Nejstarší česká tělovýchovná organizace Sokol, založená v Praze r. 1862, vznikla z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tyrš pro ni vytvořil teoretické základy, které pak zavedl do praktického života cvičenců, nazvaných Sokolové. Zahrnul je rovněž do obecných zásad činnosti a jím vytvořené názvosloví se používá dodnes. Podařilo se mu skloubit tělovýchovu s antickým ideálem dokonalosti, rezultující v souznění krásy těla a duše. Byla to výzva všem generacím lidského pokolení, jak smysluplně prožít život, řídících se ale rady zaníceného učitele a propagátora tohoto sportovního hnutí. Z jeho popudu byl v r. 1882 uspořádán první všesokolský slet v Praze, veřejné vystoupení sokolstva. Jeho závěrem mu všichni vzdali hold, neboť byl ve funkci náčelníka Sokola. Bohužel o dva roky později umírá tragicky v Tyrolských Alpách za nejasných okolností.

Promyšlená koncepce tělesného cvičení doplněná vzděláváním, formující osobnost člověka k nezištnému altruismu, vlastenectví a brannosti, se setkala s velkým ohlasem v monarchii a šírila se po celých Čechách. 28. září 1895 se konal valný sjezd České obce sokolské, který schválil svatováclavskou rezoluci, a v jeho zprávě se můžeme dočíst, že se očekává rozdělení naší župy, protože je největší rozlohou a ČOS pozoruje úpadek činnosti. Výbor ČOS uložil předsednictvu župního cvičitelského sboru, aby učinilo usnesení o rozdělení a předložilo jej ke schválení župnímu výboru. Po založení Sokolské župy Orlické v naší župě zůstalo 20 jednot, mezi 15 župami byla podle počtu jednot na 4. místě. Největší jednotou byla Chrudim s 271 členy. Protože úřady opět protahovaly schválení župních stanov, mohla se ustavující valná hromada svolat až na 22. března 1896 do Chocně. Tu zahájil br. Pippich, který zde byl také zvolen jako župní starosta. První župní slet po rozdělení, se konal 15. srpna v Pardubicích. V předvečer byla uspořádána umělecká akademie, druhý den zkoušky, odpoledne průvod a vystoupení na cvičišti na Olšinkách. V tomto období vyzývá ČOS k pravidelnému cvičení v jednotách, naše jednoty tomuto prohlášení většinou vyhověly, jen v 8 jednotách se po celou dobu války necvičilo vůbec, protože většina cvičenců odešla z těchto jednot narukovala k armádě. Naproti tomu ve 12 jednotách nepřerušily cvičení vůbec. Válka způsobila , že připravované akce se neuskutečnily, ze sokoloven se stávaly nemocnice. Dne 24. listopadu 1915 byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Jako důvod bylo uvedeno, že ČOS pěstuje vztahy s cizinou a má přátelské styky s Amerikou. Přestože se župní valné hromady konaly pravidelně, zprávy přednášené na nich byly smutné. Většina jednot byla nečinná, přesto dr. Pippich povzbuzoval přítomné a věřil ve šťastný konec války. Nejenom ta způsobila přerušení sokolských vystoupení, ale i nepřátelské postoje státních úředníků. Rok 1916 přinesl mimo útrap také něco pozitivního a to obohacení ženského tělocviku o rytmiku. První rytmické vystoupení uspořádaly sestry 20. května v Chrudimi. Teprve až v roce 1918 útlak rakouské vlády slábl, což se projevilo povolením pořádat cvičení i slety. I v naší župě se po okrskových cvičeních koná 28. září župní slet v Pardubicích. Když uzavřeme válečné období můžeme konstatovat, že naše župa ani jednoty se nemohly zapojit do osvobozeneckého boje, ale nevynechaly příležitost uškodit Rakousku a prospět vlasti. Také župní starosta br. Pippich spolupracoval s vedením Sokola a podporoval pád monarchie.

Nejvýznačnější osobností dějin chrudimského Sokola, byl Judr. Karel Emanuel Pippich, který se zapojil do dějin města v roce 1877 jako člen městského zastupitelstva a dále jako městský radní a v roce 1899 se stal členem okresního výboru. Začal projevovat velký zájem o kulturní a politické dění ve městě. Jako člověk obdařený organizačními schopnostmi se stal brzy známou osobností, která ovlivňovala život ve městě. Do dalších aktivit, kterým se Pippich věnoval patřilo divadlo. Začínal již jako ochotník v roce 1874 a v roce 1882 se stal ředitelem Spolku divadelních ochotníků, kde nahradil dalšího známého člena Sokola Aloise Galláta. Karel Pippich se věnoval i hudbě, byl dobrým klavíristou i zpěvákem. Po příchodu do Chrudimě podnítil obnovení činnosti pěveckého a hudebního spolku Slavoj, v němž působil dlouhá léta jako předseda. Stýkal se a i navštěvoval se s Bedřichem Smetanou, Antonínem Dvořákem, již od mládí se přátelil se Zdeňkem Fibichem. Nejvýznamnější součástí Pippichova života byla jeho práce v sokolském hnutí v Chrudimi, ve východních Čechách i v ústředí v Praze. Judr Karel Pippich projevoval pracovní aktivitu až do posledních dnů svého bohatého života. Ještě 10. března 1921 řídil župní valnou hromadu, ale 29. března, v noci na Velikonoční pondělí, zemřel na zápal plic. Jeho pohřeb ukázal, čím byl pro Sokoly, a to nejen chrudimské. Přijelo na 700 členů Sokola z celé republiky.

V roce 2017 měl Sokol Chrudim 656 členů. Odbor všestrannosti organizuje cvičení žen, mužů a cvičení mládeže. Mezi sportovní aktivity patří moderní a sportovní gymnastika, basketbal, florbal, volejbal, aerobik, mažoretky, cyklistika a házená.

Jak najít keš:

Na výchozích souřadnicích kešku pochopitelně nehledejte. Musíte jen bystrým zrakem sokolím zjistit několik indicií potřebných k výpočtu finálních souřadnic. Pamětní desku bratru Judr. Karlu Pippichovi věnovala Východočeská župa Sokolská dne AB.CD.EFGH

Finální souřadnice:
N 49°57,(B-E)(F)(F-B) E 015°48,(A-G)(A+B)(H-B)

V logu, prosím, nezmiňujte, kde se finální souřadnice nacházejí. Keška je na soukromém pozemku, ale majitelé s jejím uložením souhlasí. Místo je volně přístupné prakticky po celý rok. V kešce naleznete díky nenechavcům pouze logbook a tužku.