovat na vlastní náklad v roce 1941 sbor Českobratrské církve evangelické. Tato církev měla v tehdejším Boskovickém okrese silnou historickou tradici, která se datuje už od doby konce 16. století.
Jako první „stánek“ Boskovické církve evangelické je uváděna v roce 1924 místnost v přízemí budovy zdejšího Reálného gymnázia a později od roku 1929 pak místnost v bočním traktu Dívčí školy na Růžovém náměstí, kde se bohoslužby konaly až do slavnostního předání Evangelického kostela do provozu. Toto poslední provizorium trvalo celých 12 let!
Zdejší evangelický sbor byl tehdy misijní filiálkou Vanovického kostela (viz foto vpravo). Sbor se v Boskovicích celkem rychle rozrůstal, vypůjčované místnosti už pomalu přestávaly vyhovovat a tak se pomaličku začalo uvažovat o stavbě modlitebny, či sborového domu. Byl tedy zřízen stavební fond a na jaře roku 1935 byl zakoupen pozemek (tehdy stál 20 020 Korun), na kterém bude kostel postaven. Vanovický sbor tuto myšlenku velmi silně podporoval a začal vydávat úpisy pro dárce, kde tito vyznačili kolik chtějí na stavbu kostela darovat. Výsledná částka předčila všechna očekávání – celkem bylo vybráno téměř 250 tisíc korun.
Současně s tím byl vytvořen stavební odbor pro dohled nad průběhem stavby, ve složení Josef Vykoukal, Franišek Staněk a Ladislav Chmel. Před vlastním zadáním stavby bylo rozhodnuto – jak to tak bývá - pro představu, jak by budoucí stavba měla vypadat, že komise navštíví několik vybraných kostelů realizovaných v nedávné době. Na začátku 20. století už stavba svatostánků nebyla tak běžnou praxí, přesto však několik sakrálních staveb splňující tato kritéria komise vybrala a navštívila. Výsledkem této cesty bylo rozhodnutí, že tehdy poměrně nový evangelický kostel v Poličce (1935 – 1937) od architekta Kozáka z Prahy, postavený místní stavební firmou Josefa Macha by mohl být ideálním vzorem pro uvažovanou stavbu (viz foto níže vpravo).
Komise poté oslovila se zadáním místního architekta a stavitele Karla Fabiánka, aby projekt zpracoval. Inspirace Poličkou s prvky kubismu, či doznívajícího art deco je zde více než zjevná, nicméně architekt zde posunul čistotu formy a tvarů s výslednou estetikou svatostánku mnohem blíže puristickému funkcionalismu.
Na křižovatce ulice Prostějovské a ulice Dr. Kirchmanna byla tedy 7.dubna 1940 stavba kostela zahájena. I nadále se stavebníkovi dařilo získávat dary, nyní i v podobě stavebního materiálu, opět zejména z Vanovic. I proto stavba dále vcelku rychle pokračovala, což tehdy nebylo vždy pravidlem - navíc, když v tu dobu probíhala válka. Myslím, že by si leckterý stavebník dnešní doby mohl z tohoto odvážného počinu vzít příklad.
V zápise kroniky tehdy dokončované stavby se 1. června 1941 praví – „S pomocí Boží dílo dokončujeme... Stavěli jsme nejen pro přítomné, ale i pro budoucí pokolení. Naším přáním je, aby všichni se navrátili k Hospodinu, neb k tomu účelu byl chrám s tou láskou zbudován. ... Kéž všichni vstupující do této svatyně najdou uklidnění duším svým a Bůh prosby jejich vyslýchej.“
Kostel byl otevřen o měsíc později - při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Ke kostelu a sboru patří také fara v řadové zástavbě ulice Hybešova, přes silnici vedle kostela. Ta ale vznikla později, až v padesátých letech. V roce 2012 pak byly provedeny v kostele poměrně citlivé úpravy interiérů a nyní chrámové lodi vévodí poměrně jemně naznačený bílý kříž podle návrhu Barbory Veselé.
ARCHITEKTURA
Až budete stát před kostelem a budete si prohlížet jeho elegantní tvarosloví s velmi zachovalými detaily, doporučuji si ještě jednou uvědomit dobu provádění stavby. Máte před sebou stavbu, jejíž kvality a detaily můžeme i po skoro 77 letech v prakticky nezměněné podobě obdivovat i dnes. Pravda, tehdy se stavělo poněkud odlišným způsobem (se stavební fyzikou se třeba tehdy obecně nikdo moc netrápil) a z hlediska obsahové stránky by pak tehdejší projekty, podle kterých se tehdy realizovalo v dnešní době sotva stačily na většině stavebních úřadů pro vydání stavebního povolení. Doba tehdy byla prostě jiná - dnes dodavatel vyžaduje od všeho detaily - tehdy to takto rozhodně nebylo a o to větší nesl stavitel, či architekt odpovědnost za pozdější kvalitu a provedení výsledné stavby.
