Historie hasičství a požárů v Praze - Novomlýnská vodárenská věž
The History of Fires and Fire Fighting Museum - New Mills Water Tower
English version see below
Po - Ne || 10:00 - 18:00 || Mon - Sun
Stojíte před nárožím Novomlýnské vodárenské věže: rozhlednou a muzeem v jednom, přičemž i věž samotná je exponátem. Muzeum hlavního města v Novomlýnské vodárně zřídilo výstavu o velkých požárech Prahy. Na výběr je ze dvou sad otázek podle toho, přijmete-li pozvání do věže, nebo ne:
| |
 |
|
AB = na nároží věže je umístěná bronzová cedule, z jakého století je třetí věž?
C = [zrcadlová místnost] číslo před tečkou nalevo od kamenné zárubně dveří?
D = [poslední patro] kolik mamutů + smrtek napočítáte v animovaném filmu?
E = [poslední patro] z kolika oken je bez vyklánění vidět na sousední kostel sv. Klimenta?
F = počet bílých věží na černé stojací tabuli vlevo před vchodem? |
 |
 |
| |
 |
|
AB = na nároží věže je umístěná bronzová cedule, z jakého století je třetí věž?
C = na kolik částí věž dělí kamenné parapety?
D = kolik schodů vede z chodníku ke dveřím do věže?
E = na rohu protějšího domu č.2 je další bronzová cedule; počet písmen třetího slova na "V"?
F = počet bílých věží na černé stojací tabuli vlevo před vchodem? |
 |
 |
| |
 |
 |
 |
|
Geocache: N50°05.(E)(B*D+A) E14°25.(B-A)(C*F)0 |
Možná proto, že dva kohouti se na jednom smetišti nesnesou, umisťovali lidé na hřeben střechy či jako korouhvičku kohouta vlastního, než aby se jim tam usadil ten ohnivý. I přesto červený kohout častokrát roztáhl nad Prahou své perutě a zmařil nespočet domů i lidských osudů. Krutým způsobem zasahoval do utváření města. Dodnes tak procházíme Spálenou ulicí, v jejímž pojmenování potkáváme velký požár z roku 1506; krásné gotické štíty střech Týnské školy měly zabránit šíření ohně z vedlejších budov; nejužší ulička Prahy vznikla jako protipožární opatření kvůli přístupu k Čertovce; Hradčany byly původně chudinskou čtvrtí služebnictva, až spáleniště po požáru r. 1541 skoupila šlechta a u Hradu rázem rostl palác vedle paláce; a z vísky u Strahova nezbylo než doutnajícího popela tolikrát, že už jí jméno Pohořelec zůstalo napořád.
Co proti příslovečnému "zlému pánu" naši předkové dělali? Před ohněm varovali ponocní a pověžní, panovníci nařizovali stavět z kamene, zvonilo se na zvony, k požárům chodíval zaříkávat plameny kat, ale hlavně byly po městě kašny. Těch už mnoho zachovaných není, ale zůstaly nám vodárenské věže, které ty kašny napájely. Zvláštní úlohu při požárech zastávali (dobrovolně či z rozkazu vrchnosti) pražští židé: byli velice ochotnými hasiči. S háky na strhávání hořících šindelů a došků a s vědry vždy mezi prvními přibíhali k požárům. A tak se ve starých letopisech dočteme svědectví, které je pochvalou i povzdechem zároveň: „Roku 1525, když mlýn na Poříčí hořel, židé hasili snažně, a křesťané, co kde mohli, kradli.“ Staroměstští židé byli k hašení povoláváni až na Hradčany a při velkých shromážděních (např. slavnostech, korunovacích, apod.), kdy bylo riziko požáru větší, mívali nařízeno držet pohotovost u kašen po celém městě.
Dva největší požáry Prahy způsobili:
Ohnivý hejtman Vavřinec
Koncem 17. století jeden rádce Ludvíka XIV. přišel s plánem, jak oslabit rostoucí moc habsburských sousedů. Zajatým žoldákům nabídli bohatou odměnu za to, když v kraji, jehož nářečí ovládají, budou zakládat požáry - a jednou tolik zlata po návratu. Aby teroristická mise byla co nejúspěšnější, armádě špionů-paličů se od Francouzů dostalo i výcviku ve výrobě zápalných bomb a granátů. Mimo německé země byl zájem poškodit i týl nepřítele, země české. Mezi českými špiony byli i jistí Jiří Sedmihradský a Vavřinec Procházka. Roku 1688 se skupinky záškodníků vydaly na východ. Vzplál Heidelberg, Mohuč, Mannheim, Klatovy, Horšovský Týn, ...
