Skip to content

Ztracené Brno Mystery Cache

Hidden : 5/24/2020
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Ztracené Brno

Brno má mnoho přívlastků. Je druhým největším městem naší země, hlavním městem Moravy, centrem soudní moci, studentským i veletržním městem. Je známé pro svůj funkcionalismus, průmyslové dědictví, pro které se mu říkalo moravský Manchester. Jako významná křižovatka obchodních cest získalo z bahnitého brodu přes řeku Svratku i své jméno. Jde o město, kam přijela první parní lokomotiva v českých zemích, kde jako první vyjely tramvaje (šaliny :) a byl otevřen první tuzemský veřejný park i první plně elektricky osvětlené divadlo v Evropě. Někdo ho zná kvůli Grand Prix ČR, někdo si vzpomene na zbraně ze Zbrojovky, někdo zase na traktory ze Zetoru. A takto by se dalo pokračovat do nekonečna...

Za všechna ta staletí od svého vzniku se Brno proměňovalo, střídali se obyvatelé, posouvaly hranice a měnila podoba. Zmizely středověké uličky, hradby barokní pevnosti i rozsáhlé bažiny a mokřiny vytvářené klikatícími se řekami - Svratkou, Svitavou i dalšími menšími toky. Pojďme si teď některé připomínky už navždy ztraceného Brna společně projít...

Jak najít keš?


Ke krabičce a jejím souřadnicím vedou dvě cesty. Vydat se můžete po trase tzv. Adventure Lab Cache, na zastávkách získat heslo a s jeho pomocí pak také souřadnice. Pokud se rozhodnete pro tuto cestu, načtěte svým chytrým telefonem QR kód uvedený níže, nebo otevřete tento odkaz: https://labs.geocaching.com/goto/ZtraceneBrno

Ztracené Brno QR


Cestou na jednotlivých zastávkách sbírejte odpovědi. Ve chvíli, kdy jich budete mít všech pět, seřaďte je za sebou (na velikosti písmen nezáleží) a zadejte je bez mezer jako heslo do systému Certitude. Ten vám odhalí finální souřadnice.

Například heslo WXY12Z by platilo při následujících odpovědích z jednotlivých zastávek:
01 Staré Brno = Wx
02 Zbourané Brno = Y
03 Židovské Brno = 1
04 Regulované Brno = 2
05 Odsvěcené Brno = Z



...nebo si můžete ztracené Brno připomenout zkoumáním historie města v terénu i virtuálním prostoru ve stylu klasické Mystery Cache.

Krabičku pak naleznete na souřadnicích:
N 49° [((A*G)+(B*C*F)+(E*D)+(G*G*10)-8)/1000]'
E 16° [((A*C)+(B*E*F*G)-(D*G*G)+4)/1000]'

Staré Brno


Příběh Brna začíná někde mezi Křížovou, Křídlovickou a Ypsilantiho, kde během 8. a 9. století vyrostlo na ostrově řeky Svratky sídliště. Po jeho opevnění vzniká v 1. polovině 10. století hrad Brnen, jehož jméno vychází ze staroslověnského slova pro bláto – brn. Řeka se zde totiž často rozvodňovala a napájela všudypřítomné močály.

Hypotetická rekonstrukce hradu Brno v 11. století

Místem vedla důležitá kupecká cesta z Poddunají (Vídně) do Polska, na brodu proto vznikl dřevěný most, roku 1492 nahrazený Kamenným (Dlouhým) mostem. Ten v baroku zdobily 4 sochy, dnes je naleznete přemístěné před nedaleký kostel sv. Leopolda. Most byl zbořen roku 1935.

Na přelomu 10. a 11. století vznikla na levém břehu Svratky rotunda, postupně přestavovaná a roku 1323 v její těsné blízkosti vznikl kostel Nanebevzetí Panny Marie sloužící klášteru cisterciaček. Zdá se, že na Starém Brně bylo i významné centrum přemyslovského státu po ovládnutí Moravy touto dynastií roku 1019.

