Tato keš má připomenout jednoho z největších lounských průmyslníků o kterém se, bohužel, moc nemluví - majitele lounských mlýnů a cukrovaru na přelomu 19. a 20. století: Matěje Valteru.

Fotografie Matěje Valtery

(zdroj http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/328410?locale=cs )

Matěj Valtera se narodil jako nejmladší syn rychtáře a sedláka Matěje Valtery a Antonie Valterové, rozené Maškové v obci Kleny, nedaleko Náchoda 29. října 1844. Pocházel ze sedmi dětí, z nichž dvě zemřely v dětském věku. Do školy chodil do České Skalice, kam mu cesta pěšky trvala něco přes hodinu, což jak vzpomíná v jednom ze svých deníků, byl někdy problém, jelikož bylo často tolik sněhu, že z chalup koukaly jen došky. Z prvních školních let mu zůstala silná láska k národu, úcta k jeho dějinám, písním a také úcta k pilné práci – ne pro zisk, ale pro lásku k národu. Tyto vlastnosti ho provázely po celý život.

Život na vesnici ho silně ovlivnil. Jeho otec se musel jako rychtář starat také o obecní sýpku a bylo to právě velké množství obilnin, co podněcovalo chlapcovu představivost a začalo v něm probouzet zájem o zemědělství a obchod.

V roce 1858 přešel na řádové gymnázium do Broumova, kde měl získat základy vzdělání pro pozdější dráhu duchovního. Problémem ale pro něj byla neznalost němčiny, díky čemuž měl zpočátku velké problémy s vyučováním. Později se ale němčině dobře naučil a její znalost využil i při častých obchodech. V Broumově strávil čtyři roky a až ve svých osmnácti letech, roku 1862 se vzepřel otci a svěřil se mu, že místo dráhy duchovního ho láká obchod. Otec souhlasil a další dva roky ho podporoval ve studiu na světském gymnáziu v Hradci Králové. Tam také Valtera poprvé poznal skutečný „světský“ život se vším, co obnášel.

Po studiu v Hradci Králové pokračoval ve studiu v Praze, kde se učil účetnictví a směnečnému právu na škole Antonína Skřivana. Po roce ukončil svá studia a zapsal se jako dobrovolník do firmy Bratří Müllerů, kde strávil tři roky. Poslední učednický rok mu byl prominut a díky tomu obdržel v roce 1868 výuční list, na jehož základě si mohl otevřít jakýkoliv obchod.

První zaměstnání našel krátce po vyučení v cukrovaru v Chlumci nad Cidlinou a po dalších dvou letech nastoupil na místo účetního v cukrovaru v Králově Měšci. Cukrovarnictví jej doslova pohltilo. Ve svých osmadvaceti letech přijal místo pokladníka v cukrovaru v Bohušovicích nad Ohří, kde se dále zdokonaloval a získával potřebné znalosti pro vedení podniku. Dokázal se také dobře orientovat v ekonomické situaci po krachu na vídeňské burze.

Zalíbilo se mu v lounském kraji, kde se také usadil. V roce 1876 se oženil s Kateřinou Vyšatovou, bohatou dcerou statkáře Vyšaty z Obory. Společně s tchánem začali jednat o koupi lounského cukrovaru, jehož finanční situaci znal velmi dobře, jelikož mu byla od roku 1875 svěřena finanční uzávěrka tohoto podniku.

Tehdy se začalo odehrávat jedno z největších dobrodružství Matěje Valtery. Jelikož byl nejen velice schopný, ale i ambiciózní, měl i řadu nepřátel. Již na počátku svého lounského působení se nepohodl s tehdejším správcem konkurzní podstaty po dřívějším majiteli cukrovaru Františku Hýrovi, JUDr. Petrem Hilbertem. Jak Hilbert, tak Valtera byli silnými osobnostmi. Zatímco Hilbert se profiloval v komunální politice a stál v čele města bezmála dvě desetiletí, Matěj Valtera se snažil vyniknout po ekonomické stránce. Spory Matěje Valtery s lounským starostou se nikdy nezacelily a v průběhu následujících let se ještě více prohlubovaly.

Roku 1881 náhle skončilo jeho první manželství, když jeho manželka Kateřina zemřela 5. 5. 1881 ve věku pouhých osmatřiceti let na mozkovou mrtvici. Když se pak po několika letech znovu oženil, dostal se díky svému druhému manželství do vybrané společnosti a získal další kontakty.

Po zažehnání úpadku a upevnění pozice jednoho z nejvlivnějších mužů ve městě začal s rozsáhlou modernizací cukrovaru. Také nadále posiloval své pozice a v roce 1881 odkoupil mlýny Amerikán a Šejdovnu, které také modernizoval. Díky tomu se Valterův majetek stal impériem.

