PM #39 TGM Mystery Cache

Vítáme vás na sérii Pilsen_Matrix. Nápad na její vznik se zrodil v hlavě kačera zdehaje, který svou vytrvalostí a důsledností donutil nás ostatní, abychom mu ji založili. 😊 Ale teď vážně. Série začala vznikat od počátku roku 2017. Proběhlo několik pořadatelských eventů a vznikla závazná pravidla pro jednotlivé keše. Během následujících týdnů byly rozděleny jednotlivé D/T kombinace a mohlo se začít zakládat. Každý z ownerů dostal na starost tři keše, které luštěním odpovídají matrixovému D/T a zároveň mají svá vlastní témata. Přece jen se mezi námi ještě najdou tací, kteří si rádi přečtou pár řádek o místě, které navštívili. Takže se máte jistě na co těšit...

Všechny kešky v sérii mají některé společné vlastnosti. Jedná se o keše typu mystery a každá z nich má v listingu možnost ověření výsledku luštění. Výchozí souřadnice hledejte na řekách Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. Nebo si můžete stáhnout tento bookmark. Keše nejsou nahuštěny na jednom místě, ale jsou rozmístěny v širším okolí Plzně. Proto bude lepší si na odlov celé série vyhradit více dní. Podrobnější informace k odlovu jednotlivých keší najdete vždy na konci konkrétního listingu. A pokud si nebudete vědět rady s luštěním, nebojte se kontaktovat ownera.

Spoluautoři série:
2vkjmch, bobrlinek, Bobryne, cichalm, Dennyšák_a_Baty, DULÍK & VOJTÍK, Fille.n15, Honomichlojc, foxcpg, Hrádci11, Jan Rais, JPAgeo, Kaštani Plzeň, Kometa, leguan82, lukyhonzik, M13JP, Mi-Lu-Ji, Mira83, Parisee, Petr%S, redymount & Kožich, RicTEP, Ritchier, Subajan & Ateliv, Tholy & Eve, Tomasook, TSEARTH, V_clav11 CZ, vytrvalec, zdehaj

Přejeme příjemný lov a mnoho zážitků při návštěvě série Pilsen_Matrix.

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně jako nejstarší z dětí manželů Masarykových. Jeho otec Jozef Maszárik (či také Masarik, či Masaryk) byl původem Slovák a živil se jako kočí, matka Terezie Masaryková, za svobodna Kropáčková, pocházela z Hané a pracovala jako kuchařka. Přestože pocházel z chudých poměrů a jeho otec byl negramotný, byli si jeho rodiče vědomi důležitosti vzdělání, kterého se Masarykovi nakonec dostalo zvláště díky matce, která jej podporovala.

Tomáš Masaryk nejprve vychodil čejkovickou školu a následně nastoupil na reálné gymnázium v Hustopečích a později na gymnázium ve Strážnici, které však nedokončil, poté se učil zámečníkem a kovářem. Brzy však získal místo podučitele na hustopečském gymnázium a následně nastoupil na německojazyčné reálné gymnázium v Brně. V roce 1869 odešel do Vídně, kde začal studovat na Akademickém gymnáziu. Po maturitě v roce 1872 nastoupil na filozofickou univerzitu.

Po obhajobě filozofické práce s názvem Podstata duše u Platóna a získání doktorátu roku 1876 se Masaryk vydal na cestu po Itálii a do Lipska na roční univerzitní pobyt. Zde se seznámil s dcerou newyorského podnikatele Charlottou Garrigue a 10. srpna 1877 se zasnoubili. Rok na to se s ní v New Yorku oženil.

V roce 1879 se habilitoval a po vzniku české univerzity v Praze byl jmenován profesorem filozofie. Byl velice aktivní jak v akademické tak v politické sféře, v roce 1890 vstoupil do Národní strany svobodomyslné a další rok byl zvolen jako poslanec do Říšské rady, mandátu se však pro vnitrostranické spory roku 1893 vzdal. Roku 1900 pak založil Českou stranu pokrokovou, za niž byl v letech 1907 a 1911 opět zvolen poslancem.

