Prazske stromy #2: Z Chodova do Kunratic
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj, vítám vás na druhé keši ze série Pražské stromy. Série, která se bude zaměřovat na památné a významné stromy v Praze. Kolik keší v sérii bude, zatím nevím (v červnu 2019 to vypadá na 28 keší), bonusová čísla mít série žádná nebude.
O památných stromech:
Historicky se slovním uspojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.
Jako právní termín se sousloví památný strom nově objevilo v roce 1992 v zákoně České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradilo původní neustálená a nekodifikovaná označení, například strom chráněný státem. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, nebo jsou významnými krajinnými dominantami, jde-li o vzácný či cizokrajný (introdukovaný) druh nebo o strom, který připomíná významnou událost. Současně s vyhlášením této ochrany se vyhlašuje ochranné pásmo stromu. Vyhlášení znamená, že ošetřování stromu (například ořezávání větví), terénní a stavební práce v ochranném pásmu atd. podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody – bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stromu.
Na počátku září 2016 bylo v České republice jako památný strom evidováno 5 386 objektů. Celkem je v ČR evidováno 25 065 jednotlivců se statutem památného stromu. V Praze jich je 202.
Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): stromy mimořádného vzrůstu, stromy mimořádného stáří, stromy mající zvláštní habitus (celkový vzhled), stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu, stromy upomínající na určitou historickou událost nebo pověst a stromy doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku).
Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu.
Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu.
Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.
Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení za památný, byly oficiálně vyhlášeny památnými stromy. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná, a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, vyhlášená v roce 2010), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20. října 1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.
Vyhlášení stromu za památný je pochopitelně závislé na tom, aby se našel člověk, který si ho všimne a podá návrh na prohlášení této ochrany, ať už z řad orgánů ochrany přírody nebo z řad širší veřejnosti. Iniciativa a rozhodnutí, a tedy i počet a zastoupení stromů jsou závislé též na stupni odborných znalostí a osobním úsudku příslušných úředníků. Pokud se strom nachází ve zvláště chráněném území, často k jeho ochránění není již třeba vyhlašovat samostatně ještě jeho ochranu.
Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození.
Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potenciálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit.
Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).
Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu.
O významných stromech:
Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou událostí, s poselstvím určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Mohou to být též jedinci nápadné velikosti, krajinné dominanty či zvláštní dendrologické taxony dřevin. Zatímco památné stromy jsou evidovány a označovány ze zákona, u významných stromů toto neplatí. Zde záleží především na aktivních občanech, obcích, spolcích atp. Pokud stromy vysazené na počest výročí či nějaké důležité události nejsou řádně a stabilně označeny, jejich poselství se postupně vytrácí.
O keši:
Stage 1 N50° 02.082 E14° 29.958 Lípa Evropy u Chodovské tvrze
Za lípou ve zdi Chodovské tvrze vidíte větrací mřížku. Vyberte si jednu řadu nebo jeden sloupec otvorů této mřížky a zjistěte, že v každém řádku/sloupci je těchto otvorů A.
Stage 2 N50° 02.034 E14° 29.814 Jasanová alej na Chodově
Většina stromů má jeden hlavní kmen, z něhož vyrůstají větve tvořící korunu. Jasanové aleje nejsou v Česku moc běžné. Jako památná byla alej vyhlášena 30. října 2007. Obvod kmenů se pohybuje v rozmezí od 202 do 254 cm, výška se pak pohybuje mezi 16,5 - 22 metry.
Vzadu na značce je na samolepce vycvaknutý rok 20C. (dvojciferné číslo)
Stage 3 N50° 01.733 E14° 29.270 Hraniční kunratický dub
Mohutný nepřehlédnutelný jedinec, který kdysi určoval hranici dvou katastrů. Dnes určuje hranici mezi „Kunraťákem“ a sídlištěm. Dub je sice krajinnou dominantou, ale jeho koruna postupně prosychá. Jde o důsledek betonového okolí, které kořenovému systému stromu zrovna úplně nesvědčí.