Funkcionalismus, byť tehdy už maličko doznívající, byl stále avantgardní a moderní a stejně jako většina jeho historických předchůdců (baroko, renecance, klasicismus, atd.) většinou přistupoval ke svému okolí bez ambicí přehnaně na něj navazovat. Přesto však estetika tehdejších architektů byla na takové výši, že většina tehdejších staveb snese s odstupem času odborné oko kritikovo s velkou grácií i dnes. To samé se bohužel o výrazné většině současné stavební produkce (u nás v Boskovicích) říci nedá...
Stavba se nachází na kosodélníkovém pozemku, který už dnes hustotou okolních stromů připomíná skoro pěstěnou zahradu. V době stavby tomu tak ale nebylo. Za povšimnutí také stojí poměrně velkorysý nástup ústící přímo do středu přiléhající křižovatky, která v době stavby rozhodně taky nebyla tak frekventovaná jak dnes a proudy věřících na pravidelné bohoslužby mohly tudy bez obav přicházet ke svému svatostánku. Hlavní hmotu objektu tvoří dva na sebe kolmé kvadratické objemy – pohledově dominantní hmota předsálí s vertikálním akcentem věže zakončené kalichem a objemově výrazná, ale přesto na první pohled divákovi skrytá chrámová loď. Výrazových prostředků je na stavbě použito minimálně, stavba nechává vyniknout pouze hře tvarů, objemů a ryze funkčních prvků. Žádný balast okolo, nic takového tu nenajdeme.
Skoro by se dalo říci, že strohý funkcionalistický styl vystihuje naturel evangelíků - strohost a čistotu. Architekt tu pracuje také se světlem a tak pásové okno (zde použito celkem netradičně ve vertikále) jsou hlavní atributy, tolik typické pro funkcionalismus. Tato stavba je i pro laika jasně identifikovatelná a vstupuje do příjemného kontrastu s okolní tradiční „historickou“ maloměstskou zástavbou. Jak už svým kontrastem s okolím, tak i tím, že je umístěna při jedné z hlavních ulic ve městě, čímž se stává hlavní dominantou ukončující pohledovou osu nynější ulice Sokolská směrem do kopece od nádraží. Tato nepřehlédnutelná stavba používající pro funkcionalismus signifikantních bílých kubických hmot je i v současnosti poměrně dobře udržovaná.
ARCHITEKT
Karel Fabiánek
Narodil v Boskovicích 28.července 1903. Po ukončení studia pracoval několik roků v Praze jako architekt a stavitel. Na začátku války se z rodinných důvodů vrátil do svého rodiště. Zde také pracoval v oboru a ač tato skutečnost není až tolik známa, je autorem řady soukromých i bytových domů v Boskovicích. Zejména jsou to pak činžovní domy na ulicích Hybešova, Havlíčkova a Svatopluka Čecha. Jeho nejvýznamnější stavbou je ovšem bezesporu Evangelický kostel. Architekt zemřel 23. září 1965
CACHE
Na úvodních souřadnicích (jak tomu bylo skoro 6 let předtím) už nyní krabičku bohužel nenajdete. Výchozí souřadnice jsou ale zároveň i Stage 1 této jednoduché multicache. Najdete zde indicie, které Vám pomůžou souřadnice finálky zjistit. Kostel je otevřený k bohoslužbám každou neděli v 9:30 h, ale ke zjištění indicií (přesto, že se nachází za dveřmi kostela), není třeba dovnitř vstupovat a také by Vám neměli jakkoliv vadit mudlové, kteří se kolem budovy pohybují - stačí se jen pozorně podívat.
DOPORUČUJI CACHE LOVIT VE DNE (viz atributy) - v noci by se Vám indicie zjišťovaly asi docela obtížně.
Úkol je následující:
Za vstupními/centrálními dveřmi Vás bude zajímat počet stupňů schodiště vedoucí ze zádveří do předsálí, což bude A. Z předsálí do hlavní chrámové lodě vedou dvoukřídlé dveře - Vás bude zajímat počet prosklených částí těchto dveří – to bude B. V předsálí je na stropě přímo proti dveřím u kterých stojíte zavěšené svítidlo, které má na C kovových ramenech umístěné skleněné stínitka. Jako poslední Vás bude zajímat materiál madla zábradlí u schodiště z první indicie, což bude hodnota D - v případě, že madlo je kovové, pak D=5, je-li dřevěné, pak D=1 a nebo zde madlo zábradlí není a pak D=3
Toto pak dosadíte do následujícího vzorečku a můžete si jít pro cache.
N 49 29. (A-1) (D) (A+C-B-1)
E 16 39. (B+2*D-1) (2*C-A-5) (C-A)
Cache vracejte prosím na místo, ze kterého jste ji vzali a na místě uložení se chovejte pokud možno tiše a nenápadně - je zde možný nečekaný výskyt mudlů, jak už to u městských keší bývá...