Staré Brno bylo samostatnou obcí v majetku řádu cisterciaček až do roku 1782, kdy se dostalo do správy města. V ulici Křížová následně vznikla Starobrněnská radnice. I ta zmizela roku 1965, kdy celou čtvrť zasáhla poslední vlna asanací, staré domy uvolnily místo panelákům, zasypán byl zdejší náhon a vznikla dnešní podoba Mendlova náměstí ovládaná dopravou.

V relativně malé oblasti Starého Brna byste mohli pod zemí hledat základy hradu Brnen, jméno odkazující na vězněného moldavského knížete i připomínku doby nedávné. Ve kterém roce zemřel ten, kdo se přimkl k boji proletariátu (A)?

Staré Brno, 1817

Zbourané Brno


Od poloviny 18. století se brněnská předměstí začala intenzivně rozrůstat, viditelný byl rozmach průmyslu a přímo pod Ferdinandovu bránu byla dovedena železnice. Hradby se ukázaly být zbytečnou bariérou bránící rozvoji města, začalo se s jejich bouráním a místo nich vznikla okružní třída (Ringstrasse) obestavěná reprezentativními městskými domy.

Radikální proměnu prodělalo i historické jádro, které již neodpovídalo tehdejším hygienickým a dopravním nárokům. Roku 1896 došlo v rámci tzv. „brněnské asanace“ k bourání starší zástavby, kdy bylo strženo 238 domů, a proražení nových ulic Rašínova (viz fotografie níže) a Květinářská.

Do roku 1916, kdy asanační aktivita skončila, se Brnu podařilo díky nové zástavbě získat tvář velkoměsta. Nenávratně však přišlo o cenné historické památky, jako byla například Královská kaple na Dominikánském náměstí, a ztratilo tak významnou část své minulosti. Zároveň to nebyla poslední vlna asanací, jednu z nich za minulého režimu jsme si už připomínali ve Starém Brně.

Asanacím unikly často jen detaily. Portály několika zbouraných domů byly přeneseny na Novou radnici a zdobí průchody na zdejší menší nádvoří. Víme, že jeden z nich pochází z náměstí Svobody, druhý z Radniční ulice a třetí z ulice Běhounská (jeho horní světlejší část dokonce ještě z jiného místa). Ten čtvrtý s orly byl vytvořen přímo pro Novou radnici. Kolik na všech čtyřech portálech naleznete bytostí a tvorů, i třeba jen jejich hlav (B)?

Brněnská asanace

Německé Brno


Minulost města Brna je spojena především s kulturami Čechů, Němců a Židů. Druhá zmíněná skupina přicházela do oblasti brněnského jazykového ostrova v souvislosti s takzvanou vnitřní kolonizací přibližně od konce 12. století především ze Švábska a jihu Německa. „Druhá“ kolonizační vlna z německých zemí přichází zejména po třicetileté válce, aby nahradila úbytek obyvatelstva způsobený emigrací vynucenou rekatolizací po porážce stavovského povstání na Bílé hoře.

Německé osídlení Brněnska bylo relativně kompaktní, kromě vlastního Brna a malé osady Kamenný Mlýn do něj patřily zejména obce na jih od centra města, jako jsou Brněnské Ivanovice, Černovice, Modřice aj. Původní převahu a význam brněnské němčiny potlačil až vznik Československa a vytvoření Velkého Brna. Do té doby bylo město vedeno německou buržoazií, ve smyslu politickém i hospodářském, a úsilí směřovalo ve prospěch německého obyvatelstva. Postupně ale na povrch probublávaly národnostní spory, řešené například skrze Moravské vyrovnání. Jak národnostní pnutí skončilo víme všichni z hodin dějepisu, výsledkem bylo po druhé světové válce vysídlení německy mluvícího obyvatelstva z oblasti.