Celková vyčerpanost a přepracovanost organismu však byla příčinou mrtvice, která jej postihla v roce 1886 a trvalo několik týdnů, než byl schopen odjet na rekonvalescenci na jih Evropy.

Přes značné podnikatelské schopnosti Valteru dne 8. 11. 1891 postihla katastrofa v podobě požáru cukrovaru. Tuto katastrofu, která měla oslabit nejen jeho pozici ve městě, ale i v rámci celého českého cukrovarnického průmyslu nakonec ale Valtera obrátil ve svůj prospěch, kterého dosáhl investicí značné sumy do obnovy a modernizace cukrovaru, kde také zaváděl chemické a technické novinky.

Měsíc po požáru stihla Valteru další nepříjemnost a to v podobě ustanovení družstva, jehož cílem bylo založení konkurenčního cukrovaru. Jedním z hlavních iniciátorů byl starosta města JUDr. Petr Hilbert. Pokud byly dosud vztahy mezi lounským starostou a Matějem Valterou napjaté, můžeme je odtehdy chápat již jako čistě nepřátelské.

Velkým problémem se pro Valteru také stal spor mezi ním a Pavlem Vyšatou o 1/5 lounského Valterova cukrovaru, který se táhl dlouhých 14 let mezi roky 1890 a 1904. Spor byl nakonec uzavřen Valterovým vítězstvím roku 1904, de facto šest let po smrti iniciátora sporu JUDr. Jana Vyšatého.

Vyčerpání dlouholetými spory nakonec Valtera onemocněl a od roku 1905 vedl jednání o prodeji svého lounského majetku s Živnostenskou bankou, které ho také nakonec 30. 6. 1908 prodává, čímž pro Valteru končí jeho více než tři desetiletí trvající propojení s Louny.

Valtera byl nejen úspěšný podnikatel a obchodník, ale také mecenáš umění (podporoval či hostil kupříkladu Antonína Chitussiho, Františka Ženíška, Beneše Knüpfera nebo Antonína Sochora) a nemalou měrou podporoval i chudé.  Kupříkladu v roce 1877 daroval 200 zl. a uhlí pro chudé, v roce 1883 poskytl levné bydlení dělníkům ve svém dvoře. Kostelu sv. Mikuláše daroval jedno vitrážové okno a jeho dcera krátce po jeho smrti věnovala peníze na odlití největšího zvonu pro kostel sv. Mikuláše, který dostal jméno Matěj. Pomohl také rozvoji nově vzniklého lounského gymnázia a snažil se o vznik hvězdárny v jeho budově – věnoval škole velký dalekohled, který slouží svému účelu dodnes.

Roku 1908 založil Valterovu nadaci, do které vložil 20 000 zl. Nadace sloužila chudým studentům k vyplácení obědů až do roku 1948.

Krátce před odchodem z Loun, 14. 11. 1908 se Matěji Valterovi dostalo zaslouženého ocenění – stal se čestným občanem města Loun, načež se přesunul do Prahy na zasloužený odpočinek. Bydlel nejdříve ve Valterově paláci (který prodal roku 1929 papežské nunciatuře) a poslední léta svého bohatého života strávil ve vile v Praze-Bubenči, kde také umírá 23. 9. 1936 ve věku nedožitých dvaadevadesáti let.

Matěj Valtera byl typickým představitelem své vrstvy. Jeho pracovitost, dravost a zkušenosti jej předurčily k získání velkého kapitálu, který nadále úspěšně zúročoval. Stejně jako mnoho jiných silných osobností měl i on nepřátele, kteří mu ztěžovali život a postavení ve městě. Dokázal se s tím ale vyrovnat a jako jeden z mála Čechů se dokázal vypracovat z ničeho mezi největší osobnosti českého průmyslu. Zároveň ale také nezapomněl na své kořeny a po celý život podporoval chudé obyvatelstvo, studenty a  umělce.

A teď již k samotné keši :)

STAGE 1

Pozdější Valterův cukrovar vznikl již v roce 1869. Spolu s Rolnickým cukrovarem vyráběly na přelomu století bezmála 2 000 000 q řepy ročně a řadily se k největším v monarchii. (zdroj: Daniela Klobásová)

Svoje putování začneme v místech, kde stojí domy, které sloužily jako bytové domy pro dělníky Valterova cukrovaru, kde zjistíme číslo lampy (LY xxxAx) Spolu s pozůstatkem lávkového pilíře (kterému se věnuje keš Zmizele Louny #1 - Valteruv cukrovar (GC7C9VJ) ) jsou to jediné pozůstatky kdysi slavného Valterova cukrovaru.

STAGE 2

Dva mlýny a dřevěný most byly typické pro panorama Loun od středověku až do konce 19. století. Fotografie kolem roku 1894. (zdroj: Oblastní muzeum v Lounech).

