Tato keš byla založena pod kódovým označením (VK-1154) pro 11. ročník geomaratonuValašské keškobraní 2018, který byl koncipován jako retro připomenutí předchozích ročníků, v tomto případě pak série Klobúk z roku 2010.
Klobúk
Třetí ročník Valašského keškobraní v roce 2010, byl prvním, který měl keše založené na jedno téma - v tomto případě to byl obrazec typického valašského klobouku. V tomto roce byly poprvé týmy rozděleny do dvou kategorií a poprvé hlavní kategorie startovala o půlnoci. Zrodil se geomaraton...
Klobúček představuje jednotlivá města na Valašsku.
Město Vsetín leží na Vsetínské Bečvě a má přibližně 26 tisíc obyvatel.
První historické zprávy o Vsetínsku přináší listina z roku 1297. Roku 1308 přechází Vsetín (Setteinz), z majetku templářských rytířů do nájmu Voka z Kravař. Název Wssetin se objevuje v listinných dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek se stal až roku 1505.
V polovině 15. století byla uprostřed dnešního Horního náměstí postavena tvrz, jež byla počátkem 17. století přestavěna na zámek. Roku 1609 získal Vsetín sňatkem Albrecht z Valdštejna, pozdější významný císařský vojevůdce. Za třicetileté válkybyl Vstín střediskem valašských. Povstalci se nevzdali odporu ani po vypálení Vsetína a popravách v roce 1627. Od roku 1642 stáli po boku švédských vojsk, ale 26. ledna 1644 byli císařským vojskem definitivně poraženi. Na 200 účastníků povstání bylo 15.2.1644 ve Vsetíně popraveno. Tato exekuce proslula jako jedna z nejmasovějších a nejhrůznějších poprav v naší národní historii. Vsetín a obce v širokém okolí byly vypáleny
Roku 1653 se stal Vsetín majetkem předního uherského šlechtického rodu, hrabat z Illésházy, kteří jej vlastnili téměř 180 let.
Město bylo v letech 1663 a 1683 zpustošeno vpádem nejprve Turků a Tatarů, poté uherských povstalců. Nejhůře však bylo Vsetínsko postiženo roku 1708 vpádem uherských rebelů - kuruců, kdy lehlo popelem téměř celé město a ze zámku zbyly pouhé ohořelé zdi. Trvalo celá desetiletí, než se Vsetín vzpamatoval z utrpěných škod.
Ještě před polovinou 19. století zasáhla okolí Vsetína průmyslová revoluce, jež přinesla využití obrovských zásob dřeva v bukovo-jedlových lesích. K prvním vsetínským továrnám patřil cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Od počátku 70. let devatenáctého století se stal Vsetín významným střediskem průmyslové výroby nábytku z ohýbaného dřeva v továrnách firem "Jakub a Josef Kohn" a "Bratří Thonetové". Obě firmy patřily ve svém oboru ke světové špičce.
Zánik nábytkářského průmyslu za světové hospodářské krize ve 30. letech dvacátého století, stejně jako omezení výroby v ostatních průmyslových podnicích, vyvolal v kraji velkou nezaměstnanost, kterou omezila až výstavba nového závodu Zbrojovka roku 1937. V té době byl již Vsetín znám i výrobou elektromotorů v továrně Josefa Sousedíka.V období 2. světové války se zejména zásluhou zbrojní výroby počet obyvatel města zdvojnásobil a dosáhl počtu 14 tisíc. Do roku 2003 byl Vsetín sídlem okresního úřadu
HLEDÁNÍ:
Vše potřebné je uvedeno v listingu.