Prazske stromy #3: Z Hornich Pocernic do Klanovic
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj, vítám vás na třetí keši ze série Pražské stromy. Série, která se bude zaměřovat na památné a významné stromy v Praze. Kolik keší v sérii bude, zatím nevím, bonusová čísla mít série žádná nebude.
O památných stromech:
Historicky se slovním uspojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.
Jako právní termín se sousloví památný strom nově objevilo v roce 1992 v zákoně České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradilo původní neustálená a nekodifikovaná označení, například strom chráněný státem. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, nebo jsou významnými krajinnými dominantami, jde-li o vzácný či cizokrajný (introdukovaný) druh nebo o strom, který připomíná významnou událost. Současně s vyhlášením této ochrany se vyhlašuje ochranné pásmo stromu. Vyhlášení znamená, že ošetřování stromu (například ořezávání větví), terénní a stavební práce v ochranném pásmu atd. podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody – bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stromu.
Na počátku září 2016 bylo v České republice jako památný strom evidováno 5 386 objektů. Celkem je v ČR evidováno 25 065 jednotlivců se statutem památného stromu. V Praze jich je 202.
Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): stromy mimořádného vzrůstu, stromy mimořádného stáří, stromy mající zvláštní habitus (celkový vzhled), stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu, stromy upomínající na určitou historickou událost nebo pověst a stromy doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku).
Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu.
Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu.
Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.
Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení za památný, byly oficiálně vyhlášeny památnými stromy. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná, a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, vyhlášená v roce 2010), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20. října 1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.
Vyhlášení stromu za památný je pochopitelně závislé na tom, aby se našel člověk, který si ho všimne a podá návrh na prohlášení této ochrany, ať už z řad orgánů ochrany přírody nebo z řad širší veřejnosti. Iniciativa a rozhodnutí, a tedy i počet a zastoupení stromů jsou závislé též na stupni odborných znalostí a osobním úsudku příslušných úředníků. Pokud se strom nachází ve zvláště chráněném území, často k jeho ochránění není již třeba vyhlašovat samostatně ještě jeho ochranu.
Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození.
Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potenciálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit.
Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).
Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu.
O významných stromech:
Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou událostí, s poselstvím určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Mohou to být též jedinci nápadné velikosti, krajinné dominanty či zvláštní dendrologické taxony dřevin. Zatímco památné stromy jsou evidovány a označovány ze zákona, u významných stromů toto neplatí. Zde záleží především na aktivních občanech, obcích, spolcích atp. Pokud stromy vysazené na počest výročí či nějaké důležité události nejsou řádně a stabilně označeny, jejich poselství se postupně vytrácí.
O keši:
Stage 1 N50° 06.505 E14° 35.642 Památný dub letní v Horních Počernicích
Dub rostoucí na soukromém pozemku má rovný kmen, který se v jednom místě dělí na mnoho větví, které tvoří bohatou vějířovitou korunu. Strom tak tvoří výraznou dominantu okolí. Strom je pozůstatkem hospodářské usedlosti, která zde kdysi stála. Před ním bývalo hnojiště, z nějž dub mohl získávat mnoho živin a dobře se vyvíjet. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý, stáří se odhaduje na 160 let, měří 24 metrů a obvod kmene činí 360 cm. Mezi památné stromy byl zapsán v roce 2007.
Z úvodek můžete dub pozorovat. Na druhé straně silnice, než je dub, najdete na šedé kovové brance černý domovní zvonek a na něm nápis o 6 písmenech. První písmeno z nápisu je A. v pořadí v abecedě.
Stage 2 N50° 06.686 E14° 35.651 Lípa republiky v Horních Počernicích
Lípa republiky byla vysazena 24. října 2013 u příležitosti 95. výročí od vzniku Československé republiky. Slavnostní výsadby národního stromu se ujali žáci ZŠ Stoliňská za pomoci starostky Hany Moravcové a radních Aleny Štrobové a Aleny Ševčíkové a dalších přihlížejících. Výsadbu doprovodil kulturní program žáků školy. Do databáze významných stromů byla zařazena v roce 2018.