Paliče ve francouzských službách předcházely varovné letáky, ale nebylo to nic platno. Krátce po poledni dne 21. června 1689 v hostinci U Černého orla v Kaprově ulici začalo hořet. Lidé se sbíhali k hašení, když tu vypukl další požár nedaleko Týna. A další v Petrské čtvrti, na Poříčí, v Dušní ulici, Nových mlýnech,... Vavřinec a dalších 30 zlotřilců se dalo do práce, každý podpaluje předem vytipovaná místa - seníky, dřevníky, doškové střechy. Na dlouhých 24 hodin se město proměnilo ve žhnoucí peklo, utéct mnohdy nebylo kam. Popelem lehla půlka ghetta, 10 synagog, 6 kostelů, celkem 820 domů, mrtvých na stovky: šlo o největší požár Prahy v dějinách. Pár žhářů bylo přistiženo a na místě vhozeno do plamenů, Sedmihradský se po akci vrací pro odměnu do Porýní, žhář Procházka se vydal pokračovat v díle zkázy do Budějovic, Písku, Týna nad Vltavou. U Protivína je konečně dopaden a dopraven do Prahy k výslechu, kde se přiznal a vše podrobně popsal. Kat jej pak na kárce provezl spáleným městem až na stínadla. Poprava "Ohnivého hejtmana" Vavřince a dalších 18 paličů (domnělých či skutečných) se udála na Šibeničním vrchu za Prahou (dnes nad křižovatkou U Bulhara) dne 9. září 1689 "dvojí smrtí", tj. přidušením oprátkou a upálením.
Čeládka pana Ludvíka z Gutštejna
Největším požárem levobřežní Prahy byl bezpochyby ten z 2. června 1541 a může za něj nepozornost. Kuchařka v Gutštejnském domě Na Baště, který stával na Malostranském náměstí na místě dnešního Šternberského paláce, rozehřívala na kamnech máslo a nějak na něj zapomněla. To se vzňalo a zapálilo kuchyni. Jako první si ohně všimli pokrývači ze střechy protější Malostranské radnice, když už plameny proskakovaly střechou. Začali volat na poplach a chtěli vběhnout do domu hasit. Služebnictvo ale všechny vyhnalo, že si vystačí sami - což dost podcenili. Po chvíli v panice z domu utekli, nechávajíce hašení na starost sousedům. To už bylo pozdě. Silný východní vítr dul červenému kohoutu pod křídla a zanášel ho dál a výš, až k Hradu. Za pouhé tři hodiny oheň strávil půlku Malé Strany, Hrad i s katedrálou a Hradčany. Jen na Malé Straně shořelo celkem 133 domů, nepřežilo 56 lidí.
„Vyhořel Pražský hrad celý, všechny kostely, roztavily se zvony, shořely i hrobové svatých a další drahé věci, shořely také zemské desky a všechna stavení kromě Černé věže a věže Daliborky." - Mikuláš Dačický z Heslova
Gotická zástavba Malé Strany se obrátila v prach a na jejím místě začaly pomalu vyrůstat domy, paláce a zámky v moderním renesančním slohu. Vyhořelé trosky se odvážely na smetiště k vodě do míst, kde se tehdy občas vynořoval náplavový ostrůvek. Navážky bylo nakonec tolik, že vznikl ostrov pevný a trvalý: Kampa.
čestná zmínka: požár Národního divadla roku 1881 (aneb příliš mnoho náhod)
New Mills Water Tower - The History of Fires and Fire Fighting Museum
The tower in front of you is a New mills water tower: a lookout tower and a museum in one. Even the renaissance tower itself is an exhibit. The City of Prague Museum established an exhibition of fires and fire fighting history in there. I recommend the visit, but it not necessarily needed to find the final cache - just choose your version:
| |
|
|
AB = a big plaque at the tower's corner: what century represents the year in third line?