A jak německé Brno vypadalo? Na Komenského náměstí byly budovy německé vysoké školy technické i německého státního gymnázia. V roce 1891 byl postaven na dnešním Moravském náměstí Německý dům (viz foto níže), jako protějšek českého Besedního domu a společenské centrum spojující všechny vrstvy německého Brna. Důležité bylo německé divadlo, které postupně hrálo v Redutě na Zelném trhu, po jejím požáru v Prozatímním divadle (dnes přibližně Brandlova) a nakonec v dnešním Mahenově divadle. Němci měli v Brně také svůj peněžní ústav, spolky a v některých případech i vlastní německé průmyslové podniky.

Před Německým domem stávala socha Josefa II., která je dnes přesunuta do parku Psychiatrické léčebny v Černovicích. Původně ji doplňovaly dvě alegorické bronzové sochy Obchodu a Tolerance, které už se mezitím stěhovaly dvakrát. Socha Tolerance má na štítu dvě slova, kolik mají dohromady znaků (C)?

Německý dům, kolem roku 1900

Židovské Brno


Židé do Brna přicházeli od poloviny 13. století. Svou osadu měli mezi Zelným trhem a Josefskou ulicí, po obehnání historického města hradbami se stala součástí Měnínské čtvrti. V místě byla synagoga, škola, soud i špitál. V blízkosti Židovské ulice (dnes Františkánská) stála Židovská brána, před níž byl i hřbitov (dnes přednádražní prostor).

Město museli Židé opustit v roce 1454 dle výsady krále Ladislava Pohrobka a vrátit se mohli až v roce 1849 díky Březnové ústavě Františka Josefa I., která všem občanům říše zaručovala svobodu a rovná práva. Nová kapitola židovských dějin v Brně přinesla hned několik významných staveb - Velkou synagogu (Spálená, viz foto níže), Novou synagogu (Ponávka, zbyly z ní jen fragmenty) i Polský templ (Křenová).

Brněnskou židovskou obec zničil holokaust. Roku 1941 žilo v Brně 11 102 Židů, nacistické vraždění z nich přežilo asi 700. Dnes je připomínají i známé Stolpersteiny, Kameny zmizelých umístěné v brněnských ulicích.

Na zemi u vchodu do jediné synagogy, která z původních čtyř brněnských židovských svatostánků zůstala, byl nerezový trojúhelník Stezky židovskou historií. Které číslo bylo uvedeno mezi menorou a špičkou trojúhelníku (D)? Druhou variantou, jak získat D, je bílý nápis také poblíž vchodu a znak, který je tím úplně posledním najeho druhém řádku.

Velká synagoga

Regulované Brno


Cesta okolo Svitavy by před 200 lety vypadala jinak a určitě ne přímočaře. Hned po zákrutu v Maloměřicích se řeka větvila do několika ramen s mnoha ostrůvky a meandrovitě pokračovala do Husovic, Židenic a Zábrdovic. Jen v úseku od Radlasu k ulici Olomoucké tvořila tři velké zákruty. Širokou rovinou podél Křenové nakonec dotekla až na Dornych, kde se spojovala se Svratkou.

Svitava a Brno, 1617

Dnešní tok už je ale prakticky celý umělý. Důvodem bylo mnoho důležitých továren ležících blízko řeky a ohrožovaných neustále se vracejícími povodněmi, na obec tlačila také Severní státní dráha, protože přes území zalévaném řekou chtěla stavět trať spojující Brno s Prahou. Vlastní napřímení probíhalo mezi roky 1847 a 1851, urychlila ho výrobní krize, nezaměstnanost dělnictva (kvůli zaměstnávání dělníků se stavbě říkalo „hladová”) i budování zmíněné železnice směřující na sever údolím Svitavy.

Podoba Svitavy byla změněna k nepoznání. Koryto bylo prohloubeno, zúženo a ohraničeno strmými břehy, přirozeně zvlněný tok byl napřímen. Zderadův sloup se regulací dostal na druhý břeh (aniž by se hnul z místa) a zmizel dlouhý červený most Hauptbrücke (obojí viz kresba níže). Stará Svitava (původní koryto) byla dočasně zachována, roku 1879 byla kompletně zasypána a rozprodána jako pole.

