Vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si Vám předložit k rozlousknutí, ale hlavně k zábavě, osmou z balíčku keší s názvem, který jsem si tak trochu vypůjčil z televizního pořadu „ Jak se to dělá ".
V ověřovači a logbooku každé keše bude vloženo bonusové číslo, které v závěru odhalí souřadnice keše uzavírající celou sérii, proto si je někam zapište.
PET lahev - kousek historie:
PET lahev, kterou každý z nás zná, denně používá, se stává neodmyslitelnou součástí našich životů.
Nebudu zde zabíhat do detailů výroby a chemického složení plastu používaného nejen k výrobě nám známých PET lahví. Omezím se pouze na konstatování, že zde jde o termoplastický polyester (polyethylentereftalát).
![]()
![]()
Jeho historie se začíná psát kolem roku 1920 a u jeho vzniku stojí firma DuPont. Původně byl tento materiál vyvinut jako textilní vlákno a v roce 1941 patentován pány R. Whinfeldem a J. T. Dicksonem z textilní firmy Calico Printer’s v britském Manchesteru.
Jeho první větší použití však datujeme od poloviny 20. století, kdy je tento použit k výrobě potravinářské fólie pod obchodním názvem Mylar.
„Petka“ je však poměrně nedávný vynález, který si v roce 1973 patentoval pan Wyeth a trvalo ještě několik let, než se začala masově používat.
První komerční využití se datuje do počátků 80. let minulého století.
V roce 1991 dochází k prvnímu historicky většímu použití a to u společnosti Coca-Cola, zatím co o u nás se nadále používají nám dříve narozeným dobře známé skleněné vratné lahve.
![]()
Po pádu železné opony a uvolnění trhu v roce 1989 začínají i na naše území pronikat tyto dnes zcela běžné, v této době však nevídané dovozové nápoje, balené v PET lahvích.
První tuzemskou PET lahví se stává stolní voda Aguila a to v roce 1994.
V letech 1996–1998 dochází k masovému rozvoji výroby, kdy je u nás zahájena výroba licenčních nápojů a velmi se rovněž rozšiřuje sortiment výroby domácích výrobců. Balená voda se stává fenoménem doby a jen v České republice stoupá spotřeba nejrůznějších PET lahví na cca 60 000 tun ročně, což představuje cca 80% veškerého prvotního využití polyethylentereftalátu v ČR.
Menší částí spotřeby je potom využítí PET v podobě textilních vláken, technických tkanin, izolantů, lan, dopravních pásů, obalového materiálu čistících prostředků a kosmetiky.
Tento materiál můžeme v extremních případech zahlédnout v podobě obvodových zdí staveb, nebo také jako dekorační předměty.
![]()
![]()
A několik zajímavostí nakonec:
- K výrobě 1 kilogramu PET je nutno vytěžit a za vysokých teplot a tlaků zpracovat cca 1,9 kilogramu ropy.
- Doba rozkladu PET lahve v přírodě se pohybuje kolem sta let.
- Novinkou v recyklaci PET lahví je objev univerzity v Kjótu spočívající ve vyšlechtění enzymu bakterie Ideonella, která dokáže tuto látku rozložit za několik málo dní.
Jak se to dělá :
Jak jsem se již výše zmínil, PET lahve vznikají ze sloučeniny jejíž chemický název je polyethylentereftalát.
Co to ale vlastně je, z čeho se vyrábí ?
V zásadě jde o polyesterifikaci kyseliny tereftalátové a etylglykolu při teplotách kolem 190 stupňů Celsia a za vysokých tlaků. Vzniklá sloučenina v podobě granulí je pružná, mechanicky odolná, lehká, variabilní tvarově i objemově, hygienicky nezávadná prostě ideální obalový materiál.
A jak se tedy ta PET lahev dělá ?
Základním materiálem je tedy granulát PET, který se míchá s již použitým recyklovaným materiálem téhož složení v poměru cca 1:10 a zahřívá na teplotu cca 315 stupňů Celsia. Při tomto procesu může být surovina probarvována, pokud nemá být výsledným produktem čirá lahev.
Roztavený granulát je injekčním vstřikováním vtlačován do kovové, vodou chlazené formy, kde téměř okamžitě tuhne. Takto vzniklé výrobky, pevné předlisky, jsou potom matkou všech PET obalů, které si jen dokážeme představit.
Ano, jsou to ty petky, které my kačeři s oblibou používáme jako schránky pro naše kešulky.
![]()
Tyto předlisky jsou dále expedovány k výrobcům, kde se nejčastění na strojích zařazených před plnící linky ohřejí na teplotu kolem 140 stupňů a v kovové chlazené formě jsou tlakovým vzduchem vyfouknuty na požadovaný tvar. Po nezbytných kvalitativních kontrolách jsou připraveny splnit svůj úkol.
Máte-li zájem, můžete si tento druh výroby blíže prohlédnout na přiložené webové stránce.
Výroba PET lahve
Finálové souřadnice :
N 49o(X)
![]()
E 018o(Y)
![]()
Umístění keše :
Logické umístění keše by asi bylo u továrny na výrobu tohoto zboží. Velkým výrobcem je u nás třeba firma DIXI se sídlem v Hlohovci, což je však pro naše potřeby docela z ruky. Existuje také řada drobných výrobců, jejichž seznam by byl docela dlouhý, ale zcela nezajímavý. Vzhledem k tomuto mrzutému faktu mi opět nezbyla jiná možnost, než umístění keše do prostředí hodně podobného předchozím keším této série.
Připomínám opište si z logbooku popř. ověřovače bonusové číslo, budete jej ve finále potřebovat.
Při luštění této jednoduché šifřičky přeji bystrý zrak a hlavně dobrou zábavu.
Zdroje :
1) Internet a wikipedie
Keše série „ Jak se to dělá ":
- Jak se to dělá #1 - instantní káva
- Jak se to dělá #2 - toaletní papír
- Jak se to dělá #3 - holínky
- Jak se to dělá #4 - vánoční ozdoby
- Jak se to dělá #5 - mikroprocesor
- Jak se to dělá #6 - propisovaci pero
- Jak se to dělá #7 - dioptricke bryle
Historie keše:
10.4.18 Publikováno
3.12.18 Kontrola a údržba keše
2.1.20 Kontrola a údržba keše, výměna logboku.