CITO Trash Out Of Creeks Wolfsschlucht
STOP STAV
Začátek - sraz
neděle 3. 6. 2018 v 9,45 - 10,00 hod na kraji louky pod vysílačem (WP)
Předpokládaný konec + logování
neděle 3. 6. 2018 okolo 12 hod na vyhlídce na Novou Olešku (WP)
HLASTE SE PROSÍM FORMOU "WILL ATTEND" (WA).
1 NICK=1 WA.
Loví-li pod 1 nickem více osob, napište, kolik se jich zúčastní.
Co nás čeká a nemine?
Vydáme se do soutěsky a pak proti proudu, kam až nám kopřivy dovolí. Pak to vezmeme podél vody a vodou zpět a vyčistíme soutěsku od PET lahví, polystyrénu a všeho, co do přírody nepatří. Nebude toho zřejmě mnoho, liják v polovině dubna zvedl výrazně hladinu potoka a mnoho bordelu voda odnesla do rybníka ... Co sesbíráme, dáme do pytlů a odneseme k vysílači na parkovací WP, odkud pytle odveze strážní služba NP a CHKO.
Vhodné pro rodinky s již zdatnějšími dětmi (6+), které nikam nespadnou a pomohou i s prací.
Logování proběhne po úklidu na vyhlídce na Růžák a Novou Olešku (je tam tradička). Každý účastník obdrží energetický dárek :).
Něco málo z historie Wolfsschlucht:
Po vzoru tehdy nové atrakce - plavby v nedalekých soutěskách Kamenice a Křinice - se rozhodli obyvatelé obce Stará Oleška v čele se sedlákem a hostinským jménem Willy Bendl toto realizovat na místním potoce, dnes nazývaným Olešnička (rokle dnes žádný název nemá, překlad by zněl "Vlčí rokle"). Ten pramení u Huntířova a v Janské se vlévá do Kamenice.
Po mnoha problémech se stavbou i s tehdejšími c. a k. úřady byly vybudovány dvě hráze. Dolní, vysoká 1,2 m byla kamenná a její zbytky jsou dnes dobře patrné, horní, umístěná do zúžení rokle mezi skály, vysoká 1 m, byla dřevěná a také není problém, pokud projdeme vodou, nalézt zde zářezy.
Na konci druhé soutěsky se zachovala další hráz, sloužící k výstupu cestujících a též kamenný chodník. Z něj se vystoupilo po schodech na tzv. Bismarckfelsen, malou skalku nad roklí, kde byl postaven hostinec nazvaný Bismarckhöhe. Rokle byla nakonec pojmenována Austriaklamm (v dobách ČSR po r. 1918 bylo nutno se ovšem vrátit k původnímu názvu) a autor projektu navíc dal všem možným místům své další romantické názvy (např. "Zahrada bohů, Studánka nářků, aj.).
Slavnostní otevření proběhlo 20. 5. 1900 a plavba byla provozována s přestávkami (hráze občas vzala povodeň) až do 1. světové války. Po té sice ještě došlo k jejímu provozování v letech 1922-1924, ale po průtrži mračen 1. 5 . 1925 byly opět hráze zničeny a přes další snahu již plavba nebyla nikdy obnovena.
Zdroj: Petr Joza - Děčínské vlastivědné zprávy 2/1999
CITO je organizováno ve spolupráci se Správou NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce; vzhledem k velikosti resp. malosti lokality je max. počet 15 účastníků.