Kostel svateho Jakuba Vetsiho v Kunraticich
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj, vítám vás u mé další kostelní keše!
O kostele:
O farním kostele v Kunraticích se v písemných pramenech objevuje první zmínka roku 1352. Gotický kostelík byl postaven patrně koncem 13. století, původně jej obklopoval hřbitov (později zrušen). Po roce 1620 zdejší fara zanikla. Na špatný stav kostela, způsobený patrně také vlivem třicetileté války, je upozorňováno roku 1665 zprávou Maxmiliána Lva Malovce z Malovic, zapsanou v zemských deskách.
Od roku 1721 byl majitelem panství Jan Arnošt Václav, svobodný pán z Goltze, který nechal přestavět kunratický zámek v barokním stylu, a na místě starého farního gotického kostela (který byl zchátralý, ale také nevyhovoval vzrůstajícímu počtu věřících) nechal vybudovat nový, výrazně větší kostel v pozdně barokním stavebním stylu v rozmezí let 1730 (kdy byly položeny základy nového kostela) a roku 1734 (kdy byly do kostela přeneseny ostatky sv. Jana Římského). Přesné datum dokončení stavby nebo vysvěcení kostela není známo, ale patrně byl dokončen právě roku 1734.
Není zcela jisté, kdo byl architektem barokní stavby - přímá zmínka v písemných pramenech schází. Usuzovalo se, že architektem byl snad Tomáš Haffenecker. Dle zmínky v textu zprávy o stavbě kostela děkana a vikáře Václava Hájka z roku 1730 (že architekt kostela je toho času kdesi na Moravě) a malé podobnosti kostela s Haffeneckerovými stavbami lze však usuzovat, že architektem byl někdo jiný. Patrně šlo o pražského architekta. Velmi dobře jím mohl být Václav Špaček, dvorní stavitel Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, přítelkyně Jana Arnošta Václava z Goltze. Václav Špaček také roku 1730 dlel na Moravě. Při přestavbě jiného kostela, na kterém Václav Špaček pracoval, se dokonce objevuje zmínka o platbě poslovi, který musel "jít do Prahy pro barvy pro kunratického malíře". Zdá se být tedy velmi pravděpodobné, že architektem stavby byl Václav Špaček.
o dokončení kostela byla z iniciativy Jana Arnošta z Goltze v Kunraticích roku 1736 znovu zřízena fara.
V 19. století prošel kostel několika menšími opravami. Roku 1868 nechal tehdejší majitel panství Ludvík Korb svobodný pán z Weidenheimu na místě barokní kostnice postavit rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu v neogotickém slohu. Také ve 20. století byl kostel několikrát opravován. Roku 1917 byly předány vojenské správě všechny kostelní zvony (nové zvony byly vysvěceny r. 1923, z nich dva byly znovu zrekvírovány roku 1944).
V 80. letech 20. stol. byl kostel důkladně opraven zvenčí a střecha byla nově pokryta měděným plechem. Na přelomu 80. a 90. let 20. století byla provedena velká rekonstrukce interiéru kostela; při těchto opravách byly v sakristii objeveny fresky ze 14. století. Zvenčí byl kostel znovu opravován roku 1999. V roce 2003 byla v kostele instalována křížová cesta od akademického malíře Vjačeslava Iljušenka.
Původní gotický kostelík (13. stol.) se skládal z obdélného presbytáře (dnešní sakristie), na který navazovala obdélná loď v šíři dnešního presbytáře. Z původního gotické stavby se zachovalo zdivo presbytáře 5 x 4,6 m a východní část lodi v celé šíři 6,5 m. Původní gotická loď byla již před barokní přestavbou prodloužena, patrně z důvodu nepostačující kapacity kostela, toto zdivo bylo použito jako základy podkruchtí.
Dnešní barokní kostel je obdélná stavba tvořená centrální kruhovou lodí, ke které na východní straně přiléhá obdélný presbytář, na který navazuje obdélná sakristie (již zmíněný presbytář gotického kostela, zachováno pův. gotické hrotité okénko). Na západní straně k lodi přiléhá obdélná část s kruchtami a věží. Dvoupatrová věž tvoří západní průčelí, ve spodní části s vysokou slepou arkádou s pravoúhlým vstupním portálem, s pískovcovým ostěním. V bočních stěnách arkády jsou menší vstupy na schodiště ke kruchtám a do zvonice.
Do kruhové lodi o průměru 12,6 m vedou dva boční vchody, ze severní a jižní strany. Jižní vstup je dnes používaný jako hlavní.
Kruhová loď je zastřešena kupolí, která je zakončena lucernou, vysokou 9 m (o průměru 3 m). Lucerna má 8 pravoúhlých oken s polokruhovými záklenky, mezi kterými stojí 8 polosloupů s patkami a hlavicemi, nesoucí bohatě profilovanou, zalamovanou římsu. Lucerna je zastřešena přilbicí s pozlacenou korunou se dvěma plamennými srdci a ratolestmi. Okna kostela jsou pravoúhlá, segmentově zakončená. Fasádu kostela člení lizény.