C = [mirror room] what is the first of two numbers on the left side by the stone doorframe ?
D = [last floor] count up the mammoths and Grim reapers appearing in the short movie;
E = [last floor] count of windows that allow to look at the nearby church (don't lean out);
F = number of white towers on the black stand information board to the left of the entrance. |
|
 |
| |
|
|
AB = a big plaque at the tower's corner: what century represents the year in a third line?
C = how many parts do the stone parapets divide the tower into?
D = how many stairs goes down to the tower's door?
E = plaque on the corner house N°2 across the street: count letters in the 3rd "V" word;
F = number of white towers on the black stand information board to the left of the entrance. |
|
|
| |
|
|
|
|
Geocache: N50°05.(E)(B*D+A) E14°25.(B-A)(C*F)0 |
Fire represents a very cruel city-forming element. Fires contributed to shape the old parts of all towns, Prague as well. We can meet some of the disastrous events in the local names: Spálená street ("Burnt street" burned down in 1506), quarter Pohořelec ("Charred place" burned down too many times). Hradčany (Castle district) was a poor district of the castle servants until the great fire in 1541, when the nobility took the chance to buy the burned grounds and build a new district of renaissance palaces.
But the city changed also on account of fire protection: the narrowest alley of Prague served as a safety access to the river, municipal service yards were the first fire stations, a lot of fountains used to be all around the town and of course - the water towers to supply them. The dangerous work of first "firemen" was often carried out by the Prague Jews - it is unclear whether it was voluntary or ordered service, but old chronicles praise the Jews fighting the fire with water in buckets and long hooks to pull down blazing shingles.
The worst two fires of Prague were:
The French fire in 1689
In the end of 17th century the power of Hapsburgs in Europe was growing. France, being surrounded by them in Spain, Holland and Germany did not like the fact at all. A minister of the Louis XIV came with a plan to weaken Hapsburgs - a secret troops of trained arsonists. Mercenaries captured in battles in French-German borderlands were offered big reward if they go back to their homeland and set fires to the cities. Many agreed. From 1688 to 1689 a lot of German cities burned - Heidelberg, Mannheim, Mainz,... in 1689 group of arsonists entered Bohemia, Vavřinec (=Lawrence) Procházka was one of them. On July 26th a fire broke out in the Black Eagle Inn at the Old Town. People were gathering to extinguish the fire, when another fire started just around the corner. And another one and another. About 30 men scattered around the town were setting fires, all at once. More than 800 houses burned down, the New Mills Water Tower too. Some arsonits were caught and thrown into flames, Vavřinec Procházka fled and continued to the southern Bohemia and the flames travelled with him. "Lawrence the Fiery Captain" people started to call him. Finally, he was cought and brought back to Prague to a trial, where he confessed. He was executed with another 18 (alleged) arsonists on a place with view over the burnt city.
Lesser Town and Castle District fire in 1541
A pot with butter forgotten on a stove caused the fire in a house on Lesser-Town Square, that devastated half of the Lesser Town, the Castle with cathedral and the whole Castle District. The burned gothic houses were gradually replaced by modern renaissance palaces. The construction waste after the fire was thrown away into the river and formed solid foundations of an island known today as Kampa.
honorable mention: the National Theatre fire in 1881
Grand opening of the National Theatre (built with funds from a nationwide collection) in 1881 represented a culmination of the Czech national revival in the cultural sphere - it was many years eagerly anticipated and proudly presented. After only 12 performances a fire broke out. Too many coincidences - all fire alarms in the neighbourhood were broken, fire hydrants in the building were so tightened, that the water in fire water tank boiled while the theatre underneath burned, most of the firemen were not on duty because of a funeral of their colleague, water conduit was broken so the firemen had to pump the water from the river, but the fire hoses were too short, iron curtain could not run down because of scaffolding under it,... It was a national catastrophe and was met with a mighty wave of determination to take up a new collection: Within 47 days a million guldens were collected and in 1883 the National theatre was re-opened. There was also a trial with two tinsmiths accused from the negligence during their work on the roof, but their court case is considered to be a scapegoat to calm down the fierce atmoshpere between Czech and German nationalists in Prague at that time. The judgement of the court with tinsmiths was proved as unreal by Miroslav Ivanov in 1980'.
