Castor Fiber

Bobr – vzor pracovitosti a šikovnosti, oblíbená postavička pohádek, lidových průpovídek, reklamy i písničky Petra Skoumala "Když jde malý bobr spát", ale i objekt lovu i ochrany přírody, zdroj radosti i nenávisti. Takový je Bobr Evropský (Castor fiber).

Je to největší evropský hlodavec a po jihoamerické kapybaře druhý největší hlodavec na světě. Jeho hmotnost dosahuje až 30 kg a může měřit až jeden metr. V zajetí se může dožít i přes třicet let, ale v přírodě se obvykle dožívá sotva třetiny. Bobři mají plochý široký ocas, který je z větší části lysý a šupinatý a slouží jako veslo i kormidlo, využívají jej také k vydávání varovných signálů – když se blíží nebezpečí, bobr plácne mohutným ocasem o hladinu a všichni bobři v okolí se rychle vnoří pod vodu.

Všechny končetiny mají po pěti prstech, se silnými drápy. Druhý zadní prst má zdvojený dráp, bobři si jím pročesávají srst. Částečně protistojný pátý prst na přední končetině bobrovi umožňuje (podobně jako člověku) uchopovat předměty, resp. větve. Chrup čítá dvacet zubů, dominují v něm masivní horní a dolní řezáky, které kryje sytě oranžová sklovina. V zubním vzorci úplně chybí špičáky.

Bobr je dokonale přizpůsoben životu ve vodě, jeho tělo porůstá hustá srst, na jednom cm2 kůže vyrůstá až 30000 chlupů. Srst je navíc voděodolná díky mastným výměškům párové žlázy, které ji impregnují. Žláza je umístěna u kořene ocasu stejně jako další párová žláza, která produkuje bobrovinu neboli castoreum. Tímto silně aromatickým výměškem bobři označují své teritorium. Žláze se kdysi říkalo bobří stroj a přisuzovaly se jí magické léčivé účinky. Prsty na mohutných zadních končetinách spojují plovací blány. Aby se bobr mohl bezstarostně potápět, aniž by mu voda natekla do dýchacích cest či uší, je vybaven uzavíratelnými nozdrami a zvukovody. Výdrž pod vodou na jedno nadechnutí se uvádí až patnáct minut. Oči jsou před vodou chráněny průhledným blanitým víčkem - mžurkou, proto se může rozhlížet i pod vodou. Dále dokáže zavřít tlamu až za řezáky. I když ve vodě hlodá nebo v zubech přenáší stavební materiál či potravu, voda se do dýchací trubice nedostane. Tomu napomáhá také statný kořen jazyka, který zabraňuje průniku vody do hrtanu.

Bobr je svým výskytem vázán na vodní prostředí, žije u stojatých nebo pomalu tekoucích vod. Vede převážně noční život, začíná být aktivní za soumraku. Živí se výlučně rostlinnou potravou a jídelníček se odvíjí od sezónní nabídky. V létě konzumuje spíše trávy a další byliny, ale i větve, listy a kůru stromů, chodí se také pást na pole s řepou, bramborami nebo kukuřicí. V zimě si vystačí s kůrou a větvičkami, ze kterých si tvoří zásoby. Aby se k nim dostal, poráží stromy. Preferuje útlé mladé stromky (hlavně vrby a topoly), ale dokáže pokácet i urostlé stromy s průměrem kmene až 70 cm. Přehlodaný strom mívá charakteristický tvar přesýpacích hodin a jsou na něm patrné otisky řezáků.

Bobři jsou považováni za monogamní živočichy (mající trvalého partnera), což je v živočišné říši poměrně neobvyklé, podobně jako údajné páření tváří tvář. Žijí v rodinné kolonii tvořené rodičovským párem a různě starými mláďaty. Rozmnožují se jednou ročně a samici se po přibližně tři a půl měsíční březosti rodí nejčastěji 3–5 mláďat. Novorození bobříci mají srst, vidí a brzy se naučí plavat. Mláďata s rodiči zůstávají zhruba do tří let, pak kolonii opouštějí a hledají si vlastní teritorium.

