Jdeme cestou či necestou? Jdeme po stezce, která je v přírodě i na mapě, po stezce, která v přírodě je a na mapě není, nebo hledáme tu, která je na mapě a příroda nad ní zvítězila?
Při cestování se pohybujeme obvykle po cestách, protože je to rychlejší, na rozdíl od zkratek, což je někdy nejkratší a jindy nejdelší cesta mezi danými body. Plánování cesty a její uskutečnění (neboli navigace) závisí na správném vyznačení cesty na mapě a jejím vedení v terénu.
Někdy jen tak koukáte do mapy, a když vás něco zajímavého zaujme, tak vyrazíte do přírody to omrknout. Třeba na mapách jihu Brna byla v roce 2016 jistá cesta s viaduktem přerušená a v roce 2017 je nepřerušená, viz schematické obrázky. Co se stalo? Vybudovali chybějící část cesty? Vždyť podle katastrální mapy tam cesta má být! Nebo byla zničená a její majitel ji opravil? Nebo byla zarostlá a někdo ji znovu prošlapal? Nebo to byla chyba v mapě?
Tak vzhůru do terénu zjistit, jak to s tou cestou je. Sice dojde k efektu známému z kvantové fyziky, totiž že pozorování objektu změní jeho stav, například když kačeři vyšlapou svou dálnici (což je kus dobré cesty a dál nic), no tak uvidíme, jak to s tou cestou do budoucna bude, třeba tam někdy nějaká navigace pošle kamion nebo nějaké ministerstvo dotace a cesta se pak stane opravdu komfortní … anebo tam parta ze SŽDC udělá nálet na nálet.
Úkolem této zeměskrýše je projít danou trasu, pozorovat čísla, zajíce, posedy, housenky, odpočívadla a další zajímavosti, a pak cosi spočítat a třeba se někam zapsat. Do zápisníku můžete dát vědět, až ta cesta bude schůdná pro všechny (v období vegetačního klidu je pro kolo schůdná, s odolným či terénním kočárkem se dříve dalo dostat do půlky, nyní to už jde drsně projet celé).
Poznámka 1: Jak každý smrtelník jistě dobře ví, je přísně zakázáno vstupovat do kolejiště. Při odlovu či návratu toho jistě není potřeba. K překonání železniční tratě slouží jen a pouze viadukt (stanoviště 1), kterým popisovaná Cesta prochází.
Poznámka 2: V období vegetačního růstu může převládat necesta nad cestou, pokud tomu tak bude, pak obtížnost může o bod vzrůst. O to více silných zážitků však průchod skýtá.
Jak zjistit zeměpisné souřadnice skrýše?
Stanoviště 1 – Viadukt, N 49° 07.173 E 16° 40.736
V klenbě viaduktu jsou dvě série čísel. Najděte nejmenší a největší číslo a označte je A a B. (Čísla jsou větší než 1 a stačí se jen dívat, není třeba hrabat ani kopat.)
Stanoviště 2 – Křoví, N 49° 07.159 E 16° 40.934
Co se zde nachází?
Křoví a posed: C=0. Křoví a křoví: C=1. Křoví a cihlová zídka: C=2.
Stanoviště 3 – Odpočívadlo, N 49° 07.132 E 16° 41.251
Co se nachází opodál?
Cihlová zídka: D=0. Krmelec: D=1. Posed: D=2.
Stanoviště 4 – Konečná, N 49° 07.141 E 16° 41.384
Co se nachází poblíž?
Most k cihlové zídce: E=0. Most k posedu: E=1. Most bez posedu: E=2.
Souřadnice skrýše:
X = A + B - 15*C - 4*D + 6*E
N 49° (7.181 – X/1000) E 16° (40.687 + 13*X/1000)