Světelský oltář a pramen života Multi-cache

Vítejte u kešky věnované Kostelu sv.Barbory se Světelským oltářem, Pramenu Světla Matky Boží a Kříži u kostela. 😊

Kostel sv.Barbory v Adamově

Novogotický kostel svaté Barbory v Adamově je farním kostelem farnosti Adamov. Nechal jej postavit kníže Alois z Liechtenštejnu společně s farou (číslo popisné 58), hřbitovem a novou budovou školy (číslo popisné 46). Návrh vypracoval vídeňský architekt Josef Kieser. Stavba začala roku 1855 pod vedením brněnského stavitele Kellnera položením základního kamene před hlavním oltářem nesoucí latinský nápis:

Hic jacet lapis angularis ecclesiae Adamstalensis

V překladu "Zde leží základní kámen adamovského kostela". Kamenické a řezbářské práce prováděli Pilz, Radnický, Schöntaler a Angerler, pozlacovačem byl Heller, kovolitické práce prováděl Kollenbach, štukatérské Bergman, zámečnické Perwanger, tesařské Štancl, truhlářské Roggenhofer a Altmann, malbu oken pak Fliedl.
Celkový náklad na výstavbu kostela a fary, zahrnující v to i dotace pro faráře, učitele a některé menší renty, činil 150 000 zlotých. Veškeré výdaje hradil kníže Alois. Vysvěcen byl 4. prosince 1857 jedovnickým děkanem Václavem Střížem.
Kostel se svojí délkou 26 metrů a šířkou 10 metrů postrádá klasickou věž, která je nahrazena hranolovitou věžičkou s výklenky pro dva menší zvony. Kostel není z venčí omítnutý. Hlavní oltář kostela je zavírací vyřezávaný ze dřeva. Uprostřed je olejomalba svaté Barbory, po stranách pak svatého Josefa a svatého Jana Křtitele. Bočním oltářem je pak oltář znázorňující Nanebevzetí Panny Marie, zvaný Světelský, který pochází z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwettlu. Jedná se o vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516–1525 z lipového dřeva. Oltář je přes 7 metrů vysoký s 59 postavami.
Další vzácnou památkou je obraz představující Narození Páně, nacházející se za hlavním oltářem. Dle odborníků jde o obraz italské školy pocházející z 17. století. Podepsán bohužel není, a tak nelze zjistit jeho autora. Je možné, že obraz věnoval kostelu kníže Alois, který měl v místním loveckém zámečku (číslo popisné 104) umístěnou obrazovou sbírku.
8. listopadu 1969 byl při opravě hlavního oltáře nalezen spis z 26. listopadu 1857 od truhlářů, kteří v té době oltář opravovali.

Světelský oltář

Světelský oltář (německy Zwettleraltar), nacházející se v adamovském kostele svaté Barbory , nese pojmenování po městě, ze kterého původně pocházel. Jde o dolnorakouské město Zwettl (Světlá), ležící nad říčkou Kampou.

Vznik oltáře spadá do 16. století. Klášterní gotický chrám ve Zwettlu byl roku 1427 pobořen husitskými vojsky. Jeho oltáře téměř propadly zkáze a byly nouzově opraveny. V této podobě vydržely do doby, kdy opat kláštera Erasmus von Leisser nechal zhotovit pro kostel nový křídlový oltář, jehož střední částí byl současný oltář "Nanebevzetí Panny Marie" = Světelský oltář. Zprávy týkající se jeho zhotovení jsou však velmi skromné. Práce na oltáři započaly v roce 1516 a zakončeny byly roku 1525. Těchto prací se zúčastnilo 6 řezbářů, jako jediný uváděný Ondřej Morgenstern z Českých Budějovic.
Roku 1702 byl oltář poškozen požárem. Zachována byla pouze střední část, která se po této události přesunula k zadní stěně boční kaple Všech Svatých jako staromódní. Roku 1852 jej opat Augustin Steininger prodal hraběti Samuelu Festeticsovi, od kterého jej následující rok koupil Alexander von Bensa a dopravil jej do Vídně. Ústřední památková komise se obávalo, že by oltář mohl opustit území říše, a tak nařídila, aby se oltář vrátil.
V té době však oltář procházel restaurováním, které vedl Georg Plach.

Náklady nutné s opravou však Steininger nebyl schopný zaplatit a tak oltář dal k dispozici Ústřední památkové komisi, která jej vystavila v kapli svatého Jiří kostela svatého Augustiana ve Vídni. 1 200 zlatých, které byly potřeba k opravě, nakonec uhradil kníže Alois z Lichtenštejna, který se stal jeho novým majitelem. Oltář pak věnoval nově vystavěnému kostelu v Adamově, jehož se stal patronem. Roku 1891 se na knížete Jana z Liechtensteinu obrátil zwettlovský opat Štěpán Rössler s prosbou o navrácení oltáře zpět na jeho původní místo. Kníže rozhodnutí nechal na kostelní správě, která však žádost zamítla s tím, že: "nemůže tuto nejvzácnější ozdobu svého kostela vydati". Tehdejší adamovský farář Jan Straka kromě vyjáždření zaslal do Zwettlu fotografii oltáře, ta je nejstarší fotografií oltáře vůbec .

