Železný most Mystery Cache

Řetězový most

Ještě než se vypravíme za historií současného, železného mostu, je třeba se zmínit o jeho předchůdcích. Řetězový most totiž nahradil svého předchůdce, most dřevěný, který překračoval řeku Ohři pravděpodobně už od středověku.

Nejstarší vyobrazení krytého dřevěného mostu je možné nalézt na vedutě Jana Willenberga z roku 1611. O něco mladší je pak znázornění nekrytého mostu na rytině Jana Hollara z konce 17. století. Pozdější, avšak stále dřevěný, most z počátku 19. století měl ale jednu velkou nevýhodu. Takřka před každou zimou musel být rozebírán z důvodu nebezpečných ledových ker, které pluly Ohří. Takovéto řešení bylo nejen nepraktické (nejbližší most byl až v Postoloprtech), ale též i nákladné. Za zmínku stojí, že v královském městě Žatci nikdy nebyl postaven most kamenný.

K výstavbě nového mostu pomohla výstavba státních silnic, jejichž součástí se měl stát. Základní kámen žateckého mostu byl položen doprostřed budoucí zdi vstupní mostní brány blíže městu 26. června 1826 při velké slavnosti. Ve speciální dutině v něm byly uloženy vzorky dobové měny, cínová tabulka a pergamen s pamětními texty. Projektantem byl průkopník řetězových mostů Ing. Bedřich Schnirch, rodák z Pátku u Loun.

Jelikož v té době neměli stavitelé s podobným typem konstrukce dostatečné zkušenosti, byla stavba velmi náročná. Konstrukční technologie totiž byla na našem území prvně vyzkoušena jen o pár let dříve (1823-1824) při stavbě lávky pro pěší ve Strážnici u Hodonína a stál za ní stejný autor jako mostu žateckého.

Na obou březích Ohře vznikly zděné brány s pylony (věžovitá nástavba mostního pilíře). Mezi nimi byly zavěšeny dvě trojice řetězů, na kterých pak visely svislice nesoucí kostru mostovky a samotnou dřevěnou mostovku. Řetězy byly zakotveny šikmo přes pylony pod úrovní terénu. Délka mostu byla necelých 64 metrů (z toho 55,72 metru volně přes Ohři) a šířka 5, metru, což umožňovalo pohodlné vyhnutí dvou vozů.

Žatecký řetězový most byl do provozu uveden 4. října roku 1827, tedy v den jmenin vládnoucího císaře Františka I. Ten most skutečně viděl, a to při své návštěvě Žatce roku 1833. Mimochodem, ve své době se jednalo o největší silniční most svého typu na evropském kontinentě.

Klikněte na vybraný obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti

Sláva žateckého mostu trvala do roku 1891, kdy bylo zjištěno, že konstrukce mostu již neumožňuje bezpečný provoz. Kotevní články byly totiž zcela prorezlé, jelikož díky malým kotevním komorám je nebylo možné řádně čistit ani natírat. Navíc začínal být příliš úzký a měl malou nosnost pro stoupající dopravu. O oblibě žateckého řetězového mostu svědčila i skutečnost, že když byl o pět let později zprovozněn nový most příhradový, místní mu říkali „řetězák“.

Železný most (příhradový)

Výstavba modernějšího a širšího příhradového mostu začala v roce 1895 a již o rok později, přesně 13. června 1896 byl slavnostně předán veřejnosti. Nový most byl za dobu svého života několikrát opravován. Roku 1932 byly provedeny nátěry konstrukcí a vyasfaltovaná vozovka, avšak o šest let později, v roce 1938, byl asfalt vyměněn za žulovou dlažbu. V průběhu druhé světové války byl povrch značně poškozen tanky, což bylo důvodem k jeho novému vyasfaltování a též i nátěrům konstrukce.

Na počátku 70. let byla vybudována přeložka rušného silničního tahu spojujícího Plzeň s Mostem, načež byl železný most z důvodu špatného technického stavu uzavřen dopravě a nadále sloužil pouze pro pěší. Ke generální opravě město přistoupilo až na přelomu tisíciletí, přičemž do provozu byl opětovně uveden dne 2. června 2001.

Klikněte na vybraný obrázek pro jeho zobrazení v plné velikosti

Mimochodem, řetězový a později příhradový most byl dlouho jediným žateckým velkým mostem přes řeku Ohři. V pořadí druhý most nacházející se u hlavního nádraží poblíž cukrovaru byl totiž postaven až v letech 1937-1942. Do té doby v těchto místech vedla přes řeku jen úzká lávka. Závěrem pak ještě jedna zajímavost, a to, že trojice lamp umístěných nad vozovkou mostu má svým vzhledem připomínat, a také připomíná, chmelové šištice.

Jak na kešku

Na úvodních souřadnicích se keška rozhodně nenachází. Naleznete tam však železný příhradový most z roku 1896, který rozhodně stojí za návštěvu.

Ze starého řetězového mostu nám toho mnoho nezbylo. Dochovaly se pouze litinové pamětní tabule s oslavným latinským textem, které byly umístěny nad portály mostu a dva původní články řetězu. Tyto články byly restaurovány a od roku 2016 je můžete vidět při návštěvě pobočky žateckého Regionálního muzea ve Staré papírně (waypoint M1). Od roku 2017 je pak možné v hlavní budově muzea (waypoint M2) nalézt model původního řetězového mostu v měřítku 1:30.

Nuže, abyste se mohli zapsat do logbooku, budete muset nalézt místo, kde se dnes nachází ony litinové desky. Jakmile zjistíte, kde jsou, běžte si je prohlédnout a při té příležitosti zodpovězte několik otázek, jejichž prostřednictvím zjistíte indicie potřebné ke zjištění finálních souřadnic.

Otázky ke zodpovězení

A = číslo popisné domu, ve kterém se nachází litinové desky
B = počet litinových desek v průchodu
C = počet řádků německého textu na černé destičce nacházející se kousek nad zemí vlevo dole pod levou deskou
D = barvu dveří napravo od desek: hnědá=2, zelená=0, červená=3
E = rozdíl letopočtů na litinových deskách (odečtěte je od sebe, samozřejmě menší od většího)
F = počet písmen S na oboustranné ceduli visící ze stropu průchodu v místě desek (z obou stran dohromady)
G = počet písmen W (dvojité w) v latinském textu na litinových deskách

Finálka

Jelikož jste jistě poctivě a samozřejmě správně zodpověděli všechny otázky, můžete vyrazit pro finálku nacházející se na souřadnicích:

N 50° (A-107),(D+D)(C+F)(B+F)
E 013° (A-95),(B+G)(E+G)(C+F)

Závěrem jen upozorním na to, že finálka se nachází na velmi rušném místě, a proto, prosím, dbejte zvýšené obezřetnosti při jejím odlovu (mudlové mají oči všude). Keška by měla být dostupná i pro šikovného vozíčkáře, takže ji, prosím, vracejte přesně tak, aby byla tato podmínka splněna. A pokud ke svému logu připojíte nějakou fotografii mostu, budu velmi rád. :o)

Použité zdroje