Keška je trochu vejš vhodné pro lidi nad 160cm, V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEPARKUJTE PŘÍMO U KEŠE, ANI NEMANIPULUJTE S OHNĚM. NEPŘELÉZEJTE PLOT, CHOVEJTE SE PODLE POKYNŮ!!!!!!!! V místě je pěkná vyhlídka na krkonoše.
Důležité místo které navštívil snad každý Jilemnický obyvatel i lidé z širokého okolí, včetně turistů kteří nezvládli své výlety do Krkonoš.
Důvody vzniku
- V roce 1832 zasáhla město obrovská epidemie cholery.
- Jilemnický vrchní Novák nařizuje na základě krajských oběžníků, aby byly zasypávány kaluže močůvky, aby se zakrývaly záchodové jímky a z přelidněných bytů, kde vznikají „zdraví škodlivé výpary“, byla část obyvatelstva přemístěna. Nařízení se však většinou míjela účinkem.
- Cholera si v Jilemnici denně vyžádala sedm až devět obětí.
Z historie
- První doklady systematičtější zdravotní péče se v našem regionu objevují až od 18. století.
- Zasloužil se o ni hraběcí rod Harrachů. Hrabě Alois Tomáš Raimund nechal totiž roku 1710 v Horní Branné vystavět špitál pro šest chudých mužů a šest chudých žen.
- Dle dobových pramenů se jim zde dostalo bezplatného zabezpečení včetně stravy a oděvu (nosili modré kabáty s hraběcím erbem na prsou).
- Ročně navíc každý obdržel služné 58 zlatých 42 krejcarů. Měli jedinou povinnost – pokud to ovšem jejich zdravotní stav dovoloval – odebrat se vždy v 15 hodin po úderu zvonu na špitální věžičce do špitální kaple sv. Aloise k modlitbám.
- První doklady systematičtější zdravotní péče se v našem regionu objevují až od 18. století.
- Zasloužil se o ni hraběcí rod Harrachů. Hrabě Alois Tomáš Raimund nechal totiž roku 1710 v Horní Branné vystavět špitál pro šest chudých mužů a šest chudých žen.
- Dle dobových pramenů se jim zde dostalo bezplatného zabezpečení včetně stravy a oděvu (nosili modré kabáty s hraběcím erbem na prsou).
- Ročně navíc každý obdržel služné 58 zlatých 42 krejcarů. Měli jedinou povinnost – pokud to ovšem jejich zdravotní stav dovoloval – odebrat se vždy v 15 hodin po úderu zvonu na špitální věžičce do špitální kaple sv. Aloise k modlitbám.
- Datum zřízení prvního jilemnického „špitálku“ (kronika uvádí i označení chorobinec, chudobinec, nemocnice) neznáme.
- Podle Kazdovy kroniky víme, že v letech 1830–1871 sídlil v domě čp. 65 na vysokém břehu v dnešní ulici Na Vrších.
- Péče zde byla nesrovnatelně horší než v hraběcím špitále v Horní Branné.
- nemocné se zde nějaký čas staral, jistě při občasných návštěvách místního lékaře, František Mládek, původním povoláním tkadlec. Rád pil a pak si podle kronikářova svědectví počínal jako blázen.
- Později (to ovšem svou funkci již dávno nevykonával) skutečně v blázinci skončil.
- Nemusíme jistě zdůrazňovat, že takovéto zařízení bylo pro občany ztělesněním nejhoršího utrpení a skončit ve špitálku se rovnalo naplnění jednoho z nehorších možných údělů. Proto se každý, kdo jen trochu mohl, odchodu do chorobince zuby nehty bránil.
- V letech 1871–72 byla postavena nová nemocniční budova (označovaná občas opět jako špitálek či chorobinec).
- Nesla čp. 261 a stávala v Roztocké ulici a pořízeno do ní bylo osm postelí, stůl a židle.
- Svým charakterem představovala spíše chorobinec a vbrzku byla přeměněna v obecní chudobinec.
