Doba vlády Rudolfa II. proslavila nejen Prahu, ale i mnohá města a panská sídla v Čechách věhlasnými jmény umělců, vědců i šarlatánů. Zlatý věk hledání elixíru života a umělé výroby drahých kovů navštívil také Plzeň. Za císaře Rudolfa II. rozmohla se v Čechách do neobyčejné míry alchymie a pokusy o vyrábění zlata. Dle tradic zachovaných v rodině Stehlíků z Čenkova a Treustättů, byl jeden člen rodu toho vynikajícím pěstovatelem astronomie a astrologie a byl prý v pilných stycích se slavným hvězdářem Tycho de Brahe, který ho také několikráte z Prahy do Plzně navštívil. Stehlík měl, dle téže tradice, svoji hvězdárnu v Saské ulici, kde také ve svém domě zařídil zlatodějnou kuchyni, v níž konal různé pokusy o výrobu zlata, k čemuž prý jej přemluvil jakýs alchymista Škot (snad Alessandro Scotto, jenž přijel 14. srpna 1590 do Prahy?). Nedodělal se ale žádných výsledků a poznal, že byl tímto alchymistou-šejdířem klamán.
Trochu tajemna v Plzni
Také v Říhovském domě bydlel prý jakýs alchymista. O tajemné alchymistické dílně v Říhovic domě, který stával na rohu dnešní Prešovské ulice a náměstí vyprávěl školník Beringer, jehož otec, čepičář, byl dlouholetým obyvatelem domu. Totéž líčil i hračkář Kren, který měl svůj krámek ve zmíněném domě. Píše se rok 1584. Praha je v té době plná různých řemeslníků, učedníků, vědců, věštců, astronomů, astrologů a v neposlední řadě i alchymistů. Před dávnými časy přistěhoval se do Plzně-neznámo odkud - jakýs pán, usadil se v městě tom a ubytoval se v Říhovském starobylém domě. Oženil se s bohatou měšťanskou dcerkou, která však mu záhy zemřela. Nato vedl samotářský a podivínský život. Velký svůj byt obýval jen se starým sluhou a nikoho k sobě nepřipouštěl. Vařil a připravoval pro chudé lidi léky, ale také prý se zabýval děláním zlata pomocí ďábla, jemuž byl zapsán. Jednou přišel sluha na radnici a oznámil, že pán jeho leží ve své dílně uškrcený a má kolem krku rýhu jako od ohně. Úřad vyslal tam lékaře a písaře s drábem a skutečně našli mrtvého, jak sluha udal. V dílně na stole bylo mnoho různých podivných nádob, v nichž jedna skutečně obsahovala ryzí zlato. Ale poklady, o kterých se v městě vypravovalo, nalezeny nebyly. Služebník byl na radnici vyslýchán a vypravoval, že pán jeho chodil často v noci do sklepa, kam za ním nikdo nesměl, a nosil tam nějaké balíky. Od toho sklepa měl klíče jen on samojediný. Po jeho smrti příbuzní dali kopati ve sklepě a hledali poklad. Přišli ve zdi na výklenek, kde byla zazděna truhla s kusy ryzího zlata. Rozdělili se o ně.
222 8 999 777 444 3 33 888 33 8 222 8 999 777 444 66 88 555 2 7 33 8 66 88 555 2 3 888 2 5 33 3 66 2 8 777 444 5 33 3 66 2 3 33 888 33 8 5 33 3 66 2 666 7777 6 7777 33 7777 8
Tajemství pokračuje
Kdo ví, co je na tom všem pravdy. Jedno je však jisté. Poklad někde ukrytý je a to poblíž Plzně. Pravděpodobně báli se ďáblovy pomsty. Do třech míst tedy poklad rozdělili. Aby to vše do sebe zapadalo, alchymií se inspirovali.
Kámen mudrců
Alchymisté měli představu, že vhodným nasměrováním energie uspíší přirozený proces zrání kovů. Kámen mudrců je druhem fermentu, který uspíší zrání a dokáže proměnit (transmutovat) obecné kovy ve zlato, dokonalý kov. Rozpuštěn ve víně působí jako všelék (panacea). Je červeným projekčním práškem, který se vhazuje do taveniny obecného kovu. Červený lev je krycím jménem Kamene mudrců. Podobně jako Ježíš Kristus spasil mikrokosmos člověka, Kámen mudrců spasí makrokosmos. Mezi známé výrobce Kamene bývají řazeni Nicolas Flamel (1330–1418), který vlastnil okultní knihu, podle níž vyrobil zlato, Basilius Valentinus (15. stol.), který vlastnil projekční prášek, Alexander Setonius Scotus zvaný Seton Kosmopolita († 1604), který provedl několik úspěšných transmutací. Mezi další patří Ireneus Philaletha, mnich Laskaris (přelom 17. a 18. století) nebo Michael Sendivogius (1566 – 1636). Proces výroby má různé stupnice o rozličném počtu stupňů. Čtveřici barev Velkého Díla uvádí již Marie Alchymistka a na této čtveřici se shodují pozdější pokračovatelé tradice. Zčernání (řec. melanosis, lat. nigredo) Zbělení (řec. leukosis, lat. albedo) Zežloutnutí (řec. xanthosis, lat. citrinitas) Zčervenání (řec. iosis, lat. rubedo) Často se uvádí 12 stupňů výroby Kamene daných do souvislosti se znameními zvěrokruhu. Kalcinace (calcinatio) – očištění látek vstupujících do procesu, vytvoření výchozích slitin Koagulace (coagulatio) – fáze při níž by mělo dojít k odejmutí vlhkosti ztvrdnutím kapalných ingrediencí Fixace (fixatio) – totéž co pro kapalné látky je koagulace, je pro plynné fixace, prchavé se stává stálým a odolává ohni Rozpouštení (solutio) – rozpuštění látek ve sloučenině, pevné se roztéká Vaření též digesce (coctio) – zahřívání látek na různé teploty, dochází ke změně skupenství a oddělování Destilace (destilatio) – očišťování látky od nežádoucích příměsí odpařováním a kondenzací Sublimace (sublimatio) – tělo se stává oduševnělé, duch se ztělesňuje, hmotě se vrací původní čistota Separace (separatio) – oddělování a filtrace Cerace (ceratio) – látka měkne a získává vlastnosti vosku Kvašení (fermentatio) – získaná materie se stává tělem, k němuž se přivtěluje se duše. Zmnožení (multiplicatio) – zvětšení schopností Kamene Projekce (proiectio) – aplikace získaného činidla na obecné kovy a jejich proměna ve stříbro nebo zlato.
zdroj: internet, Wikipedie
O keši
I když vás již přivítal Matrix, vítejte na této keši. Souřadnice naleznete v listingu. Nic složitého v tom nehledejte. Ale Vy si poradíte. Tak dobrý lov.