Nedaleko lípy je na uvedených souřadnicích provozní řád místního hřiště. V prvním řádku nadpisu je B slov.
Stage 3 N50° 07.147 E14° 37.847 Jasan ztepilý u školy v Bártlově ulici:
Jasan s mohutným kmenem se poměrně nízko nad zemí rozděluje na dvě větve. Ty tvoří rozložitou korunu. Šlo o první pražský jasan, který byl vyhlášen za památný (a celkově čtrnáctý strom v Praze). Mimo mimořádného věku a vzrůstu byl mezi památné vepsán kvůli své ekologicko-vzdělávací funkci, protože roste ve školním areálu. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý, stáří se odhaduje na 120 let, měří 23 metrů a obvod kmene činí 358 cm. Mezi památné stromy byl zapsán v roce 1998.
První pole plotu hned u jasanu (první vedle budovy) obsahuje C vertikálních "placatých" příček. Dve tlusté krajní ohraničující pole nepočítejte.
Stage 4 N50° 05.926 E14° 39.738 Dub letní v Klánovicích:
Další statný dub. Mírně nakloněný kmen se rozvětvuje v necelých třech metrech v široce větvenou korunu. Dub je pozůstatkem původního porostu, ještě než byly založeny Klánovice. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý, stáří se odhaduje na 180 let, měří 26 metrů a obvod kmene činí 406 cm. Mezi památné stromy byl zapsán v roce 1998.
Tady stojíte přímo před stromem. Na něm je plechový štítek a na něm vyražená dvě dvojciferná čísla. To menší (tedy vpravo) je D.
Stage 5 N50° 05.688 E14° 40.141 Alej Hany Benešové:
Alej lip byla vysazena 23. května 1937. Sázení lip organizovala ženská komise při místní organizaci čs. nár. socialistů. Stromy vysázely přihlášené děti od školy směrem k nádraží. Stromořadí bylo pojmenováno po manželce prezidenta Edvarda Beneše paní Haně Benešové, která byla patronkou celé akce. V roce 2015 proběhla revitalizace celé aleje včetně okolních vegetačních úprav. Mezi významné stromy byly lípy zapsány roku 2016.
Stojíte na začátku aleje u bílého sloupku s půdorysem lipového listu. Pokračujte až na konec aleje (tj. na křižovatku s ulicí Smiřická, kde odbočujete ke stage 6). Po cestě napočítáte těchto sloupků celkem E (počítejte i ten, u kterého stojíte na začátku). Cestou se zastavte na N50° 05.604 E14° 40.101. Hledejte na značkách nálepku s číslicí (jsou zde umístěny dvě, stačí vám jedna), tato číslice je F.
Stage 6 N50° 05.379 E14° 40.078 Dub letní v Klánovicích ve Smiřické ulici:
Strom má mohutný strom s vysoko posazenou korunou. Ve spodní třetině stromu větve prakticky nejsou, byly ořezány při stavbě domu stojícího vedle stromu. Pod hlavním rozvětvením roste ještě několik menších větviček, které dotvářejí celou korunu. I tento dub je pozůstatkem původního porostu a potvrzuje, že zástavba byla vytvářena s ohledem na lesní komplex. Zdravotní stav stromu je velmi dobrý, stáří se odhaduje na 160 let, měří 27 metrů a obvod kmene činí 329 cm. Mezi památné stromy byl zapsán v roce 2007.
Přímo ke stromu se dostat opět nelze, ale je odsud dobře vidět. Vedle branky je nalevo vodárenská tabulka, v níž najdete na horním řádku číslo KG.
Finálku hledejte na N50° 05.(A-F+1)(D+G+1) E 14° 40.(C+ExF-B)(G+2). Pro kontrolu: součet všech číslic finálních souřadnic je 43. Užijte si lov!
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%BD_strom_v_%C4%8Cesku, http://www.prazskestromy.cz, Aleš Rudl: Pozoruhodné stromy Prahy
Informace o krabičce:
Místo: 3.
Logbook: 3.
Krabička: 4.
Počet zmizení: 1
Poslední kontrola: 22.8.2023
Additional Hints
(Decrypt)
znyl oermbil cnuly