-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj, vítejte na mé další keši! Tentokrát si dopřejeme kapku přírody.
O Xaverovském háji:
Xaverovský háj je les v podstatě vklíněný mezi Horní Počernice a Běchovice. Jeho část je chráněná jako přírodní památka a je součástí přírodního parku Klánovice-Čihadla.
Přírodní park i s hájem se nachází v Počernické tabuli, která je součástí geomorfologického celku Pražská plošina. Nadmořská výška je ve všech částech háje obdobná. Pohybuje se mezi 237 a 268 m n. m. Severní okraj háje leží v údolí potoků, jižní okraj leží na mírném hřebínku na hranici s Běchovicemi, s kótou Háj (267 m n. m.). Západní část háje, směrem k Pražskému okruhu a golfovému hřišti Černý Most, není součástí přírodní památky.
V severním sousedství háje se nacházejí na Svépravickém potoce dva z počernických rybníků. Níže leží větší z nich, rybník Eliška, také zvaný Koupaliště. Byl vybudován v roce 1954 k rekreačním účelům. Nad Eliškou, tedy východněji, se nachází menší rybník Barbora, který slouží místním rybářům. Při severovýchodní hranici háje teče drobný Xaverovský potok, který se na okraji tohoto území vlévá do Svépravického potoka; k přírodní památce však patří i malá část nezalesněného území na druhém břehu potoka. Tyto dva potoky tvoří hlavní hydrologickou kostru území.
Ve středu háje stojí osamocená hájovna se zajímavými architektonickými prvky připomínajícími období renesance v Itálii.
Xaverovský háj byl dříve součástí velkostatku Dolní Počernice a patřil rodu Čejků z Olbramovic. Jednalo se o 55 ha druhotně zalesněné plochy (východní polovina nynější rozlohy). Tato plocha zbyla po obcích zničených za třicetileté války. Později toto území vlastnily rody Colloredů, Swertsů, Ehrenfeldů, Dohalských, Enisů a Dercsenyi. Ve dvacátém století vlastnila háj pražská obec, později stát a Státní lesy. V 60. letech 20. století byla přičleněna okolní půda a zalesněna i západní polovina háje. V letech 1979–1981 probíhala výstavba východní spojky. Bylo proto nutné odlesnění 2,62 ha území. Tímto vnějším zásahem došlo k rozrušení souvislosti území. Od roku 2002 do současnosti je celá oblast majetkem hlavního města Prahy.
Do ledna roku 2014 bylo chráněno 100 ha rozlohy Xaverovského háje, nicméně radní hlavního města Prahy rozhodli v lednu 2014 o zmenšení území na 69,9 ha s datem účinnosti od 25. ledna téhož roku. Důvodem zmenšení bylo vyjmutí západní části přírodní památky, kde se dříve nacházela zemědělská půda a v současnosti tam roste mladý les.
V této oblasti je geologické podloží tvořeno písčitými až slepencovými vrstvami svrchní křídy, pod nimiž je vrstva ordovických břidlic a pískovců. Díky nepropustným břidlicím je v této lokalitě zvýšená hladina podzemní vody. Geologickému podloží také odpovídají středně bohaté, jílovitohlinité a často oglejené půdy.
Na území háje převládají živná stanoviště (85 % území). Živná stanoviště zahrnují svahy až plošiny s úrodnou půdou, kde se daří právě dubům, bukům i habrům. Celkové území doplňují méně vhodné oblasti, a to kyselá (12 %) a podmáčená stanoviště (3 %).
Na území Xaverovského háje se nachází dubový les v několika přirozených typech (lipová doubrava, buková doubrava, bezkolencová doubrava). Tudíž jsou zde velmi staré stromy.
V této oblasti bojují s nepůvodní vegetací a snaží se o obnovení přirozeného složení lesa. V tomto případě se jedná převážně o podporu dubů zimního a letního, habrů, olší a vrb na úkor nepůvodních jehličnatých porostů, jasanů, bříz a dubu červeného.
