Historie města
Existující prameny připisují založení našeho města cisterciáckým mnichům z nedalekého kláštera Hradiště, kterým patřily zdejší pozemky.0Stalo se tak během mohutné kolonizační vlny, která začala v Čechách na přelomu 12. a 13. století.1V tomto období vznikaly nové osady tak, že majitelé panství pověřili tzv. zakladatele, aby si na přiděleném území vystavěli své dvorce a shromáždili kolem sebe několik dalších rodin.4Každý dvůr pak nesl zakladatelovo jméno.5Zakladatel Bak si zřejmě právě v místech dnešního středu města vystavěl svůj dvorec, lidmi nazývaný Bakóv dvór, později už jen Bakov.4Kolem něj pak vznikala další nová stavení, až byla založena celá osada.9Obyvatelé Bakova se živili především pěstitelstvím, pastevectvím a rybolovem v Jizeře.1Později také hrnčířstvím, i když v místě nebyl dostatek kvalitní hlíny, a tak se musela dovážet.4Postupem času se Bakov stal největší obcí v okolí.
První písemná zmínka o Bakovu pochází z roku 1345. Tehdy cisterciácký opat Předbor postoupil Bakov spolu s okolními vesnicemi Markvartovi ze Zvířetic, usídlenému na nedalekém hradě. Ve smlouvě je Bakov kvůli své velikosti nazýván městečkem. Stává se tak součástí a zároveň i přirozeným centrem zvířetického panství. Ke skutečnému povýšení Bakova na město však došlo až v roce 1497 za Haška ze Zvířetic. Ten se zasadil u krále Vladislava II. Jagellonského o udělení městských práv a pečeti, kterou představovala na štítu bílá věž s bílým krovem v červeném poli. Zároveň získal pro město právo trhů i jarmarku a právo cechovního zřízení. Hodnota panství se tímto značně zvýšila, a zřejmě i z tohoto důvodu došlo na počátku 16. století k jeho prodeji Sezimům z Ústí, od nichž ho v roce 1528 koupili Vartenberkové.
Náměstí s morovým sloupem
Noví majitelé vlastnili zdejší panství až do roku 1610.5Za jejich vlády dosáhl Bakov i jeho okolí značného rozkvětu v mnoha oblastech.0První majitel Jan z Vartenberka si velmi oblíbil své nové sídlo, a proto započal s přestavbou zvířetického hradu na pohodlný zámek.2Zároveň ve městě nechal postavit kapli sv. Jakuba (dnes sv. Barbory) určenou pro bohoslužby českobratrské církve, která se stala součástí nového hřbitova.8Roku 1588 byla ke vstupu na hřbitov umístěna renesanční brána, nazývaná Vartenberská, která patří společně s kostelem sv. Bartoloměje z roku 1384 k nejstarším dochovaným stavbám ve městě.9Zemědělství se rozrostlo o řemesla, která byla pro každé městečko charakteristická.1Vedle tradičního hrnčířství měl v Bakově v 16. století zastoupení cech krejčovský, tkalcovský, kovářský a řeznický, ostatní řemeslníci byli členy cechů v okolních městech.7Roku 1590 pak získává Bakov další privilegia – Jindřich z Vartenberka udělil městu mimo jiné právo (pivo)várečné, solné a kšaftu (dědictví vlastního majetku), jeho následník Jan z Vartenberka roku 1607 pak i právo vinného šenku a vinopalství.
Kostel svatého Bartoloměje
V roce 1622 bylo zvířetické panství zkonfiskováno Janu Vlkovi z Kvítkova pro účast ve stavovském povstání. Toho využil Albrecht z Valdštejna a o rok později panství koupil, brzy jej však přenechal svému synovci Maxmiliánovi. V držení Valdštejnů zůstal Bakov až do revolučního roku 1848. Za jejich vlády zažil Bakov období rozvoje i zkázy. Během třicetileté války 22. května 1643 bylo město vydrancováno a vypáleno do základů švédskými vojsky a ocitlo se až na pokraji svého zániku. Druhá polovina 17. století však znamená opětovný rozkvět Bakova, stavbu městského špitálu i radnice. Koncem století se ve městě začíná objevovat nové řemeslo – proslulé pletení výrobků z orobince, kterému se měšťané naučili od kapucínských mnichů z Mnichova Hradiště. Význam tradičního hrnčířství naopak upadá. Počátkem 18. stol. došlo k přestavbě hřbitovní kaple v barokní kostel sv. Barbory a ve 20. letech k vybudování morového sloupu Nejsvětější trojice se sousoším českých patronů, který se stal dominantou zdejšího náměstí. Dalšími úpravami prošel také kostel sv. Bartoloměje. Kromě občasných požárů a epidemií nemocí trápily městečko pravidelné a mnohdy zničující povodně. Proto bylo roku 1753 přeloženo koryto Jizery v místech pod Panským ostrovem směrem dále od města, další úpravy pak byly provedeny o padesát let později. Počátek 19. století byl ve znamení stavby dnešní silnice vedoucí od malobělského mostu do Krchovní (Linkovy) ulice, dokončena byla také nová kamenná škola, která dnes hostí prostory městského muzea. V roce 1847 byla založena městská kronika, jež nám přináší první souvislé písemné záznamy o dění ve městě.
