Keška je věnována 745. vyročí první zmínky o obci
Rozsáhlý objekt ženského premonstrátského kláštera v Doksanech poblíž Roudnice nad Labem (viz fotogalerie níže) je od obce Horní Police na Českolipsku v severních Čechách vzdálený pětačtyřicet kilometrů, přesto je s historií obce úzce spjatý. Když totiž papež Řehoř X. dne 15. května roku 1273 konfirmoval (písemně potvrdil) práva kláštera, v listině se objevila i dosud první známá zmínka o existenci „villam Palicz“. Obec ve své dlouhé historii několikrát změnila vlastníka (především z rodu Berků - panství českolipské, a Habsburků - panství zákupské), doksanskému klášteru ale musela odvádět rentu až do roku 1849.
Jak to bylo s názvem obce
Na některých starých mapách (viz fotogalerie níže - Müllerova mapa Čech z roku 1720) je obec Horní Police označena původním názvem Palič, čímž se prokazuje její slovanský původ. Název vznikl od slova „páliti“ – základy obce byly budovány na pozemcích vypáleného lesa. Toto jméno bylo poněmčeno v Politz (Ober Politz) a zpětným přijetím do češtiny vzniklo dnešní Police. Přívlastkové určení „Horní“ je na odlišení vsi s kostelem a zámkem od vedlejší vsi Dolní Police (Neider Politz), dnes části města Žandov.
"Mluvící" insignie obce
Historie obce byla pečlivě zkoumána v době přijetí komunální heraldiky do zákona O obcích (1990). Obcím bez statutu města bylo povoleno používat vlajku a znak. Obec Horní Police dosud neužívala žádný znak, dochovala se ale obecní pečeť s vyobrazením doutnajícího milíře s vyšlehujícími plameny (viz fotogalerie níže). Neobvyklý motiv patrně souvisí s původním názvem obce "Palič", je tedy "mluvícím znamením". Další návrhy vycházely ze znaku či pečeti (viz fotogalerie níže) hornopolického arciděkanství (kotva, berla), z faktu, že obec je mariánským poutním místem (Panna Maria symbolizována stříbrnou lilií) a z místních reálií (kamenný most přes Ploučnici, kříž na mostě). Výsledkem byla kombinace některých zmíněných návrhů, jak je patrno z erbu obce v záhlaví listingu.
Katastr obce - rozloha, příroda, pamětihodnosti
Území obce se časem zvětšovalo, připojena byla ves Staupen (Stupno), Biela (Bělá), obě doloženy v pramenech z třináctého stoleti, nově založena část Waldeck (Podlesi) a Dvorsko (Hofberg, vhodné místo pro úkryt naši kešky :-)). Měnila se také příslušnost obce ve správních celcích, radoušovský újezd doksanského kláštera vystřídalo zákupské a pak českolipské panství, pak litoměřický a českolipský okres (viz mapa ve fotogalerii níže), v novodobých dějinách obec dvakrát ztratila samostatnost připojením k městu Žandov.
Z geografickém začlenění obec náleží do Českého středohoří, je obklopena zalesněnými čedičovými vrchy s výhledy a loukami, které v minulosti poskytovaly seno a slámu na vývoz po železnici. Z hlediska fauny a flory se jedná o území zajímavější tím, že obcí protéká řeka Ploučnice. Její podmáčené porosty jsou domovem řady rostlin a vodního ptactva, řeka patří k rybářsky nejcennějším tokům v Čechách, dodnes si zachovala druhové bohatství ryb registrované koncem 19. století.
Na území obce se nacházejí kulturní památky, doklad pozoruhodné regionální historie: zámek, ve kterém nikdy nesídlila šlechta, ale úředníci hornopolického panství, vedle novodobého mostu přes řeku Ploučnici kamenný most, který v roce 1843 nahradil původní most dřevěný (dnes pěší zóna), roubenky na kraji obce u silnice směrem k České Lípě, ale především na vyvýšenině nad obcí nevšední poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie, národní kulturní památka (viz k tomu naše keška Poutní areál v Horní Polici).
Lidé a jejich život v historii obce
Život zdejších obyvatel byl ovlivněný tím, že území vždy náleželo do pohraniční oblasti, kterou v době dávných dějin ovlivnilo osidlování z vůle panovníků, v novější historii pak repatriace nejprve českého a pak německého obyvatelstva. Nejstarší seznam hornopolického panství z 18. století uvádí, že v obci žilo necelých pět set obyvatel, sedláci, zahradníci, drobní držitelé půdy, domkáři. Při sčítání lidu v roce 1880 byla obec označena za farní a školní a jako sídlo panství, kde žilo ve více jak stovce domů přes osm set obyvatel. V meziválečné době hornopolická obec měla přes dvě stě domů a přes tisíc obyvatel, několik desítek české národnosti, ostatní německé národnosti. Žili zde i osobnosti, jejichž ohlas přesáhl hranice regionu, například filantrop, lékař, pedagog a rektor pražské univerzity V. J. Krombholz (1782-1843, viz naše stejnojmenná hornopolická keška).
Obyvatelé se živili rozmanitým zaměstnáním, byli zde zemědělci, pekaři, hostinští, obchodníci, cukráři, obchodníci s textilním zbožím, řezníci, švadleny, truhláři, zaměstnanci školy a železnice. V novodobé historii tu byla výrobna savek do umělých chrupů, opravna zemědělských strojů, kamenolom, továrna Achilles na výrobu jízdních kol, továrna Asman na výrobu sedel a dvanáct hostinců. Zkrátka, bylo tu vždy dost živo :-).
Závěrem
Přijďte se podívat, i naše hornopolické kešky stojí za návštěvu :-).
Použitá literatura
Kol. autorů, Město Žandov a blízké okolí, MÚ Žandov 1998
Strojopisné texty pana Liboslava Havelky, hornopolického rodáka a žandovského kronikáře
Soukromý archiv bývalého mnohaletého starosty obce Horní Police pana Lubomíra Šulce
Ke kešce
Kešku tvoří obal PET, kde by měla být i tužka. Chovejte se obezřetně, bývalá keška, věnovaná historii obce, byla několikrát poničena a nakonec zrušena. Keš je mysterka, abyste ji nalezli, musíte správně doplnit souřadnice úkrytu.
N 50° 42.(x - 1181)' E 014° 24.(384 + y)'
x = odpověď na otázku v listingu naši hornopolické kešky Poutní areál v Horní Polici, v části Ke kešce, skládá se z čtyřčíslí (letopočtu)
y = odpověď na otázku v listingu naší hornopolické kešky V. J. Krombholz, v části Ke kešce, skládá se ze dvou slov, dosaďte počet písmen v těchto slovech
Hodně štěstí v luštění a hledání kešky.
![]()
|
|