Vítáme vás na sérii Pilsen_Matrix. Nápad na její vznik se zrodil v hlavě kačera zdehaje, který svou vytrvalostí a důsledností donutil nás ostatní, abychom mu ji založili. 😊 Ale teď vážně. Série začala vznikat od počátku roku 2017. Proběhlo několik pořadatelských eventů a vznikla závazná pravidla pro jednotlivé keše. Během následujících týdnů byly rozděleny jednotlivé D/T kombinace a mohlo se začít zakládat. Každý z ownerů dostal na starost tři keše, které luštěním odpovídají matrixovému D/T a zároveň mají svá vlastní témata. Přece jen se mezi námi ještě najdou tací, kteří si rádi přečtou pár řádek o místě, které navštívili. Takže se máte jistě na co těšit...
Všechny kešky v sérii mají některé společné vlastnosti. Jedná se o keše typu mystery a každá z nich má v listingu možnost ověření výsledku luštění. Výchozí souřadnice hledejte na řekách Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. Nebo si můžete stáhnout tento bookmark. Keše nejsou nahuštěny na jednom místě, ale jsou rozmístěny v širším okolí Plzně. Proto bude lepší si na odlov celé série vyhradit více dní. Podrobnější informace k odlovu jednotlivých keší najdete vždy na konci konkrétního listingu. A pokud si nebudete vědět rady s luštěním, nebojte se kontaktovat ownera.
Spoluautoři série : 2vkjmch, bobrlinek, Bobryne, cichalm, Dennyšák_a_Baty, DULÍK & VOJTÍK, Fille.n15, foxcpg, Honomichlojc, Hrádci11, Jan Rais, JPAgeo, Kaštani Plzeň, Kometa, leguan82, lukyhonzik, M13JP, Mi-Lu-Ji, Mira83, Parisee, Petr%S, redymount & Kožich, RicTEP, Ritchier, Subajan & Ateliv, Tholy & Eve, Tomasook, TSEARTH, V_clav11 CZ, vytrvalec, zdehaj.
Přejeme příjemný lov a mnoho zážitků při návštěvě série Pilsen_Matrix.
PM #03 Plzensky znak - orel
Město Plzeň bylo založeno na soutoku čtyř řek a křižovatce obchodních cest do Norimberka a Řezna českým králem Václavem II. v roce 1295. Plzeň byla nadána městskými právy podle Starého Města pražského a díky své poloze se záhy stala třetím největším městem v Čechách po Praze a Kutné Hoře.
Tato minisérie keší se věnuje plzeňskému městskému znaku, který je jedním z nejbohatších a heraldicky nejsložitějších v Čechách. Jak vznikl ?
Z otisku na listině z roku 1307 známe nejstarší městskou pečeť, která je obsahově podobná s dnešním srdečním štítkem, tedy s postavou krále zakladatele stojící v městské bráně.
Pečetidlo, u nějž se předpokládá vznik krátce po založení města, se dochovalo v Archivu Města Plzně do dnešních dnů a v roce 2017 bylo prohlášeno Archivní kulturní památkou.
Bylo-li zobrazení na pečeti i nejstarším městským znakem se nedá s určitostí říci. Pokud však ano, tak by tento znak byl typický pro znaky královských měst zakládaných v éře posledních Přemyslovců. A to svými motivy, tedy zobrazením městských hradeb, či brány jakožto symbolu města, spolu s erbem zakladatele. Obdobné městské znaky lze najít třeba v Čáslavi, Českých Budějovicích, Dvoře Králové, Kadani, Kolíně, Kouřimi, Písku, Stříbře, Uherském Hradišti, Žatci a mnohde jinde.
Znak na plzeňské pečeti snad jen z části vybočuje tím, že na místo královského erbu je v městské bráně zobrazena celá postava krále, se svým erbem ve štítu. Ale ani to není tak netypické, obdobu lze najít třeba ve znaku města Beroun.
Dnešní plzeňský znak však vznikl až v průběhu 15.století.
Kde se vzal červený štít se stříbrnou chrticí? Zřejmě někdy po roce 1420, kdy v březnu město opustili husité a Plzeň se v dobách občanských válek trvale přiklonila na stranu právoplatného panovníka Zikmunda Lucemburského a katolické církve.
Dost možná, že plzeňští měšťané, majíc krapet másla na hlavě, si zvolili svůj nový znak, aby jasně deklarovali nový postoj. A vybrali si psa, jako odvěký symbol věrnosti.