V těchto létech Masaryk též hojně cestoval po světě, přičemž využíval svých zkušeností a styků z předešlých roků, aby světové politiky seznamoval s českými požadavky vůči Rakousku-Uhersku. Když roku 1915 s dcerou Olgou odcestoval do Švýcarska, byl na něj vydán zatykač a nemohl se zpět do Čech vrátit. S podporou přátel a českých krajanů ve světě pak v červnu téhož roku v Ženevě prvně veřejně vyhlásil požadavek na samostatný český stát. Následujícího roku se v Paříži s pomocí Milana Rastislava Štefánika zasloužil o vznik Československé národní rady. Na začátku roku 1917 se Masaryk angažoval v Rusku v organizování československých legií. Ty v té době již byly velkou vojenskou silou, s níž bylo třeba počítat. Vojenské úspěchy legionářů se tak pro Masaryka staly velkým kalibrem při jeho argumentaci ve prospěch samostatného československého státu. Po říjnové revoluci a uzavření míru mezi bolševickým Ruskem a Německem odcestoval do Japonska, aby zde připravil půdu pro přepravu legií z Dálného východu do Francie. Ve své cestě pak na jaře 1918 pokračoval východním směrem do Spojených států, jejichž prezident Woodrow Wilson měl mít po válce na nadcházející dění v Evropě značný vliv.

Když v Praze došlo k revoluci a následnému spontánnímu vzniku Československa, byl Masaryk stále ještě v USA. Cestou domů, nyní již jako v nepřítomnosti zvolený prezident nově vzniklého státu, se zastavil v Anglii, Francii a Itálii a 21. prosince dorazil do Prahy, kde jej přivítaly nadšené davy obyvatel.

Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1925
Zdroj: http://www.sil.si.edu/digitalcollections/hst/
scientific-identity/fullsize/SIL14-M002-01a.jpg

Hned v roce 1920 se konala další prezidentská volba, kde byl Masaryk opět zvolen prezidentem. Během tohoto volebního období zemřela Masarykova žena Charlotta, její roli „první dámy“ pak přijala dcera Alice, která prezidenta doprovázela při nejrůznějších příležitostech.

Třetí funkční období v roli prezidenta Československa započal Masaryk v květnu 1927. Počtvrté a naposledy byl Masaryk zvolen prezidentem v květnu 1934 a to i přesto, že jeho zdraví v té době už nebylo nejlepší. Na sklonku roku 1935 pak ze zdravotních důvodů abdikoval a až do své smrti pobýval na zámku v Lánech.

Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14. září 1937 po zánětu plic. Jeho pohřeb se konal 21. září. Poslední rozloučení započalo na Pražském hradě za vyzvánění zvonů katedrály sv. Víta. Po projevu Edvarda Beneše, Masarykova nástupce ve funkci prezidenta, se smuteční průvod vydal do ulic města. V čele průvodu jel na koni generál Jan Syrový, za ním pochodovali vojáci, legionáři a oddíl sokolů, následovala rakev, kterou vyprovázeli syn Jan s Masarykovými vnuky, prezident Edvard Beneš, členové vlády a další československá i zahraniční politická reprezentace. Na Hlavním, tehdy Wilsonově, nádraží byl přistaven speciální vlak, do něhož byla rakev naložena, a vlak se poté vypravil na cestu do Lán, kde byl prezident Masaryk za zpěvu písně Ach synku, synku pochován.

Po celé České republice se nacházejí ulice a náměstí nesoucí jméno prvního československého prezidenta. Na tom plzeňském, pojmenovaném náměstí T. G. Masaryka, se tyčí Památník Národního osvobození, který je Masarykovi také věnován.

Památník národního osvobození
Zdroj: archiv města Plzně, místopisná sbírka Ladislava Lábka,
karton 67 - náměstí Dr. Petáka, foto: Rudolf Pechhold

Památník pocházející z počátku 20. století stojí na ose náměstí v jeho zadní části před budovou obchodní akademie a je prací architekta Bohumila Píchy a sochařů Jaroslava Hrušky a Karla Kotrby. Sestává ze tří částí – vpravo je to vysoký žulový sokl, ke kterému vedou čtyři schody, se sochou prezidenta Masaryka, vlevo na širokém žulovém soklu skupina 4 menších soch, vzadu pak roste lípa svobody. Skupina soch znázorňuje legionáře, matku (která symbolizuje vlast), dceru (ta symbolizuje mladou republiku) a kováře (symbolizujícího strojírenskou historii města).

O stavbě památníku bylo rozhodnuto v roce 1925 a na realizaci byla vyčleněna částka půl miliónu korun. Umístěn měl být na tehdejším Petákově náměstí před tehdy ještě nedokončenou budovou obchodní akademie. K jeho odhalení došlo 28. října 1928 u příležitosti desátého výročí vyhlášení samostatné Československé republiky. Během okupace nacistickým Německem byl pomník roku 1940 odstraněn a na místo se mohl vrátit až po válce, konkrétně 28. října 1945. Pro komunisty, kteří se chopili moci roku 1948, byl sice pomník problematický, ale nedovolili si jej jednoduše odmontovat a odvézt. Vhodná záminka k jeho odstranění se naskytla v květnu 1953, kdy v Plzni po měnové reformě a následném znehodnocení úspor obyvatelstva vypukly nepokoje. V jejich průběhu byl pomník stržen (podle oficiální propagandistické verze tak učinil „rozhněvaný lid“), k čemuž bylo použito auto vybavené destrukční koulí. Schválení tohoto aktu bylo národním výborem provedeno až 2. června a příslušné usnesení bylo antedatováno.