Historicky první zásah z adamovské strany do oltáře se uskutečnil roku 1897, kdy jej nechal tehdejší farář Vincenc Racek nákladem knížete Jana z Liechtensteinu napustit šelakem.
V roce 1922 byla podána na Památkovém zemském úřadě v Brně tehdejším administrátorem farnosti Jaroslavem Streitem žádost, aby byl oltář odborně prohlédnut. Žádosti bylo vyhověno, a tak do Adamova dorazil přednosta Památkového úřadu architekt inženýr Stanislav Sochor společně s brněnským řezbářem Prosckým. Po prohlídce oltáře konstatovali, že je nutné jej v nejbližší době dáti k opravě.
K opravě však došlo až v roce 1942 kdy byl oltář napuštěn formalinem a úlomky bylo opět připevněny k celku. Celková výše částky dosáhla 5 200 korun. Nejednalo se však o restaurátorský zákrok, ale jen o propagační akce německé okupační správy, která nechala oltář nafotit, které byly následně vystavovány na výstavách.
V roce 1944 Památkový úřad v Brně rozhodl o rozmontování oltáře a jeho bezpečné ukrytí. Krátce na to byl přesunut do krypty poutního kostela ve Vranově. Roku 1947 byl z Vranova převezen k opravě do Brna a v dílně bratří Kotrbů restaurován. Celková suma na opravu dosáhla 176 tisíc korun.
Roku 1970 došlo ke krádeži dvou spodních soch z rámu oltáře. Obě se objevily na aukci uměleckých předmětů v Mnichově, po upozornění Národního muzea v Mnichově byly v roce 1971 vráceny do Adamova.
Restaurátorské práce probíhaly i v roce 1978 vlastními silami adamovských farníků, kteří oltář očistili od prachu, odlomené části řezeb připevnili zpět a červotoči napadená místa injektovali dostupným preparátem.
V roce 2005 při restaurátorském průzkumu oltáře bylo zjištěno, že je dřevořezba masivně napadena červotoči. Následující rok započaly restaurátorské práce, které probíhaly na zámku v Mikulově. Práce na oltáři skončily v následujícím roce.
Vláda České republiky na svém jednání 8. února 2010 schválila třicet osm nových národních kulturních památek, mezi kterými byl i Světelský oltář z adamovského kostela.
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem Světelského oltáře pod číslem 1565.

Pramen Světla Matky Boží

Tento pramen byl objeven teprve nedávno, v roce 2017 ho v blízkosti fary objevila skupina místních nadšenců. O pramenu dlouho přemýšlel Miroslav Kučera. Dělníci v 19. století vykopali kvůli potížím se spodní vodou v okolí kostela odvodňovací kanály. Na vodu pak narazili i při nedávné úpravě prostranství před kostelem a při rekonstrukci nedaleké fary. „Na faře teklo do kanálu dost vody, tak jsem na to Miroslava Kučeru upozornil. Věděl jsem, že se o pramen zajímá," řekl bývalý adamovský farář Jiří Kaňa. Název pramene souvisí s nápisem na světelském oltáři, kde se píše o nanebevzetí Panny Marie a střežení tajemství světla a který volně přeložil právě Miroslav Kučera.

Kučera pak s partou přátel na starou odvodňovací štolu, která byla zasypaná. Vyvěrající voda částečně prosakovala pod faru. Pramen vyčistily, udělali drenáž a přivedli vodu až na parkoviště před kostelem. Před vyčištěním prý voda nebyla příliš dobrá, podle rozborů má teď ale kvalitu kojenecké vody. 😊 Můžete tak zkusit ochutnat.

Kříž u kostela

Kříž u kostela zřejmě stává od pradávna, zmiňuje se o něm totiž již mapa z roku 1826. Současný kříž byl ale vybudován až později, je tak pravděpodobné že vystřídal starší kříž. Současný kříž byl vybudován za peníze místních dobrodinců, jak se dočtete i na kříži. V roce 2014, během revitalizace prostranství u kostela, byl kříž přemístěn o několik metrů.

Jak na keš?

Keš se nachází kousek od pramene, jde o běžnou PET keš. Souřadnice jsou:

N 49.A
E 016.B

Jaký nápis je nad pramenem?

1. Od chvíle nanebevzetí Matky boží XII pomocníků holubice ducha svatého zaníceně ochraňuje tajemství světla ve tmě zářícího. A=18.055

2. Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, tvého syna; Vlej nám, prosíme, do duše svou milost, ať nás jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. A=19.876

Z jakého roku pochází současný kříž?

1. Z roku 1887. B=39.303

2. Z roku 1924. B=40.985

Šťastný lov! :)