Dobová zpráva říká že plzeňští „sú prve tistu (samici) chrtici nesli na štítu“, jako symbol věrnosti králi. Tedy je jisto, že chrtice byla v městském znaku v roce 1433.
Plzeňané již však zůstali králi a katolické straně věrni. A i proto se v průběhu občanských válek stala Plzeň terčem útoků a obléhání ze stran husitů a to v roce 1421, 1427, 1431, a 1433-1434.
A kde se vzal zelený štít se zlatým velbloudem? Velbloud patřil válečníkovi a sirotčímu hejtmanovi Janu Čapkovi ze Sán, který ho dostal ho v roce 1433 darem od polského krále Vladislava II. Jagello za pomoc sirotčích houfů v bojích s řádem Německých rytířů. Na této loupeživé "spanilé jízdě" se sirotci dostali až k Baltu a především Jan Čapek proslul svou krutostí.
Velblouda si hejtman přivedl i na obléhání katolické Plzně. A plzeňští obránci mu vzápětí provedli potupný žertík, když se při nečekaném výpadu z hradeb zvířete zmocnili a odvedli si je do města. Čapek se od nich snažil velblouda marně vykoupit za 50 kop grošů, což byla cena výkupného za urozeného zajatce.
Velbloud samozřejmě v našem prostředí způsobil veliký ohlas a tak není divu, že byl zvěčněn ve znaku města. Velbloud sám byl později darován Norimberčanům.
Městský znak byl roku 1434 císařem a králem Zikmundem Lucemburským polepšen o zlatého dvouhrbého velblouda v zeleném (či snad původně modrém) poli. Zikmund, ale i Zlatou bulou za věrnost město osvobodil od placení berní a celních poplatků při obchodování v celých Čechách. Inu i věrnost se někdy vyplácí.
A kde se vzal zlatý štít s půlkou černého orla? K dalšímu rozhojnění plzeňského znaku došlo za vlády Jiřího z Poděbrad, kdy Plzeň byla členem opoziční Zelenohorské jednoty.
A právě pro věrnost katolické straně papež Pavel II. bulou z 05.06.1466 rozmnožil plzeňský znak o dvě nová pole : zlaté spojené klíče ve stříbrném poli a o mečem opásaného ozbrojence, držícího pravou rukou půl černého orla ve zlatém poli.
Jelikož všechny prameny uvádějí, že se jedná o orla a nikoliv orlici, dá se předpokládat, že i jeho druhá neviditelná polovina měla svou hlavu. U heraldických figur totiž platí pravidlo, že samce odlišuje od samice zdvojení nepárového orgánu. I proto má třeba český lev dva ocasy, nebo moravská orlice jen jednu hlavu.
Od těch dob má plzeňský znak 4 pole, tak jak je znám dodnes.
Sami Plzeňané si ve druhé polovině 15. století rozšířili znak o srdeční štítek se znamením z nejstarší pečetě : v červeném poli stříbrná městská zeď se dvěma věžemi a černou branou, v níž je postava krále s obnaženým mečem v pravici, štítem s českým lvem v levici. Nad branou pak je postava panny v bílém odění držící dovnitř obrácené praporce, vpravo červený s českým lvem a vlevo stříbrný s černou orlicí.
Konečně papež Řehořem XIII. dne 01.12.1578 opět za věrnost katolické církvi rozmnožil znak o zelené trojvrší nad štítem, s nápisem IN HOC SIGNO VINCES (V tomto znamení zvítězíš), z něhož vyrůstá zlatý kříž, provázený po obou stranách olivovými ratolestmi, po stranách trojvrší je na každé straně přílbice s podbradkem obráceným ven, vpravo s halapartnou a vlevo s palcátem. Vše drží před sebou anděl se svatozáří a křídly.
Papež Řehoř XIII. je však mnohem známější tím, že ač se stal papežem ve svých sedmdesáti letech, nebál se a provedl to co jeho předchůdci odkládali, totiž dodnes platnou reformu kalendáře.
Takto upravený znak se používal až do roku 1948, v následujícím období bez štítonoše a od roku 1990 opět v původní podobě.
Zdroje:
- Městské znaky s ozdobami, Karel Liška, 1989
- Wikipedie : Plzeňský znak
Jak na finální souřadnice?
Keška je umístěna viditelném waypointu. Nebo chcete-li, tak na souřadnicích
N 49° 47.870 E 13° 29.162
