Před delší dobou jsem propadla kouzlu sokolských keší. Vyhledala jsem, že v Nebušicích také funguje tělocvičná jednota.
Na místě, kde nyní stojí sportovní hala, kdysi stávala nízká malá tělocvična, která patřila místnímu Sokolu. V současné době provozuje T. J. Sokol Nebušice fotbal na hřišti a využívá tuto halu k různým sportovním aktivitám. Vlastníkem je ale městská část Praha-Nebušice.
I po intenzivním hledání se mi bohužel nepodařilo sehnat žádné historické záznamy a fotografie, tak jak to bývá u jiných sokolských keší, a tak jsem se domluvila s hlavním organizátorem této série, že bude tento letterbox zasvěcen významné osobnosti, která pro Sokol mnoho znamenala.
Marie Provazníková
Tato významná žena a osobnost Sokola se narodila jako první dítě manželům Kalousovým dne 24. 10. 1890 v Praze. Vyrůstala ve skromných poměrech a snad právě proto vynikala už od mládí cílevědomostí, silnou pevnou vůlí a velkým smyslem pro zodpovědnost. Svoje dětství prožívala v Sokole a celý svůj život mu zasvětila. Byla aktivní cvičenkou a později se stala cvičitelkou v Sokole. Pod vedením Tyršových spolupracovníků Klenky a Zemana podstoupila jako mladší žákyně základní sokolský výcvik. Absolvovala dívčí gymnázium. Hlubší vzdělání v tělesné výchově získala na Karlově univerzitě, kde studovala v letech 1913–1918. Poté učila na Drtinově gymnáziu v Praze.
V roce 1918 se stala členkou náčelnictva Československé obce sokolské. Významně se zasloužila o to, aby byl sport otevřený všem, a postavila se za zrovnoprávnění ženské tělovýchovy a sportu v Sokole. Byla mnohostrannou novátorkou. Vždy však dbala o zachování prospěchu národa a vlasti. Díky jejímu působení a podnětům se v Sokole rozšířily závodní hry, atletika, lyžování, bruslení, kanoistika, vodní sporty, putování a táboření. Zasloužila se také o zbudování první sokolské horské chaty.
Od roku 1927 byla členkou zkušební komise pro učitele tělocviku na středních školách a v uznání svých vynikajících znalostí v oblasti pedagogiky a tělesné výchovy byla jmenována členkou poradního sboru při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Své moderní vychovatelské metody uplatnila při výchově své dcery Aleny, která se stala všestrannou sportovkyní, vystudovala medicínu a působí nyní jako lékařka v USA. Jestliže školní výchova byla jejím povoláním, dcera a později vnučky její láskou, byl náplní jejího života Sokol.
Náčelnicí České obce sokolské byla od roku 1932, kdy byla poprvé zvolena, až do rozpuštění Sokola během druhé světové války. V Sokole postupovala do stále významnějších pozic, až se propracovala na tu nejvyšší – stala se náčelnicí žen.
Jako náčelnice České obce sokolské vedla tři slavné všesokolské slety a to IX. slet v roce 1932, X. slet v roce 1938 a XI. v roce 1948.
Publikovala mnoho knih, řídila cvičitelské školy, kurzy, závody, zájezdy sokolstva do zahraničí. Za jejího vedení dobyla družstva České obce sokolské řadu významných vítězství na mezinárodních tělocvičných závodech a na olympijských hrách.
V roce 1946 byla zvolena náčelnicí Mezinárodní gymnastické federace FIG a spolurozhodovala o přípravách blížících se olympijských her v Londýně.
V březnu 1948 byla zvolena znovu náčelnicí České obce sokolské a připravovala XI. všesokolský slet, který byl uspořádán v Praze v létě roku 1948. Jako vedoucí družstva československých gymnastek na olympijských hrách v Londýně v létě 1948 s nimi odjela, ale už se nevrátila do vlasti. Stala se tak prvním politickým uprchlíkem olympijských her.
V Londýně našla na krátkou dobu útočiště u novináře Rostena a krátce se zapojila i do cvičení v Sokole Londýn.
V prosinci roku 1948 emigrovala do Spojených států, kde vyučovala jako profesorka tělesnou výchovu.
Byla aktivní v zahraničních sokolských organizacích.
V roce 1950 se stala náčelnicí Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Funkci místostarostky zde vykonávala 14 let a 12 let byla náčelnicí ženských odborů.
Napsala nesčetnou řadu odborných článků do časopisů a několik knih. Z jejich děl musím zmínit alespoň Dvanáct cvičebních hodin v tělocvičně (1931), dílo Prostná v příkladech (1933) a i její autobiografii To byl Sokol.
Sokolu věnovala každou volnou chvíli. Věřila v demokracii, svobodu, sokolské bratrství a v návrat Sokola do své vlasti. Nadšeně proto uvítala nástup demokracie v Československé republice v listopadu 1989 a následné znovuobnovení Sokola. Tehdy vlastnoručně napsala pozdrav: "Nazdar Sokolu, Tyršovu a Masarykovu", Vaše Marie Provazníková.
Zemřela 11. 1. 1991 v Schenacaty v USA ve věku nedožitých 101 let.
V roce 2002 ji byl udělen in memoriam Řád T. G. Masaryka III. třídy.
Jak na keš:
Keš velikosti regular je na úvodních souřadnicích.
K tomu, abyste se mohli zalogovat, potřebujete mít zařízení s bluetooth (BT) a z domova nainstalovanou aplikaci v mobilu, kterou si stáhnete zadarmo na Obchod Play.
Doporučená aplikace pro Android (zdarma a bez reklam): zde
Altermativní aplikace pro Android: zde
Aplikace pro iOS: zde
Videoukázka z připojení na Apple iPadu: zde
Přijdete ke schránce, zapnete BT a aplikaci. Vyhledáte BlueGEO a ta vám prozradí třímístný kód zámku k otevření keše. Snadné, že.
Keš je vedena jako letterbox, tudíž razítko, které je uvnitř prosím neodnášejte. Naleznete zde také samolepky. Ty jsou potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus.
Dále jsou zde tématická CWG Marie Provazníková. Ta jsou určena k výměně kus za kus.
Pokud se budete při logování pozorně dívat, můžete získat hned dva sokolské kódy trackablů určených k opsání. Po zalogování prosím opět pečlivě zamkněte keš.
Pokud se vám keš líbila, můžete ji ohodnotit posláním favoritního bodu.
Každopádně děkujeme za návštěvu a SOKOLU ZDAR!
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.
Sokolská hra je prodloužena do 28.10.2018