Římský tábor v Brně
V období 2. století n. l., kdy už Římská říše panovala nad velkou částí tehdy známého světa, leželo území dnešního Brna hluboko mezi mlhavými hvozdy na území germánského kmene Markomanů. Stop života Germánů stejně jako dokladů jejich styků s římským impériem nalézají dodnes archeologové v Brně a jeho okolí velké množství. Vzájemné kontakty Markomanů a Římanů však neprobíhaly jen prostřednictvím vzájemného obchodu, ale často i násilných potyček, které vyvrcholily vojenským tažením římského císaře Marka Aurelia mezi léty 166 až 180 n. l. Do historie se zapsalo jako Markomanské války.
Díky trpělivé práci archeologů na území Moravy postupně přibývá dokladů Aureliova tažení v podobě vojenských táborů. Důkaz pobytu římských vojsk na území dnešního města Brna však v archeologické mozaice badatelům dlouho scházel. Doplnit se jej podařilo nečekaně až v průběhu archeologických vykopávek na místě budoucího staveniště dvou bytových domů na Vojtově ulici v prosinci roku 2017.
V průběhu záchranného výzkumu archeologové na Vojtově postupně odkryli pozůstatky charakteristického hrotitého příkopu, který římské vojenské tábory zpravidla obklopoval. Jeho prozkoumaná část byla dlouhá 70 metrů, široká až 3 metry a hluboká něco málo přes 1,5 m. Na dně pak byla nalezena keramická miska, jejíž původ archeologové umisťují daleko do některé z někdejších římských provincií. Misku zde nejspíš zanechal některý z vojáků římské posádky. Zajímavým objevem byla také kostra muže uloženého do již částečně zasypaného příkopu. Kdy byl muž pohřben je však stále předmětem vědeckého zkoumání.
Tábor, který římští legionáři na území dnešní ulice Vojtova zbudovali, byl umístěn na výhodné poloze poblíž brodu přes řeku Svratku. Jeho hlavním úkolem bylo tedy nejspíše kontrolovat přechod přes řeku a zajišťovat další postup a zásobování římské armády při jedné z válečných kampaní mezi léty 172 a 180 n. l. Spolu s dalšími již známými tábory v Modřicích a Jevíčku je tak neocenitelným archeologickým pramenem, pomocí něhož mohou badatelé sledovat průběh postupu římských vojsk, jež táhla skrze Brněnskou kotlinu dále na sever hlouběji do nitra tehdejšího „barbarika“.
Jak najít cache?
Cache je ukryta na dohled od výchozích souřadnic. Pokud umíte číst stopy v přírodě podobně jako germánští lovci a stopaři, jistě vám neunikne, kam jsme finální schránku uschovali. Pokud však stopařské nadání nemáte, můžete finální souřadnice skrýše dopočítat za pomoci jednoduchého kvízu níže. Odpověď na jednotlivé otázky najdete v listingu:
1) V jakém časovém rozmezí se odehrálo vojenské tažení Římanů na území Germánů známé jako Markomanské války?
- 149–146 př. n. l. (A=8)
- 161–166 n. l. (A=1)
- 166–180 n. l. (A=9)
- 193–197 n. l. (A=4)
2) Který římský císař tažení na území Markomanů započal?
- Trajan (B=2)
- Hadrian (B=6)
- Marcus Aurelius (B=7)
- Commodus (B=3)
3) Archeologové začnou tušit, že narazili na římský vojenský tábor, když narazí na pozůstatky?
- opevnění z opracovaných kamenů (C=9)
- opevnění z pálených cihel (C=4)
- příkopu s rovným dnem (C=6)
- příkopu s hrotitým dnem (C=3)
4) Na kterých dalších lokalitách byly nalezeny římské vojenské tábory?
V případě více správných odpovědí výsledky sečtěte.
- Modřice (D=5)
- Hrušky u Brna (D=2)
- Jevíčko (D=3)
- Jevišovice (D=7)
5) Jaká byla nejpravděpodobnější úloha římského tábora odkrytého na Vojtově ulici?
- Měl strážit brod přes blízkou řeku (E=9)
- Měl zajišťovat vybírání cla od germánských obchodníků (E=7)
- Byl sídlem diplomatů vyslaných z impéria (E=1)
- Byl sídlem řemeslníků budujících síť římských cest (E=2)
6) Jak byla v díle pozdně antických autorů označována geografická oblast, v níž se vojenský tábor z Vojtovy nacházel?
- barbarikum (F=1)
- berberikum (F=8)
- rebarborikum (F=9)
- hic sunt leones (F=5)
Získané hodnoty jednoduše dosaďte do následujících souřadnic: N 49° 10.ABC' E 16° 35.DEF'.
12. 4. 2024 bylo umístění kešky přeměřeno a souřadnice byly aktualizovány. Prosíme všechny, kteří luštili před tímto datem, aby si souřadnice přepočítali.
Více z archeosérie