Když se od regulované Svitavy vydáte po bývalé císařské silnici na Olomouc, brzy narazíte po vaší levé ruce na z dávné minulosti prosvítající německý nápis začínající písmenem G a končící písmenem T. Kolik má celé slovo znaků (E)?

Zderadův sloup a Hauptbrücke, 1830

Textilní Brno


Městu Brnu se kdysi říkávalo rakouský či moravský Manchester a toto přízvisko se s úctou skloňovalo nejen v brněnských textilních továrnách, ale i v mimoevropských zemích či na světových průmyslových výstavách. Tento proslulý fenomén má svůj počátek v druhé půli 18. století, kdy se v hlavě bohatého brněnského měšťana Johanna Leopolda Köffilera zrodil nápad založit textilní manufakturu na místě dnešního hotelu Slovan na Lidické ulici, kde vznikla i první kolonie dělnických domků.

Postupně z původních textilních manufaktur a soukenických dílen vznikly továrny, které přitáhly v 19. století do města pracovníky i podnikavé výrobce a obchodníky. Dobové kresby zachytily rozlehlé areály textilek, které se rozkládaly v mnoha lokalitách (Cejl, Tkalcovská, Radlas, Dornych, Trnitá, Křenová, Lidická, Václavská) a jména jejich majitelů jsou dodnes známá (Offermann, Strakosch, Schmal, Schoeller, Redlich, Löw-Beer, Teuber, či Stiassni). Rozsáhlá textilní výroba iniciovala vznik řady dalších průmyslových odvětví (strojírenství, chemický průmysl). Této pověsti však definitivně učinila přítrž druhá světová válka.

Vpravo od příjezdové cesty k jedinému podniku, který dnes v Brně navazuje na více než 250letou historii zdejšího textilnictví, naleznete na chodníku nerezovou tabulku Stezky moravským Manchesterem. Kolik trojúhelníků ("komínů") je na její horní části (F)?

Offermannova továrna, kolem roku 1911

Odsvěcené Brno


Během putování po historii ztraceného Brna jste už narazili na zmínku o Královské kapli, která se nedožila dnešních dní. Podobně ztratilo Brno například kostel sv. Mikuláše na náměstí Svobody, kostel Všech svatých na skalnatém výběžku u konce ulice Kopečná, kostel sv. Václava na křížení ulic Vídeňská a Vojtova, nebo kostel sv. Oldřicha a Prokopa na křížení ulic Václavská a Křížová. A tento seznam není zdaleka úplný, přesvědčit se můžete třeba zde i zde.

Kostel sv. Mikuláše (nám. Svobody) | Kostel Všech svatých (Kopečná) | Kostel sv. Oldřicha a Prokopa (Václavská x Křížová)

Poslední zastavení proto věnuji přímo jednomu zástupci zaniklých kostelů, černovickému kostelu sv. Floriána. Postaven byl na místě dřívější kaple z počátku 18. století a v srpnu roku 1899 ho vysvětil brněnský biskup František Saleský Bauer. Za 2. světové války byl neogotický chrám těžce poškozen při leteckém náletu. Přes veškeré snahy o jeho záchranu došlo 2. dubna 1960 k jeho zbourání a zůstal tak zachován pouze na dobových fotografiích. Na jeho místě je dnes vysazen "květinový kostel" a stavbu připomíná památník ke 100. výročí posvěcení kostela, kterému dnes bohužel chybí deska s textem.

Mramorový kříž od významného brněnského sochaře a majitele kamenické dílny stál dříve před kostelem, kam byl umístěn po zakoupení od umělcovy vdovy. Dnes už je na místě osamocen. Kolik písmen obsahuje dobře čitelný verzálkami psaný nápis vpravo dole na jeho pravé straně (G)?

Kostel sv. Floriána

Additional Hints (Decrypt)

Znyl cnevmrx. Mn wnfnarz. An cbzrmv "ybhxl" n "yrfn".

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)