Nedaleký, mýty opředený vrch Velíz na okraji křivoklátských lesů, nese zbytky kláštera benediktinů s kostelem sv. Jana Křtitele. Kdysi zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již roku 1003. Kníže Jaromír, který zde byl zajat Vršovci, tu po své záchraně nechal vybudovat kapli. Na jejím místě byl postaven románský kostel sv. Jana Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Název této hory je odvozen od pohanského Boha stád Velese. Ne všichni se ale spokojí s kopci a touží po vysokých horách. Nejvyšší horou u nás je Sněžka - a kdo by ji neznal, vždyť je to přeci dominanta Krkonoš i celých Čech. Na Moravě a Slezsku je pak podobnou dominantou Praděd. V letech 1939-1945, za protektorátu Čechy a Morava, byla nejvyšším bodem Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech. Kdo ale nechce na vysoké hory, může si užít výhledy i třeba z hory Lovoš, ze které je vidět velký kus Polabí.
Protože se nalézáme na pomezí křivoklátských a brdských lesů, nelze opomenout nejvyšší vrch Brd - Tok, donedávna obklopený vojenským prostorem. Není úplně jasné, zda jméno dostal podle zpěvu tetřeva hlušce, nebo mnoha vodních pramenů, které tu vyvěrají. Připomenout je nutné i památnou horu české historie a mytologie Říp. Z ní se zde, při pohledu na úžasnou krajinu, rozhodl usadit praotec Čech se svou družinou.
Ke keši
Výsledné čtyřmístné číslo stačí jen doplnit:
Finální souřadnice: N 49° 5X.XXX E 013° 5Y.YYY
Pokud víte kam, můžete vyrazit,
...nebo si výsledek ověřte.
Mapa