V období pražského jara se sice v rámci politického uvolnění v československé společnosti objevovaly návrhy na obnovení pomníku, ty však byly zadušeny intervencí vojsk Varšavské smlouvy. Na protest proti okupaci se pak v místech, kde se pomník nacházel, den po smrti Jana Palacha 20. ledna 1969 zapálil dělník Josef Hlavatý z Křimic. Zraněním, která utrpěl, pak o pět dnů později, v den Palachova pohřbu, podlehl. Vzhledem k Hlavatého problémům s alkoholem však byla propagandou spojitost jeho činu s protestem zpochybněna a jeho pohřeb proběhl bez zájmu veřejnosti.

Snahy o obnovu památníku se znovu objevily až s nástupem demokracie na sklonku roku 1989. Jako první byla znovu vztyčena socha prezidenta Masaryka, k jejímuž odhalení došlo 28. října 1991. Zbytek sousoší ji pak doplnil o několik let později a byl slavnostně odhalen 1. června 1999 u příležitosti výročí plzeňských událostí z roku 1953.

Kromě zmíněného pomníku na plzeňském náměstí T. G. Masaryka existuje v České republice mnoho dalších soch a pomníků věnovaných prvnímu československému prezidentu. Namátkou jmenujme sochy či pomníky například v těchto městech:

• Hradčany, Praha - Poblíž Salmovského paláce na Hradčanském náměstí se od března roku 2000 nachází bronzová Masarykova socha odhalená u příležitosti 150. výročí prezidentova narození. Socha je v nadživotní velikosti a byla vytvořena podle díla sochaře Otakara Španiela z roku 1931 nacházejícího se v Pantheonu Národního muzea v Praze.
• Hradec Králové - Královéhradecký pomník věnovaný prezidentu Masarykovi byl odhalen již v závěru roku 1926 a byl dílem sochaře Otta Gutfreunda. V průběhu let byl ale, podobně jako plzeňský pomník, několikrát odstraněn - konréktně během roku 1940 při německé okupaci a později v roce 1953 komunisty. Současný pomník byl na místě odhalen na počátku 90. let za přítomnosti tehdejšího prezidenta Václava Havla.
• Poděbrady - V poděbradském lázeňském parku stojí bronzová Masarykova socha v nadživotní velikosti. Prvně byla do městského parku umístěna v roce 1928, přičemž se jednalo o poslední dílo sochaře Otta Gutfreunda. Během 2. světové války byla socha odstraněna, roku 1945 znovu instalována a po nástupu komunismu opět odstraněna. Současná kopie se na své místo dostala až v roce 2008. Další dva odlitky téže sochy se nacházejí v Kroměžíži a v Nitře.
• Kroměříž - Masarykova socha v Kroměříži pocházející od sochaře Otta Gutfreunda se nacházející na prostranství před Justiční akademií.
• Hodkovice nad Mohelkou - Masarykova socha v Hodkovicích stojí na náměstí T. G. Masaryka a pochází z roku 1938, kdy ji vytvořil sochař Jiří Bílek. Po zabrání Sudet byla socha odstraněna a odvezena do Jenišovic. Po válce byla přivezena zpátky a v květnu 1946 slavnostně odhalena na původním místě, kde vydržela až do roku 1960. V červnu 1968 v rámci uvolňování politických poměrů byla opět instalována, roku 1975 však byla tajně odvezena do depozitáře Severočeského muzea v Liberci. Na náměstí v Hodkovicích se pak vrátila v březnu 1990.
• Most - Masarykův pomník v Mostě vytvořený sochařem Josefem Fojtíkem stojí poblíž magistrátu a městského divadla. Socha byla odhalena v roce 1935, již o tři roky později byla ale odstraněn a roku 1940 roztavena. Po válce byla podle původního Fojtíkova modelu odlita socha nová, jejíž odhalení se konalo roku 1946. Podobně jako další pomníky a sochy byla i tato po nástupu komunistů k moci opět odstraněna, a to roku 1955. Byla uložena v muzeu, roku 1978 odvezena do Meziboří a rozřezána na menší kusy, které měly být použity na tvorbu památníku osvobození, ukázaly se však nevhodnými. Následně byly tyto kusy uskladněny v nápravném zařízení v Bělušicích. Po pádu komunismu proběhly dva neúspěšné pokusy sochu na její místo vrátit. Úspěšný byl až třetí pokus v letech 2012 až 2014. Současná restaurovaná socha není přesnou kopií té původní - při restaurování byla použita archivní fotodokumentace a uplatnily se též některé kusy původní zničené sochy.
• Karlovy Vary - Na křižovatce ulic T. G. Masaryka a Dr. Davida Bechera v Karlových Varech stojí Masarykův pomník z roku 2007 od sochaře Jana Kotka. Socha má upomínat na prezidentovy pobyty v místních lázních v letech 1923 až 1933.
• Brandýs nad Labem - Autorem původní prezidentovy bronzové sochy v nadživotní velikosti, která byla odhalena roku 1937 před budovou okresního soudu, je sochař Břetislav Benda. Za války však byla socha stržena a roztavena, zachoval se jen žulový podstavec. Kopie sochy byla na stejném místě slavnostně odhalena v roce 1947, ale po devíti letech opět zmizela z očí veřejnosti. Uschována byla v suterénu brandýského zámku a později na místní radnici. V období pražského jara se Masarykův pomník přesunul na nové místo před budovu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde vydržel do roku 1973. Následně socha i podstavec opět zmizely. Na konci 80. let se sochu podařilo nalézt ve sklepě nelahozevského zámku, prošla renovací a v roce 1990 byla vystavena v prostorách městského muzea. Na původní místo se pak dostala na sklonku roku 1993.