Bobr si v březích vyhrabává prostorné nory. Pokud na stanovišti chybí vysoké břehy, dostatečná hloubka a stabilní hladina vody a pokud není vchod do nory bezpečně pod vodou, staví také hráze, čímž mění odtokové poměry a hladinu vody zvyšuje. Tvoří se jezírka a mokřady, která mohou zaplavit rozsáhlá okolní území (tzv. bobří louky), také se ve větší míře ukládají naplaveniny. Vznikají nové biotopy, které osídlují další organismy, a může se tak zvýšit ekologická hodnota a biodiverzita daného území. Pokud se bobrovi nedaří vyhloubit podzemní noru, např. v silně podmáčených půdách, vytváří si obydlí ve formě ohromných až dva metry vysokých hromad, tzv. bobřích hradů. Popsaným způsobem života bobr intenzivně ovlivňuje tvář obývaného území. Ve svém důsledku dokáže modifikovat charakter vodního toku, měnit výšku vodní hladiny nebo spodní vody atd. Bobr tak patří mezi typické představitele (allogenních) ekosystémových inženýrů, kteří svou činností mění, vytvářejí nebo udržují stanoviště a přímo či nepřímo ovlivňují dostupnost zdrojů pro jiné druhy.

V minulosti se bobr lovil jako zdroj cenné kožešiny, hodnotné však bylo i jeho maso, které se řadilo k masu rybímu, a bylo ho tedy možno jíst i v období půstu a údajně má i léčivé sádlo. Poptávka byla i po silně aromatickém výměšku řitních žláz zvaný bobrovina, který se uplatňoval v lékařství a kosmetice. Osahuje zajímavé látky z rostlin, které bobr konzumoval, protože mu chutná vrbová kůra, byla to mimo jiné kyselina salicylová. Lidé proto bobrovinu užívali při horečce, prý byla účinnější než samotný odvar z vrbové kůry. V některých oblastech byli bobři navíc pronásledováni i pro škody způsobené na hrázích rybníků. Lov bobrů v Evropě byl tak intenzivní, že na počátku 20. století zbývaly jen malé ostrůvkovité populace ve Skandinávii, Německu, Francii a v evropské části Ruska. V českých zemích byl vyhuben na přelomu 18. a 19. století. Od 80. let 20. století se bobr opět šíří do České republiky a to i k nám do šluknovského výběžku z dolního toku řeky Labe. Bobr evropský je zvláštně chráněný druh. A je chráněn jak českou, tak evropskou i mezinárodní legislativou.

Jak na keš?

Na výchozích souřadnicích si můžete prohlédnout místo, které bobr už také stihl přetvořit ke svému prospěchu a kde pilně pracuje, ale s naší keší vůbec nesouvisí. Ta se ukrývá někde jinde. No a jak to místo odhalíte? Jelikož sám v luštění mysterek moc nevinikám, tak všechno co potřebujete je v listingu. Takže teď, když jste se dozvěděli spoustu informací o tomto pracovitém zvířátku si provedeme malou rekapitulaci:

Hmotnost dosahuje až A kg
Chrup čítá B zubů
Na 1cm2 vyrůstá až C chlupů
Výdrž pod vodou na jeden nádech až D minut
Mláďata zůstavají s rodiči zhruba do E let
Bobří hrad může být vysoký až F metry
Bobr se opět do České republiky šíří od G.let 20.století

A nyní zbývá už jen doplnit, vypočítat a můžete vyrazit.
N50° X
E014° Y

X=F*C-(F*G+B-F)
Y=A*D*F+A+B+E*F+B*C/A

Dojdete až na jedno místo, které bobři osídlili a kde si přes potok postavili hráz. Celé okolí je plné poznávacích znaků, které jsou pro osídlenou oblast bobrem typické. Sami uvidíte. K odlovu se budou hodit holiny!

Náš Bobr keškový je narozdíl od toho evropského velice milý a přítulný. Proto až ho vyzvednete ze svého úkrytu, můžete se s ním pomazlit, ovšem nejvíce má rád, když mu pořádně promačkáte bříško. Až se s ním pomazlíte a zalogujete se, vraťte vše řádně nazpět, ať je vše tak jako před Vaši návštěvou, pro radost dalších návštěvníků.

Poslední kontrolní návštěva keše: 22.11.2020 - Na základě logu od PA-ROF a Lasiesta jsem provedl kontrolu a opravdu tu byl malý problém, který jsem hned napravil. Teď už je opět vše v pořádku.

Tuto kešku bych rád věnoval mužské části z nicku "Paskval_Safi_ra" (Vaškovi), který oslavil v den založení této keše významné kulaté jubileum. Tak vše nejlepší Vašku! A nehledej v tom žádný skrytý význam, je to jen keš o hlodavci