Ulice města Žatce Mystery Cache

Naše mluva se vyvíjí spolu se světem a hlavně místem, kde žijeme. Možná si to ani neuvědomujeme, ale velká část našich výroků je vázána na určité místo. A proto stejně jako bylo třeba vzniku vlastních jmen, jež vymezují individualitu osobnosti, objevila se nutnost pojmenovávat i místa. Dnes se tato pomístní jména označují jako toponyma (vlastní jméno neživého objektu) a původně označovala výhradně přírodní výtvory. S postupným rozvojem sídel a zejména vznikem měst ve 13. století vyvstala potřeba slovně popisovat i prostory uvnitř obývaného celku. Přesný topografický údaj byl totiž nezbytný v kupních smlouvách nemovitostí a často i při soudních řízeních.

Ačkoli bývají některé místní názvy a názvy ulic mnohem staršího data, k úřednímu zavedení došlo až císařským nařízením z roku 1857. Do této doby se dům či nemovitost lokalizovala zejména podle majitele, například: „Měšťan A prodal dům ve svých mezích ležící mezi domy měšťanů C a B“. (Nějak si nedokáži představit, že by tento systém fungoval dnes.) V Praze však byly názvy ulic úředně zavedeny už třeba po sloučení čtyř pražských měst (1784) počínaje říjnem 1787, jako nutný doplněk k domovním číslům, která byla v monarchii zavedena po roce 1770.

A jak taková jména ulic vznikají? V minulosti, ale i dnes je asi nejjednodušší odvození od okolních reálií (ať už přírodních či lidmi vytvořených). Pokud se v dané ulici či blízko ní nacházel například dlouhá léta mlýn, velmi pravděpodobně se ulici dostalo pojmenování Mlýnská. Další možností je pojmenování podle směru, jakým ulice směřuje. Samostatnou kapitolou je pak pojmenování ulic po významných osobnostech. Dnes je možné obecně říci, že má-li se ulice jmenovat podle nějaké osobnosti, dává se přednost osobnostem z našich dějin (ať už lokálních či národních) před osobností zahraniční.

Ulice v Žatci

Pojmenovávání ulic a náměstí bylo a je někdy dost náročnou disciplínou. V Žatci, a nejenom v něm, byla situace ještě navíc komplikována skutečností, že zde žily dva národy. V původně českém prostředí se ve 13. století začali usazovat němečtí kolonisté, kteří se brzy staly rozhodující silou. Část původních toponym přejali, část vytvořili. Přibližně od poloviny 15. století do poloviny 17. století byl Žatec opět městem českým. Z této doby pochází doslova záplava pomístních jmen. Následně až do roku 1945 získávají opět převahu Němci a znovu dochází ke transformování pojmenování. Od konce druhé války jsou už užívána výhradně pojmenování česká či počeštěná.

Ani Žatci se však nevyhnulo přejmenovávání veřejných prostranství z důvodu změny politického režimu. Dnešní centrum města, tedy náměstí Svobody, bylo v letech 1938-1945 pojmenováno po samotném vůdci Adolf Hitlerplatz. Setkat se bylo možné také například s Konrad Henlein Strasse (dnes Volyňských Čechů). Po krátké době mezi léty 1945 až 1947, kdy došlo k restaurování předválečných názvů nebo vymyšlení nových, se mnohá jména opět měnila. Z náměstí dr. Edvarda Beneše se stalo náměstí VŘSR (dnešní náměstí Svobody). Některé změny však neměly příliš dlouhého trvání ani za minulého režimu. Třeba třída genetalissima Stalina (Obránců míru) byla takto pojmenována jen do poloviny 60. let.

Ulice však nejen vznikají, ale i zanikají. Příkladem mohou být ulice Anglická, Dobrovského či Lázeňská, které na dnešní mapě Žatce nenalezneme. Jejich konec se datuje do 60. let minulého století, kdy vznikalo sídliště v Podměstí. Na druhou stranu, s výstavbou panelových domů v jižní části města je možné se setkat s řadou nových ulic, jako například Jabloňová, Lipová či Jižní. Zajímavé je také pojmenování dle dnes již neexistujících lokací. Třeba ulice Ostrov, nacházející se v Podměstí, nese své označení podle dnes již neexistující lokality vymezené řekou Ohří a bývalým mlýnským náhonem.

