Tato keš vhodná pro ty, kteří rádi cestují vlakem nebo tramvají. Byla záměrně zvolena jednoduchost hádanek, viditelných přímo z tramvaje, aby se nemuselo vystupovat. Protože další tramvaj jede až za půl hodiny a tak by to byla cesta na celý den. Účelem této keše je, aby lidé vypadli z paneláků, užili si přírody a přitom se zabavili. Profíci mi jednoduchost určitě prominou.
Cesta začíná na tramvajové zastávce tramvaje č.5, stanice Vřesinská. Končí poslední zastávkou Horní Lhota- Zátiší, kde si ve dvou hospodách můžete dát pivečko nebo zmrzlinu. Každá z deseti zastávek této krásné projížďky obsahuje jednu hádanku s číslem. A aby jste se nenudili, na samém konci následují ještě dvě lehké hádanky, potřebné k výpočtu souřadnic finálky.
Smyslem této keše je, aby se lidé projeli po krásném lesnatém prostředí Nízkých Jeseníků. Úkoly jsou jednoduché, všechny se dají vyřešit bez vystoupení z tramvaje. Pro toho, kdo pojede autem, jsou ke každé tramvajové zastávce uvedeny souřadnice na nejbližší parkovací plochu. Na konečné zastávce Zátiší je po vystoupení z tramvaje poslední zastávkový úkol. Dále se už pokračuje pěšky. Jako třešnička na dortu, následují ještě dva, velmi jednoduché úkoly. Získána čísla se dosadí do vzorečku a konečně se vypočítají souřadnice finálky. Správnost výpočtu je možno ověřit v ověřovači.
Historie trati.
Trať ze svinovského nádraží do Kyjovic byla od roku 1923 budována jako klasická parní železnice.
Dne 2. srpna 1925 byl slavnostně uveden do provozu (provozovatelem byly Slezské zemské dráhy) první úsek trati kolem říčky Porubky do Vřesiny.
Dne 7. listopadu 1926 byl zprovozněn další úsek trati z Vřesiny do Dolní Lhoty. Na tomto úseku se nacházela jedna stanice Dolní Lhota- Čavisov a jedna zastávka Krásné Pole.
Poslední úsek trati z Dolní Lhoty do Kyjovic byl dán do provozu 6. listopadu 1927. Na úseku byla jedna stanice Kyjovice a jedna mezilehlá zastávka Horní Lhota. V Kyjovicích byla zároveň postavena druhá, menší jednokolejná výtopna. Z Kyjovic měla trať dále pokračovat do Pusté Polomi a dále až do Hradce nad Moravicí, ale kvůli nedostatku financí bylo toto pokračování odloženo na neurčito. Ve 40. letech obdržela konečná stanice Kyjovice přídomek Budišovice.
Od roku 1980 do roku 1991 probíhala náročná rekonstrukce trati, která začala nezvykle od Kyjovic směrem do Poruby. Konečná zastávka Budišovice-Kyjovice změnila název na Zátiší. Byly také zprovozněny nové zastávky Poruba koupaliště, Nová Plzeň, U Obory a Dolní Lhota osada, byla zrušena zastávka Záhumení.
K elektrizaci celé trati, plánované 1. ledna 1943 došlo nakonec až po druhé světové válce.
Historie projížděných obcí.
Vřesina.
První známá písemná zmínka o obci je v listině o rozdílech knížectví opavského z roku 1377, kdy byla ves Vřesina s Hýlovem v držení pana Adama a připadla k dílu opavských knížat Přemka a Václava. Je však pravděpodobné, že Vřesina existovala již před tímto datem. Dobu jejího vzniku lze odhadnout na 2. polovinu 12. století až 1. polovinu 13. století, kdy v této oblasti probíhalo české osídlování.
Krásné Pole.
Krásné Pole vzniklo ve 13. století. První písemný doklad o vsi Krásné Pole je z roku 1424. Své jméno obdrželo pravděpodobně podle krásné polohy s výhledem na Beskydy. V roce 1976 se stalo součástí města Ostravy. Obec se rozkládá na ploše 659 hektarů, reliéf je velmi členitý, obec se svažuje od severu k jihu.
Dolní Lhota.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1486. Od roku 1514 je doložen název Klein Ellgoth, neboli Malá Lhota. Dominantní jsou v okolí menší zemědělské plochy, převážně pole s klasickými plodinami Ostravské pánve. Lesnatých porostů se v samotné obci zachovalo málo, nepůvodní smíšený les je na kopci Strážnice. Obec Dolní Lhota leží v západní části okresu Ostrava-město, nad levým břehem středního toku potoka Porubky. Nachází se tedy přibližně uprostřed mezi městy Ostrava a Opava. Katastrální výměra obce je 536 ha.
Horní Lhota.
Nejstarší dochované písemné zmínky pochází z roku 1441, kdy obec spolu s Budišovicemi patřila k hrabyňskému panství.
V roce 1619 připadla Velké Polomi, jejímiž majiteli byli tenkrát Pražmové z Bílkova. Koncem 17.století se stala součástí klimkovického panství Vlčků z Dobré Zemice. Po jeho zrušení se začlenila Horní Lhota do okresu Opava, v letech 1896 až 1960 obec patřila do okresu Bílovec, v roce 1975 opět do okresu Opava a od roku 1990 je samostatnou obcí.
Obec Horní Lhota leží v nadmořské výšce 404 m n.m., ve východní části Opavska, asi 10 km západně od Ostravy - Poruby. Na jižním a západním okraji katastrálního území je v příjemném přírodním prostředí v údolí Porubky rozsáhlá rekreační zástavba - lokalita Zátiší. V jihovýchodní části obce leží samota Stará pila - skupina rodinných domků a rekreačních chat. Nedaleko obce se nachází Vaňkův kopec, kde je lyžařský areál s vlekem.
Ani tramvajové trase č.5 se v minulosti nevyhnuly tragické události.
K první srážce protijedoucích tramvají došlo v roce 1964. Zraněných tehdy bylo 20, z toho 3 těžce.
Ke druhé srážce protijedoucích tramvají došlo v pátek 11. dubna 2008 krátce před 18. hodinou mezi zastávkami Poruba koupaliště a Vřesina čelně srazily dvě tramvaje. Situace byla následně velice komplikovaná a chaotická. Záchranáři následně upřesnili počet mrtvých obětí na dvě. Třetí oběť zemřela později v nemocnici. 11 lidí utrpělo těžkou újmu na zdraví, 30 lidí středně těžká poranění a 22 lidí lehká. Pro zajištění bezpečnosti byly na trati instalovány bezpečnostní semafory.
Výpočet souřadnic:
A = pětimístné číslo složené z výsledků stage1 až stage5
B = pětimístné číslo složené z výsledků stage6 až stage10
C = Dvojmístné číslo ze štítku
D = Čtyřmístné číslo ze značky
X = (C * D) - A
Y = (C * D) - B
N 49° 50.X E 18° 02.Y
Prosím, zacházejte s keškou s citem, ať nemusím zase dělat novou. Děkuji.
_________________________
_________________________