Dnešní sakristie je zaklenuta křížovou klenbou bez žeber, s freskami ze 14. století. Na klenbě je namalované hvězdné nebe se symboly čtyř evangelistů a nápisovými páskami. Pův. vítězný oblouk je dnes z větší části zazděn a slouží jako průchod do současného presbytáře. Sanktuář je doplněný namalovaným Kristem a anděly při malovaném nástavci. V severových. rohu je okřídlená postava v červeném šatě. Západně od sanktuáře je sv. Jakub větší, ve vrcholu lunety Bůh Otec. Gotické hrotité okénko, spodní část protíná malované cimbuří, pod ním je malovaný iluzivní závěs. Po stranách niky jsou dvě klečící postavy (zřejmě donátoři kostela). Na jižní stěně je anděl s malovanou páskou a větší postava. Ve stěně segmentově sklenuté sedile.
Loď kostela je bohatě sochařsky a malířsky zdobena. Stěny kruhové lodi člení 8 pilastrů na kvádrových soklech, s ionizujícími hlavicemi. Pilastry nesou průběžné kladí, nad římsou podél celé lodi probíhá zalamovaný soklový pás. Kupole je zdobena freskami (ve třech pásech): nejníže čtyři velké malované kartuše (výjevy ze života sv. Jakuba Většího a patrně Getsemanské zahrady), střední pás, oddělený iluzivní římsou, je malovanou architekturou rozdělen na východní část - porážka Maurů křesťanským vojskem - a západní část - procesí, nesoucí na nosítkách světcovu sochu. Nejvyšší pás zobrazuje nebe, kolem lucerny je květinový pás, nesený andílky. V lodi jsou čtyři bohatě zdobené oltáře. V presbytáři (sklenut valeně) stojí hlavní mnohafigurální oltář sv. Jakuba Většího s prosklenou schánkou s voskovou sochou sv. Jana Římského (ukrývající světcovy ostatky). Klenba presbytáře byla r. 1943 zcela přemalována Jiřím Jelínkem, který vytvořil figurální výjev proměnění na hoře Tábor. Roku 2003 byla v kostele instalována křížová cesta od ak. malíře Vjačeslava Iljušenka.
Západní úsek tvoří podkruchtí a tři nad sebou koncipované kruchty. Podkruchtí je zaklenuto stlačenou plackovou klenbou, čelní stěna první zděné kruchty je konvexně vydutá, zdobená dřevěnou mušlí se dvěma dekorativními bubny. Na této kruchtě jsou neorenesanční varhany. Druhá kruchta je úzká, s dřevěnou konstrukcí, její čelo je zdobeno malovanými hudebními nástroji. Obě kruchty mají společný rovný strop, který zdobí malované postavy andělů, hrajících na různé hudební nástroje.
V úrovni kladí je nosná konstrukce panské tribuny (třetí "kruchty"). Její čelní stěnu zdobí dřevěný, bohatě zřasený závěs, rozevřený uprostřed, po stranách svázaný, se dvěma znakovými kartušemi - s goltzovským a hartigovským znakem, po stranách s anděly hrajícími na trubky. Panská tribuna je sklenuta valeně, s vyobrazením stětí sv. Jakuba Většího.
Přízemí věžové části je zaklenuto stlačenou plackou, se dvěma polokruhovými nikami v bočních stěnách, zaklenutými konchami, s výjevy Kristus káže věřícím a Křest Krista v Jordáně. Na klenbě je složitý páskový ornament.
Kostel chrání hřbitovní zeď (původně hřbitov, později zrušen), na východě je zeď prolomena neogotickou hrobkou Korbů z Weidenheimu.
O keši:
Na úvodních souřadnicích stojíte u lampy, z níž jsou namířeny světlomety směr kostel, které stavbu za tmy osvětlují. Na lampě jsou tři cedulky s čísly. Ciferace nejvyššího čísla je A.
Když se přesunete před kostel na N 50°00.783 E 14°29.021, uvidíte nad oknem nade dveřmi dva erby. Ten levý se skládá z B barevných polí.
Pokud je světlo, měl by kostel být otevřený. Nahlédnutí do něj opravdu stojí za to. Vchod je na N 50°00.790 E 14°29.005. Když vejdete do kostela, nachází se vpravo od vás malba, na níž je vyobrazeno C postav (pro jistotu C je liché). Vzhlédnete-li nahoru směrem dovnitř kostela, koukáte na strop (spodek kůru), na němž je mj. několik nápisů. V prvním slově nápisu v pravém rohu blíže k vám je D písmen.
Pokud je kostel zavřený, mám pro vás náhradní (ale zdaleka ne tolik záživné) řešení: na N 50°00.785 E 14°29.001 se nachází lampa s číslem KLMNOP. O-2=C, L+1=D.
Finálku naleznete na N 50°00.(B+1)(D+1)(B-D) E 14°29.(A-C)(C-2)(A-C). Šťastný lov!
Text listingu by převzat z http://www.hrady.cz/index.php?OID=1853
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 4.
Krabička: 4.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 13.1.2023
Additional Hints
(Decrypt)
cnerm