Druhá zastávka nás přivede k mlýnům Amerikán a Šejdovna, kde je potřeba zjistit letopočet ve vrchní části štítu. Vypočti z něj nejvyšší možné prvočíslo(napovím, že to lze použitím jednoho čísla v něm osaženém), jednotlivá čísla tohoto prvočísla vynásob mezi sebou a výsledek převeď na římské číslice. POZOR !!! Pro zápis čísla 9 je nutné použít verzi zápisu VIIII, ne stejně často používanou zkrácenou verzi IX !!! Následně vynásob jednotlivá písmena mezi sebou hodnotou, kterou představují a odečtem druhého a prvního čísla výsledné cifry získáš číslo B  – pro zajímavost desetinu této cifry získal Matěj Valtera od Živnostenské banky za svůj lounský majetek při jeho prodeji 30. 6. 1908.

STAGE 3

Lounské muzeum nese název dům Sokolů z Mor. (zdroj: Oblastní muzeum v Lounech).

Na sklonku 19. století zde býval hostinec, který navštěvovala řada spolků. Tím nejzajímavějším byla zábavní stolní společnost Obec Chroustovice, která se ustavila v roce 1892. Jednalo se o váženou, vzdělanou a finančně zajištěnou elitu našeho města. Členové se navzájem často dosti opulentně hostili. Například v roce 1894 pozval člen s přezdívkou Wejrava všechny členy na hon k sobě do Odolic. Pod touto přezdívkou se mohl skrývat bohatý průmyslník Matěj Valtera.

Zjistěte, kolik je na arkýři lidských obličejů. (Zdůrazňuji obličejů, ne pouze "hlav" ) = číslo C

STAGE 4

Pohled na kostel sv. Mikuláše krátce před Hilbertovou přestavbou. Poslední dekáda 19. století. (zdroj: Oblastní muzeum v Lounech).

Úkolem na naší čtvrté zastávce je zjistit, kdy byla darováno Matějem Valterou v listingu zmiňované vitrážové okno. Od tohoto čísla odečti rok Valterova narození, déle odečti den a připočti měsíc. Výsledné číslo odmocni a získáš číslo D.

S mírnými obtížemi se dá letopočet na vitrážovém okně přečíst i zvenčí, lépe je ale čitelný zevnitř. V případě návštěvy kostela je ale třeba počítat s otevíracími hodinami, jenž jsou:

V období od 1.dubna do 30.září : ÚT až NE 10:00 – 17:00.

V období od 1.října do 31.března : ÚT až NE 13:00 – 16:00.

STAGE 5

C.k. vyšší reálka vznikla v Lounech v roce 1896. Fotografie pochází z počátku 20. století. (zdroj: Oblastní muzeum v Lounech).

A nakonec pátá a i poslední zastávka našeho putování nás přivádí k lounské reálce, neboli současnému gymnáziu. Zde nás zase čeká jeden těžší úkol a to, najít čí busta je nalevo od hlavního vchodu gymnázia a zjistit kdy zemřel (nejlépe asi na internetu). Napovím, že se jedná o významného architekta 16.století. Od letopočtu jeho úmrtí je potřeba pak odečíst druhou mocninu prvního čísla, přičíst třetí mocninu druhého čísla, odečíst třetí mocninu třetího čísla a přičíst čtvrtou mocninu čtvrtého čísla – výsledkem je letopočet, kdy se Matěj Valtera podruhé oženil a součtem prvního a posledního čísla získáme číslo E. ( abcd -  a² + b³ - c³ + d⁴ = efgh ; e + h = E )

Kontrolní součet A+B+C+D+E = 24

Souřadnice finální krabičky jsou:

N 50° (C-A)(B-A), (E/A)(C/A)(E/C)

E 13° (E/A)(D), (A*C)(A*B)(D-C)

Heslo pro vydání keše zní:

(B*C+B)(B*C)(D)(B-A)

(E+B)(A*D+C)(B*D)(B*C)(D+A)(B*D-A)(A*C+D)(B*E-A)(E-D)

Finálka je přístupná každý den od 9:00 do 17:00

Použité materiály:

Článek PhDr. Martina Vostřela, Ph.D. z knihy „Cukrovarnictví, cukrovary a cukrovarníci“ vydané roku 2011 Národním technickým muzeem a Národním zemědělským muzeem Praha + osobní konzultace s autorem

Materiály poskytnuté Oblastním muzeem v Lounech

Fotografie poskytnutá paní Danielou Klobásovou

Fotografie Matěje Valtery ze stránky http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/328410?locale=cs

coFTF

17.12.2017

Bady13, P.I.A.F., ashberry, BerundaTym, PaTTTTrick, Stara.kryta

STF

17.12.2017

LaMil

coTTF

20.12.2017

Dandikus, Niki5, mystyc.dahlia