Konstituční ústava z roku 1848 přinesla obyvatelům Bakova řadu výhod. Byla zrušena robota i dosud povinně odváděné naturální dávky, ve městě byla také zřízena městská garda. Jeho význam ještě více vzrostl v roce 1865 díky výstavbě nové železnice z Kralup do Turnova, přímo ve městě byla zbudována zastávka na tzv. Staré štaci. O dva roky později pak byla dokončena i trať do České Lípy a vybudováno hlavní nádraží za městem. Druhá polovina 19. století je také dobou vzniku mnoha spolků - např. Slavoje a Sokola. Pohromu pro obyvatele naopak znamenala prusko-rakouská válka (1866), která s sebou přinesla nejen drancování ze strany procházecích Prusů, ale také ničivou vlnu cholery a neštovic. O tři roky později pak město zasáhl další zhoubný požár.
Svatá Barbora s opraveným krížkem
Do 20. století vstoupil Bakov významným počinem - stavbou nové školy, která byla dokončena v roce 1905. Původně byla chlapecká, dívčí obecná škola byla umístěna ve staré budově na náměstí. V roce 1919 pak byla založena měšťanská dívčí škola. Město se každým rokem rozrůstalo o 30 - 40 domů a postupně vznikly významné městské stavby jako tělocvična nebo nouzový dům, nový most přes Jizeru u Malé Bělé či sbor Prokopa Velikého. V roce 1966 byl Bakovu přidělen městský znak, jehož předlohou byla původní pečeť, a v roce 2000 městský prapor.
Mírové náměstí - Městský úřad
V současnosti je Bakov nad Jizerou jedním z osmi měst okresu Mladá Boleslav. Pod jeho správu patří obce a osady Brejlov, Buda, Horka, Chudoplesy, Klokočka, Malá Bělá, Malý Rečkov, Podhradí, Studénka, Velký Rečkov, Zájezdy a Zvířetice. K 1. 1. 2017 zde žilo 5158 obyvatel. Město svým obyvatelům poskytuje kompletní občanskou vybavenost, naleznete zde i mnoho míst pro sportovní vyžití nejen sportovních klubů, ale i jednotlivců. Je také důležitým dopravním uzlem severní části středních Čech. Protínají se zde železniční tratě 070 Praha–Turnov, 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová a 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov. Nedaleko města prochází dálnice D10 – Praha – Turnov, městem dále vedou 2 silnice druhé třídy - II/610 Praha, Kbely – Turnov a II/276 Bělá pod Bezdězem – Kněžmost. Bakov má zároveň velice výhodnou polohu mezi Prahou a Libercem, v těsném sousedství Mladé Boleslavi. Přitom však zůstává oázou klidu a vhodným výchozím bodem turistů pro výlety do nedalekého Českého ráje či Kokořínska – Máchova kraje.
Významní bakovští rodáci
- Augustin Fibiger (1868–1936), římskokatolický kněz a náboženský publicista
- Miloslav Kaňák (1917–1985), teolog, církevní historik a vysokoškolský pedagog
- Jiří Ignác Linek (1725–1791), hudební skladatel, představitel české kantorské hudby
- Rudolf Livora (1884–1958), akademický malíř
Významné památky
- Hřbitovní brána
- Kaple svaté Barbory
- Kaple svatého Stafina na Klokočce
- Kostel svatého Bartoloměje
- Sloup Nejsvětější trojice
- Zřícenina hradu (zámku) Zvířetice
Použité prameny:
Bednář, V.: Paměti města Bakova nad Jizerou. I. díl. Bakov nad Jizerou: PCT, s. r. o.; město Bakov nad Jizerou, 2015.
Bednář, V.: Paměti města Bakova nad Jizerou. II. díl. Bakov nad Jizerou: PCT, s. r. o.; město Bakov nad Jizerou, 2016 .
Bednář, V.: Paměti města Bakova nad Jizerou III. díl. Bakov nad Jizerou: PCT, s. r. o.; město Bakov nad Jizerou, 2016.
https://www.bakovnj.cz/cs/turista/o-bakovu/historie.html
https://www.vyletnik.cz/mesta-a-obce/stredni-cechy/dolni-pojizeri/1070-bakov_nad_jizerou/