- Ti, kteří jen trochu mohli, si museli vypomáhat žebrotou…
- Ve městě v té době působili tři lékaři, tři porodní báby a jeden lékárník.
- V roce 1916 byla část zdravotní péče o raněné organizována také v improvizovaném lazaretu v místní sokolovně
- Dnešní Masarykova městská nemocnice v Jilemnici měla svého přímého předchůdce.
- V roce 1877 byla vybudována první skutečná nemocnice znamenající zásadní zlom v péči o nemocné. Dobové prameny poznamenávají, že široko daleko takové nebylo. Sídlila v čp. 263 v ulici Geologa Pošepného. Dnes je zde ortodontické centrum.
- Masarykova všeobecná veřejná okresní nemocnice v Jilemnici, v místech, kde se nyní léčíme, byla postavena v roce 1934.
- V lednu 1934 bylo zakoupeno vnitřní zařízení do budovy chirurgicko-interní, hospodářsko-administrativní a do infekčního pavilonu.
- Na jaře 1934 byly zadány řemeslné a jiné práce pro infekční pavilon.
- Dne 17. dubna 1934 byli do nových prostor přestěhováni nemocní a nemocnice prakticky zahájila svou činnost.
- 1935 byl rovněž popsán okamžik oficiálního pojmenování nemocnice
- Počet systemizovaných lůžek v době okupace byl kolem 140. V letech 1942–1943 byl však tento počet výrazně překračován. Zdravotnickou péči zajišťovali tehdy, společně s primářem MUDr. Petrlákem, dva sekundární lékaři, jeden operační zřízenec a 12 sester. V předválečném období přitom dosahoval stav nemocných něco přes 200, za rok 1942 prošlo nemocničními lůžky asi 2 700 nemocných (pro srovnání, dnes je to cca 7 500 pacientů za rok)
- V nemocnici v té době sloužily řádové sestry diakonky, lišily se mj. uniformami. Poslední zmínky o diakonkách v nemocnici jsou z roku 1955. Dle pamětníků z řad lékařů i pacientů „každá z nich byla opravdovým symbolem pracovitosti, vlídnosti, ochoty, porozumění, vřelého vztahu k nemocným, obětavosti“.
- S pořádkem vypomáhala, jakož i s údržbou, skládáním a vykládáním, štípáním dříví apod., venkovská parta dobrovolníků, kteří byli k nezaplacení např. v době stěhování.
Vliv 2. sv. války
- Nemocnice byla v následujícím období dvakrát přestěhována. Nejprve v roce 1943 do objektu polikliniky (dnešní staré polikliniky) a v roce 1945 do budovy „textilky“, než se v poválečném období natrvalo vrátila do svých původních prostor. Důvodem bylo nejprve vybudování SS lazaretu v nemocnici a později velké množství raněných a nemocných přivážených z fronty.
- 1945–1992
- Došlo k prudkému rozvoji medicíny, vydělily se samostatné obory, medicína si žádala specialisty, speciální přístroje a vybavení
- Na podzim roku 1954 byla otevřena transfuzní stanice.
- V roce 1959 byla vybudována centrální biochemická laboratoř v suterénu staré polikliniky.
- V 80. letech v nemocnici pracovalo 350 zaměstnanců a nacházelo se zde čtrnáct oddělení, z toho šest lůžkových.
- Politika
- V roce 1990 bylo ze státního rozpočtu uvolněno 20 milionů Kčs na zahájení projektu Dostavba MMN. Tyto prostředky však skončily na základě rozhodnutí tehdejšího vedení OÚNZ v Semilech v jiném zdravotnickém zařízení.
1992-2015
- Byl vybudován heliport
- Postupně všechny budovy prošly rekonstrukcí
- V areálu sídlí i dopravní zdravotní služba
- Soušástí chodu nemocnice je z.z. služba Libereckého Kraje
- Nem. je vybavena moderními přístoji , rentgeny i Ct, echo……
- V patnácti budovách dnes najdeme více než 20 oddělení.