Slovany jsou největší části mětského obvodu Plzeň 2. Dalšími částmi jsou Božkov, Koterov a Bručná. Na západě sousedí s Doudlevci, na severu s mětským centrem, na jihu s Černicemi a na východě s Lobzy. Na západě je ohraničuje řeka Radbuza a na východě Úslava. Jsou stavěny podobných stylem jako Doubravka, nalezneme zde činžovní domy, panelové domy i rodinné domky.
Na obrázku vidíte mapu Slovan a okolí z Rakousko-uherského vojenského mapování z polovinu 19. století. Vidíte převázně neosídlenou oblast s vesničkami na okraji.
Ve srovnání například s Doubravkou byla většina Slovan až do moderní doby neosídlená. Nejstarší doložené osídleí pochází z počátku 10. století a jde o středověké pohřebiště, kde bylo nalezeno 20 koster, ale není známá žádná konkrétní osada. První písemná zmínka o oblasti pochází z roku 976, kdy proběhla nedaleko Koterova bitva pod hradem Plzeň, což je dnešní Starý Plzenec. Vojsko českého knížete Boleslava II. porazilo císaře Otu II. Od 10. do 13. století oblast dnešních Slovan zřejmě spadala pod Starý Plzenec. Při založení města Plzně roku 1295 byly Plzni jako majetek dány Černice a části Koterova, Lobez a Božkova. Oblast samotných Slovan však byla nadále takřka neosídlená. Z roku 1343 pocházejí první zmínky o obci Mitrvald u dnešního Mikulášského kostela. Nacházely se zde vinice a v roce 1406 zde majitel vsi nechal vystavět kostel sv. Mikuláše, což je nejstarší památka na Slovanech. Kolem roku 1500 byl vybudován Černický rybník, který však byl v 70. letech 18. století vysušen a přeměněn v louky.
Na obrázku vidíte kostel sv. Mikuláše.
V roce 1740 byl kostel sv. Mikuláše přestaven v barokním stylu. V té době se v okolí kostela opět začaly stavět obytné domy a letohrádky. Od konce 18. století se v oblasti začínají objevovat i zděné budovy. V letech 1820 - 1836 byly na Slovanech vystavěny kasárny. Od dvacátých let 19. století začala Plzeň expandovat na jihovýchod a začalo se stavět Východní předměstí. Od roku 1850 je hřbitov u svatého Mikuláše hlavním hřbitovem v Plzni. V roce 1862 bylo zprovozněno vlakové nádraží. Kvůli rozmachu průmyslu musela Plzeň růsta a tak vzniklo Východní předměstí neboli Petrohrad, kde žili především zaměstanci nádraží, pivovaru a papírny. V druhé polovině se v dnešním parku Chvojkovy lomy těšil pískovec. V roce 1918 zde proběhly hladové nepokoje, kdy bylo 21.6. 1918 maďarskými vojáky Rakouska-Uherska zastřeleno pět dětí z davu, který chtěl vykrást pekárnu, jelikož byl nedostatek jídla. Během padesátých a šedesátých let proběhla výstavba sídliště. Mezi léty 1978-1985 zde byl postaven největší bazén v Plzni. V roce 2007 bylo otevřeno nákupní centrum Galerie Slovany.
Na obrázku vidíte park v bývalých Chvojkových lomech
Slovany jdou rozdělit na tři části. Severní Petrohrad, střední samotné Slovany a jižní Čechurov a Bručnou. Na sever od Petrohradu je Hlavní vlakové nádraží v souvislosti s kterým byl Petrohrad vystavěn. Nacházejí se zde bytovky v kamenných a činžovních domech. Na severozápadě se rozkládá již zmíněný kostel sv. Mikuláše a přilehlý hřbitov. Dále na východ se nachází park Mikulášské náměstí v jehož blízkosti se nacházejí dvě gymnázia- Gymnázium Plzeň a Církevní gymnázium. Většina domů je vystavěna v první polovině 20. století. Petrohrad patří mezi místa v Plzni s nejvyšší kriminailtou.