Východní polovina nynější rozlohy byla druhotně zalesněna ve středověku po zničených obcích za třicetileté války. Západní polovina také byla zalesněna až později, a to v 60. letech 20. století. Z tohoto důvodu, se zde nenachází příliš mnoho bylin, můžeme říci, že je zde chudé bylinné patro. Pokud nějaké rostliny přece jen spatříme, tak se jedná převážně o rostliny jednoděložné.
Žije zde množství živočichů, jak obratlovců, tak bezobratlých. Významný je především výzkum Dr. Pulpána, který zde objevil výskyt velkých brouků z čeledi střevlíkovitých.
Hlavním důvodem ochrany je výskyt přirozených porostů dubového lesa. Mezi ohrožující faktory tohoto území patří zejména těsná blízkost východní spojky a ohrožení přirozených porostů dubového lesa nepůvodní vegetací. V západní části je háj přetnutý východní spojkou. Kvůli výstavbě bylo nutné odlesnění 2,62 ha území. Tímto vnějším zásahem došlo k rozrušení souvislosti území. Malá část Xaverovského háje se dnes nachází za dálnicí a pro ochranu přírody nemá výrazný význam. Tento problém by mohl být v budoucnosti vyřešen stavbou ekoduktu. Jako více pravděpodobné se bohužel jeví zmenšení rozlohy háje o tuto bezvýznamnou plochu.
V této oblasti bojují s nepůvodní vegetací a snaží se o obnovení přirozeného složení lesa. Od roku 2004 se zde provádí tzv. clonné seče, kdy se zvyšuje množství dopadajícího světla a podporuje se přirozené zmlazení dubu. Prakticky tento zákrok vypadá tak, že se zlikvidují staré a nemocné stromy, ty nestíní výmladkům, a proto se jim lépe daří. Od roku 2007 je hl. m. Praha držitelem přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council (FSC) pro podporu přirozeného složení lesa. V tomto případě se jedná převážně o podporu dubů zimního a letního, habrů, olší a vrb na úkor nepůvodních jehličnatých porostů, jasanů, bříz a dubu červeného.
Středem Xaverovského háje prochází od severovýchodu k jihozápadu modře značená pěší turistická trasa z Klánovického lesa k nádraží Praha-Běchovice. Na rozcestí V Ořešinách u jihozápadního rohu území přírodní památky a severozápadního roku areálu výzkumných ústavů Běchovice na ni navazuje žlutě značená trasa do Dolních Počernic. Severojižním směrem prochází kolem hájovny a přes rozcestí V Ořešinách cyklistická trasa A258, která je alternativní větví dálkové cyklotrasy č. 14, vedoucí západovýchodním směrem severně od háje. Z háje vedou neznačené cesty k rybníkům Eliška a Barbora, po hrázích rybníků pak pokračují do Svépravic. U rybníku Eliška se nacházejí lavičky, kde je možné zastavit se a nakrmit kachničky.
Další informace lze vyčíst na informačních tabulích na dvou stagích.
O keši:
Stage 1 N 50° 05.922 E 014° 36.903
Zde najdete infotabuli a na ní jediný údaj o rozloze. Její ciferace je A.
Stage 2 N 50° 05.857 E 014° 36.647
Zde vidíte cedule. Sečtěte počet písmen prvních třech bílých slov na červeném podkladu, přičtěte jedničku a máte B.br /> Stage 3 N 50° 05.715 E 014° 36.585
Zde vidíte infoceduli a na ní se dozvíte, že borovice lesní tvoří X% dřevinového porostu Xaverovského háje. X+1=C.
Stage 4 N 50° 05.797 E 014° 37.292
Na kmenu jednoho ze stromů hned u cesty zde najdete černé číslo v bílém poli ve tvaru DD.
Finálku najdete na N 50° 05.(C)(B-A-C+1)(A-C) E 014° 37.(D)(C)(B-A-D). Šťastný lov!
Text listingu byl převzat z https://cs.wikipedia.org/wiki/Xaverovsk%C3%BD_h%C3%A1j
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 4.
Krabička: 4.
Počet zmizení: 1
Poslední kontrola: 26.11.2022
Additional Hints
(Decrypt)
xqrcnx gl cgnpxh uavmqb znf?