K dubu se váže pověst, že byl vysazen v době stavby Hrádku za Václava IV., tedy by mu muselo být více, než 600 let. Pravděpodobně jeho výsadba proběhla ale až v 2. polovině 18. století za Marie Terezie, kdy byly přeměřovány katastry a hranice pozemků. Zdravotní stav dubu je dobrý ačkoliv v létě trpí evidentním nedostatkem vody. Obvod kmene má dub 431 cm a dorostl do výšky 19 metrů. Mezi památné stromy byl zapsán roku 1998.
Na značce je zezadu samolepka a na té je v horním řádku vycvaknuté číslo D.
Stage 4 N50° 01.556 E14° 29.232 Památné duby letní u Kunratického lesa
Další tři duby, které jsou považovány za hraniční. Přijdete-li od třetí stage, potkáte první, nejnižší dub s nejmenším obvodem kmene, ale za to košatou korunou. Druhý, následující, dub je ze všech nejvyšší, má 33 metrů. Třetí dub má masivní kmen, ale chudší korunu. To je dáno větrem, který jednu z hlavních větví odlomil.
U dubu je cedule památný strom. Na ni je vzadu samolepka s QR kódem v pravé části. V levé je mj. webová adresa. Před doménou .cz je E písmen. E=3
Stage 5 N50° 00.508 E14° 28.934 Památná lípa u brány zámeckého parku v Kunraticích
Rovný kmen lípy se nad zdí rozvětvuje na dvě větve nesoucí plus mínus kulovitou korunu stromu. Hlavní větve byly původně tři, ale jedna byla v minulosti odstraněna. Zdravotní stav lípy je dobrý, její stáří je odhadováno na 185 let, obvod kmene je cca 380 cm, vysoká je 19 metrů a mezi památné stromy byla zapsána v roce 1999.
Vidíte návštěvní řád. Na nejspodnějším řádku je několik čísel, ciferný součet toho posledního je F.
Stage 6 N50° 00.561 E14° 29.330 Památný dub proti Lišovické ulici v Kunratické bažantnici
Kmen je rovný, mírně nakloněný, bohužel s trhlinou, kde se usazují nežádoucí dřevokazné houby. Výškou i obvodem kmene je pravděpodobně rekordmanem bažantnice. Korunu nemá příliš rozložitou, nicméně ční nad okolní porost, v době vegetace ale strom není tak výrazný. Dub je vysoký 31 metrů, stáří je odhadováno na 170 let, obvod kmene měří 374 centimetrů, mezi památné byl zapsán roku 2003.
Vaším úkolem bude dojít na stage 7 a po cestě spočítat, kolik minete ve svém směru zelených turistických značek a máte G.
Stage 7 N50° 00.537 E14° 29.348 Památný dub letní v Kunratické bažantnici
Stejně jako kolega o pár metrů vedle, i tento dub připomíná podobu původního porostu. Strom má rovný kmen a vysoko posazenou korunu. Dub je vysoký 30 metrů, stáří je odhadováno na 170 let, obvod kmene měří 359 centimetrů, mezi památné byl zapsán roku 2003.
Rozhlédněte se ze souřadnic stage, tj. od dubu. Do cca dvaceti metrů od dubu vidíte H turistických značek.
Finálku najdete na N50° 00.((A+2)xCxE-45) E14° 29.(5x(Dx3-1)xFxGxH-GFE-FF). Pro kontrolu: součet všech číslic finálních souřadnic je 44. U finálky je signál docela mizerný, tak prosím berte na zřetel, že zaměření nemusí být stoprocentní. Přeji úspěšný lov!
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%BD_strom_v_%C4%8Cesku, http://www.prazskestromy.cz/stromy/pamatne-stromy/co-jsou-pamatne-stromy/, Aleš Rudl: Pozoruhodné stromy Prahy
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 4.
Krabička: 4.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 28.4.2022
Additional Hints
(Decrypt)
cnerm
nab, bceniqh gnz znwv olg qir xenovpxl