Na obrázku vidíte Mikulášské náměstí
Vlastní Slovany se nacházejí na jih od Petrohradu. Narozdíl od něj jsou výrazně novější a bezpečnější. Jsou stavěné podobným stylem jako Doubravka. Nachází se zde jak panelové domy, kamenné bytovky i rodinné domky. Na severu se nachází Jiráskovo náměstí, kde se nachází kostel Panny Marie Růžencové, vystavěný kolem roku 1910. Jinak je Jiráskovo náměstí vpodstatě také park. Na západě u řeky Radbuzy se nachází hlavní plzeňská papírna, která funguje již od roku 1870. Poblíž se nachází papírenský park. Na východě čtvrti se nachází například Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, sportovní areál TJ Lokomotiva, v jejíž hale se hrají na profesionální úrovni zejména sporty házená a basketball a Chvojkovy lomy, v nichž se v minulosti těžil pískovec a dnes jsou přestavěné na park s amfiteátrem. Za pozornost stojí zejména bazén Slovany, což je největší bazén v Plzni. Je zde velký krytý plavecky bazén, vnitřní atrakce jako divoká řeka, výřivky, pára, sauna, dětský bazén, venkem vedoucí tobogán a také pouze v letním období otevřený venkovní bazén. Jižně od bazénu se nachází obchodní centrum Galerie Slovany a obvodní úřad.
Na obrázku vidíte interiér bazénu Slovany:
Ve slovanské části Doudlevec se nachází například sportovní areál Škodapark, kde je například lezecká stěna či inlinová dráha. Poblíž se nachází vodárna a velký lesopark Homolka, kde je mnoho dětských hřišť a naučných stezek. Mnoho obchodů se nachází kolem náměstí Milada Horákové. V jižní části Slovan je také tramvajová vozovna vybudovaná v roce 1943, 21, 20. a 25. základní škola a policejní stanice. Dále na jih jsou jen rodinné domy a oblasti se říká Čechurov či Bručná a pokračuje dál do Černic.
Na obrázku vidíte vozovnu tramvají:
Na Slovany jezdí tramvajové linky 1 a 2. Tramvaj č.1 jezdí po Mikulášské a Slovanské třídě přes Mikulášské náměstí a končí na náměstí Milady Horákové. Tramvajová linka 2 jezdí po Koterovské třídě, například kolem bazénu. Po Lobezské a Sušické ulici jezdí do Božkova trojejbusová linka 12 a směrem do Černic 13. Hlavní dopravní tepnou jsou, sepsáno postupně ze západu na východ, silnice Slovanská, Koterovská, z níž se později dělí Francouzská a Lobezská, která pokračuje dále na jih jako Sušická. První dvě jmenované na jihu propojuje Slovanská alej.
Na obrázku vidíte hřiště v parku Homolka:
Ke keši
K vyluštění souřadnic, na nichž je keš umístěná, je nutné si udělat procházku po této čtvrti a zopovědět následující otázky:
Finální souřadnice: N 49° 4a.bcd' E 13° 2e.fgh'
a= Na výchozích souřadnicích zjistěte první číslici data nalevo od soch na Památníku J.K.Tyla
b= Na stage 02 zjistěte poslední číslici v posledním letepočtu v ceduli napravo od vchodu
c= Na stage 03 zjistěte na ceduli u vchodu do hřbitova počet písmen prvního slova druhé řádky a od něj odečtěte počet písmen druhého slova třetí řádky. (c=3, stage je dočasně nedostupná)
d= Počet písmen 1. slova druhé řádky cedule na stage 03 (d=9, stage je dočasně nedostupná)
e= Počet venkovních schodů ve vedlejším vchodu do kostela Panny Marie Růžencové na stage 04.
f= U vedlejšího vchodu do bazénu Slovany na stage 05 je cedule začínající slovem ,,objekt". Od počtu písmen v první řádce odečtěte počet písmen ve třetí řádce. (F=5, stage je dočasně nedostupná)
g= Na pomníku Heliodora Píky odečtěte počet písmen prvního slova od počtu písmen druhého slova. (obě se nachází v jedné řádce) na stage 06.
h=Od počtu jednotlivých pásů (každý směr počítám jako samostatný pás) s jezdícími schody v Galerii Slovany odečtěte 3.
Kontrolní součet a-h = 26.
01.01.2024: Změna umístění v souvislosti proběhlou stavbou. Od vypočtených souřadnic proveď korekci: N + 0.017 a E -0,042.
Série Plzeňské čtvrtě:
1. Plzeňské čtvrtě- Bolevec
2. Plzeňské čtvrtě- Doubravka
3. Plzeňské čtvrtě- Bory
4. Plzeňské čtvrtě - Slovany