Přírodní památka Vraní skála
Rozloha: 20,7 ha
Vyhlášení: 1948 na podnět KČT
Geomorfologie: celek Křivoklátská vrchovina; podcelek Zbirožská vrchovina; okrsek Hudlická vrchovina; podokrsek Kublovská vrchovina
Z pohledu ochrany přírody je PP Vraní skála součástí CHKO Křivoklátsko.
Vyjdeme-li ze Zdic směrem severozápadním, dojdeme zhruba po čtyřech kilometrech po modré či žluté turistické značce k výraznému skalnímu hřebeni nesoucímu název Vraní skála. Výrazná vrása buližníkových suků z dob proterozoika se táhne dlouhým obdélníkem v délce asi 2 km a průměrné šíři 150 m, jednotlivé skalní bloky vystupují do výše až 35 metrů nad okolní terén. Jedná se také o největší buližníkové těleso v severozápadním Barrandienu.
Z vrcholu skály je velmi působivý kruhový výhled. Jako zpestření vyhlídkové plošiny jsou ve skále umístěny kovové průzory, díky nimž je možné identifikovat jednotlivé vrcholy na obzoru. Spatřit lze například nedalekou Krušnou horu, Velíz či Točník.
Buližníky
Lydit nebo též silicit je druh usazené křemité horniny pocházející ze starohor. Tvoří jej převážně oxid křemičitý ve formě křemene. Je charakteristický svojí černou nebo černošedou barvou a vysokou tvrdostí, pro kterou si našel uplatnění např. v kamenictví. Setkat se můžeme také s názvem prubířský kámen, neboť se užívá také k prubířství, tedy metodě zjišťování ryzosti cenných kovů.
Buližníky na Vraní skále jsou vrstevnaté s úklonem převážně k S až SV s četnými zlomy a puklinami. Při pozornějším prohlédnutí skal si na nich můžete všimnout také žilek kalcitu nebo křemenu.
Co zde roste
Les, kterým jste ke skále přišli, nese známky zásahu člověka v minulosti. Druhová skladba stromů je typická pro hospodářský les, převažují zde borovice lesní. Čím více se však blížíme ke skalám, tím je les druhově bohatší a bližší svému původnímu charakteru. Pod vrcholem skály se vyskytuje kapradinová květnatá bučina a jilmová javořina s hájovými druhy. Roste zde jedle bělokorá, kyčelnice devítilistá, okrotice dlouholistá, svízel okrouhlolistý, lýkovec jedovatý, jestřábník bledý, vikev kašubská či rybíz alpínský. Při pozornějším zkoumání rostlinstva můžeme spatřit také vzácné mechy, jako např. křídlečka zprohýbaná či dvouhrotec hnědožlutý.
Co zde žije
Lokalita je významným domovem mnoha druhů pavouků, v roce 2006 zde byl pozorováním zjištěn výskyt 54 druhů ze 13 čeledí. Velmi vzácným je například pavouk zápředník, skálovka či běžník.
Zajímavosti
Na Vraní skálu často chodili Fugner s Tyršem, kteří se potkali v nedaleké myslivně u obce Svatá. A právě v těchto místech dali vzniknout myšlence Sokola. Této významné události je věnovaná také pamětní deska na zmínění myslivně.
Skála nezůstala bez povšimnutí ani mezi horolezci. V prostoru Vraního komínu přímo pod vrcholem skály vznikla jedna z nejstarších horolezeckých stezek u nás. Ještě jeden komín lze nalézt na skále zvané Podivín, nejmohutnějším bloku celého masivu. Horolezectví je zde však oficiálně zakázané.
Zdroje informací:
Infotabule AOPK
www.brdy.info
Wikipedie
Text: Čtyřhranka