Asi poslední větší změnou v tématu spojeném s pojmenováním ulic a uličním značením v Žatci bylo rozhodnutí z roku 2017 o změně vzhledu cedulí v Městské památkové rezervaci. Klasické červené cedule nesoucí jméno ulice zde byly nahrazeny stylizovanými zeleno-bílými cedulemi s chmelovými šišticemi ve svých rozích. Domovní čísla byla též upravena, aby ladila s novým vzhledem.

Pár zajímavostí o ulicích závěrem

Přemýšleli jste někdy nad tím, po kom je u nás pojmenováno nejvíce ulic a náměstí? Myslím, že odpověď asi nikoho nepřekvapí, jedná se samozřejmě o Tomáše Garrigua Masaryka. První československý prezident povětšinou po roce 1989 nahradil všechny Leniny, Gottwaldy, Zápotocké a další. Ulic a tříd pojmenovaných po prvním československém prezidentovi máme 127. Náměstí po něm pojmenovaných je 111 a dokonce můžeme nalézt i jednu náves nesoucí jméno po TGM.

A jak je to vlastně s pravopisem? Podle platných pravopisných pravidel z roku 1993 se musí v názvu ulice za předložkou psát velké písmeno. Uliční názvy pocházející z dřívějších let tedy mohou obsahovat za předložkou malé písmeno. Pokud si však nejste jistí, z jakého roku má daná ulice název, pak vězte, že za nedodržování uvedeného pravidla nehrozí nikomu žádná sankce. Nemusíte se tedy ničeho obávat, i pošťačka či pošťák vás najde (maximálně dostanete tak pětku z diktátu, pokud ještě chodíte do školy).

Jak na keš

Jelikož se nám tady rozmohl takový nešvar nečtení listingů, rozhodl jsem se luštění spojit právě s nutností přečtení listingu (nehledejte nikde jinde na webu). Čeká vás sedm snadných otázek a na všechny naleznete odpověď jen a pouze v listingu. Nemusíte tedy trávit dlouhé hodiny u počítače a louskat složité kódy. Odpovědi na následující otázky zaneste do křížovky níže a následně postupujde dle pokynů pod ní.

1. Jak se označují pomístní jména (vlastní jména neživých objektů)?
2. Ve kterém roce došlo k úřednímu zavedení uličních jmen císařským nařízením?
3. Kdo ve 13. století v Žatci přejal část pojmenování a část vytvořil?
4. Dnešní náměstí Svobody se za minulého režimu jmenovalo náměstí...?
5. Název dnes již neexistující žatecké ulice po západoevropském státu.
6. Kolik ulic, náměstí a návsí je dohromady pojmenováno po TGM?
7. Pokud bychom narazili na ulici s názvem „U kačera“, je tento formát zápisu:
A=špatně / B=správně / C=pokud název vznikl do roku 1993, je správně

Pro zájemce přikládám tiskovou verzi křížovky (odkaz vede na soubor ve formátu PDF).

Jakmile budete znát tajenku (jedná se o alfanumerický kód), zkopírujte si do adresního řádku vašeho prohlížeče adresu pod tímto odstavcem a v ní obsažené XXXXXXX za lomítkem nahraďte tajenkou. Pak už jen stačí stisknout enter a...dozvíte se vše potřebné. :-)

http://geozatec.wz.cz/XXXXXXX

(vyjde-li například kód GC7HBFZ, zadáte do adresního řádku http://geozatec.wz.cz/GC7HBFZ)

Závěrem jen doplním, že keška samotná se nachází mimo centrum města. Někteří budou lokalitu znát, jiní se zde možná ocitnou prvně. Nicméně, na všechny bych tímto chtěl apelovat: jakákoli nápověda v logu upřesňující umístění finálky, nebo přidání fotografie z místa, kde se finálka nachází bude mít za následek smazání logu! Výjimky se neudělují! Ve svém logu můžete samozřejmě napsat cokoli o Žatci, případně přidat i nějakou fotografii místního či přespolního uličního značení, avšak fotografií z blízkého i vzdáleného okolí finálky se, prosím, skutečně vyvarujte. No a také prosím o opatrnost při práci s ukrytem keše, nechceme přeci nikdo, aby krabka přišla k úhoně.

Použité zdroje