K získání finálního umístění keše je potřeba zjistit potřebné indicie na dvou stagích:
První stage odkazuje na náměstí T. G. Masaryka k Památníku Národního osvobození, konkrétně na souřadnice N 49° 44,495 E 13° 22,334. Na zadní straně pomníku vyčnívá žulový kámen s dvojicí dat tvořených vždy datem a letopočtem a vyvedených ve zlaté barvě. Ciferace prvního letopočtu (pouze roku) má hodnotu A, ciferace druhého letopočtu (také pouze roku) je B. Z přední strany jsou viditelné dva nápisy, C je počet písmen L v nápisu na podstavci, na němž stojí Masarykova socha, D je počet písmen T na soklu pod sousoším. Deska, na níž stojí sousoší, je k žulovému soklu připevněna E šrouby.

Na druhé stagi, kterou naleznete na souřadnicích N 49° (D)(C),(A+C)(B+C)(A+B+C) E 13° (2*B)(A-B),(C-2*B)(C)(E-2*B), najdete pomník s Masarykovou bustou stojící kdesi v Plzni. Tento pomník věnovaný obětem 1. a 2. světové války sestává ze dvou žulových desek a soklu nesoucího bustu prezidenta Masaryka. Na levé desce je nápis PADLÝM ZA SVOBODU, dvojice letopočtů 1914-1918 a X jmen, na pravé desce pak nápis VÁM ČEST A DÍK!, letopočty 1938-1945 a Y jmen. Na vyvýšený prostor před pomníkem vede Z (liché číslo) schodů.

Samotné finále pak najdete ve vzdálenosti (X+Z)*100+(E-A-B)*10+C*D metrů od druhé stage pod azimutem Y*Z*10+A*C*D stupňů. (Pokud máte finální souřadnice vypočtené před 9. 10. 2020, proveďte následující korekci N+0,007 E-0,008. GeoCheck kontroluje nové souřadnice.)

• Památník národního osvobození. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné z: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/plzen-pomnik-tgm-pamatnik-narodniho-osvobozeni/
• FIŠER, Marcel. Památník národního osvobození v Plzni. Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [online]. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice, o.s. Dostupné z: http://www.socharstvi.info/realizace/pamatnik-narodniho-osvobozeni-v-plzni/
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Praha, Hradčany) [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_T._G._Masaryka_(Praha,_Hrad%C4%8Dany)
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Poděbrady) [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_T._G._Masaryka_(Pod%C4%9Bbrady)
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Hodkovice nad Mohelkou) [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_T._G._Masaryka_(Hodkovice_nad_Mohelkou)
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Most) [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_T._G._Masaryka_(Most)
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pomník T. G. Masaryka (Hradec Králové) [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_T._G._Masaryka_(Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9)
• Infocentrum města Karlovy Vary: Pomník Tomáše Garrigua Masaryka | Karlovy Vary [online]. [citováno 3. 04. 2018]. Dostupné z: https://www.karlovyvary.cz/cs/pomnik-tomase-garrigua-masaryka
• Pamětní deska a pomník TGM. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Dostupné z: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brandys-nad-labem-stara-boleslav-pametni-deska-a-pomnik-tgm/