Vítám vás na druhé části série mysterek zmizelé Prahy. Navštívíme místa, která už neexistují, nebo jsou výrazně přestavěná. Více v bonusové mysterce. Nyní si projdeme oblast Prahy 2.
Parlament
Mezi Národním muzeem a nádražím se nacházely ještě ve 20. letech 20. století činžovní domy. Po jejich zboření zde byla v letech 1936-37 postavena neoklasicistní budova peněžní burzy. V letech 1967-73 v internacionálním stylu moderní architektury dostavěna do dnešní podoby pro potřeby československého parlamentu (K. Pragner, J. Albrecht, J. Kadeřábek). Dnešní budova se skládá z původní dvoupatrové burzovní budovy ve Wilsonově ulici, z nového třípatrového křídla proti muzeu a z dvoupodlažní kancelářské nástavby vynesené na čtyřech pilířích nad těleso burzy.
Vinohradská radnice
Dne 3.9.1876 byl položen základní kámen ke stavbě radnice na Purkyňově náměstí (náměstí Míru), dostavěna roku 1878.
Později rozšiřována a přestavěna do dnešní podoby v letech 1928-29, kdy byla zvýšena o dvě patra. Poslední přestavba proběhla nedávno v letech 2004-2005 podle projektu J. Javůrka.
Vinohradská synagoga
Židovská komunita se na Vinohradech začala usazovat již v polovině 19.století. V letech 1896-98 byla v dnešní Sázavské ulici postavena synagoga (čp. 830). Stavba měla neorenesanční styl podle plánů architekta W. Stiassnyho. Kapacita byla velmi značná, vešlo se sem na 2.000 věřících. Za doby okupace sloužila jako skladiště pro nábytek zabaveným deportovaným Židům. V únoru 1945 byla velmi poničena bombardováním a její funkce už nebyla obnovena. Roku 1951 byla stržena a na jejím místě je dnes základní škola.
Pištěkova aréna
Před koncem 18. století koupil usedlost Kravín stojící původně nedaleko dnešní Vinohradské tržnice baron Wimmer a roku 1817 nechal hospodářskou budovu upravit na hostinec (jenž se stal oblíbeným výletním místem) s tanečním sálem a k tomu tu byl založen ještě ovocný sad. Roku 1867 byla při této restauraci zřízena dřevěná divadelní aréna, ve které hrála divadelní společnost Josefa Kramueleho. Od roku 1876 byl divadelním ředitelem Jan Pištěk, odtud pozdější pojmenování arény. V roce 1881 byla původní stavba nahrazena novou. Ani tak však dlouho nevydržela, začínalo parcelování zdejší oblasti a výstavba nových činžovních domů (ze stejného důvodu zanikla také restaurace Kravín). V roce 1893 tak byla postavena nová Pištěkova aréna o něco dále v blízkosti dnešních sadů bratří Čapků. Ta pak byla roku 1899 zastřešena. Po Pištěkově smrti provozovala divadlo jeho manželka a následně některé herecké spolky. V říjnu roku 1932 musela být aréna odstraněna pro zchátralost. Dnes na jejím místě stojí činžovní domy.
Vinohradská zahradní restaurace
Vedle vinohradského pivovaru byla z národnostní výstavy (1895) přenesen pavilon, ve kterém na výstavě tento pivovar čepoval svoje pivo. Pavilon pak byl pivovarem provozován jako zahradní restaurace. Stavba se dvěma špičatými věžičkami se podobala švýcarskému letohrádku. Restaurace tak nahradila také nedaleko zrušenou výletní restauraci Kravín. V letech 1920-1933 tu sídlily ateliéry československého filmové společnosti AB, než se přesunuly na Barrandov.
Heinovka
Na rohu dnešní ulic Vinohradské a Italské se dříve nacházel park s arénou vybudovanou roku 1849 a o dvacet let později přestavěnou. Hrálo se tu německy až do roku 1910 kdy byl objekt zbořen.
Továrna na orientální cukrovinky A. Maršner později Orionka
Původní továrna na cukrovinky založená v první polovině 90. let 19. století manželi Albínou a Františkem Maršnerovými, měla zcela jinou podobu než tu před zbořením. Tehdejší objekt čp. 958 a986 měl vzhled v kombinaci pozdní renesanci české a severské. Mohutné štíty, sgrafity a lunetové římsy. V továrně se vyráběl například turecký med, chalva, sultánský chléb, čokoládové výrobky, šumivé bonbony aj. V roce 1901 byla společnost transformována na akciovou a roku 1914 zavedena dodnes známá značka Orion. Velký rozvoj přišel v období mezi dvěma světovými válkami. Tehdy byl tradiční sortiment doplněn o velké množství nových typů bonbonů, dezertů, sušenek, karamel a další. Převratnou novinkou byly tehdy čokoládové tyčinky, z nichž dodnes se vyrábí například Kofila. Ve stejném období byla také postavena nová kotelna s komínovým vodojemem, který se stal s firemním nápisem charakteristickou dominantou Vinohrad zejména při pohledu od Vršovic. Po znárodnění byl provoz ve vinohradské továrně v roce 1952 ukončen a výroba přenesena do objektu modřanského areálu RUPA. Tehdy byl také objekt necitlivě stavebně upraven a přišel tak o svůj renesanční vzhled. Do uvolněného objektu se nastěhoval národní podnik Biogena, zabývající se nechemickou výrobou léků a také Ústav sér a očkovacích látek. Po revoluci, když se farmaceutické firmy odstěhovaly v roce 2000, byl objekt de facto odsouzen k likvidaci. Stejně jako na sousední parcele po vyhořelém vinohradském pivovaru, se ukázalo výhodnější než využití starých budov jejich odstranění. Areál Orionky tak byl zbořen zjara roku 2008 a na jeho místě vyrostl blok nových moderních obytných budov.
Německé divadlo
Za koňskou branou přibližně v místech kde je dnes Státní opera bylo v roce 1858 vystavěno provizorní Novoměstské divadlo, podle projektu J. Niklase. Rozměrná půlkruhová stavba měla kapacitu okolo 3.000 diváků. V letních měsících tu probíhala divadelní představení, po zbytek roku pak bazary, maškarní plesy, cirkus a balety. Dřevěné divadlo nebylo bezpečné a nakonec bylo po roce 1885 uzavřeno. Po zboření této stavby zde byla hned zahájena spolkem Theaterverein výstavba nového kamenného divadla, které bylo otevřeno již 5.1.1888. Stavba má neorenesanční vzhled a bohatou nerokokovou vnitřní výzdobu. Divadlo bylo roku 1949 přejmenováno na Smetanovo a od roku 1992 nese pojmenování Statní opera Praha. Kdysi poklidné okolí divadla bylo později narušeno výstavbou a zřízením severojižní magistrály, které dnes divadlo z obou stran obklopuje.
A - ciferace čísla popisného synagogy (+2)
B - počet oken v oranžové části nové stavby vinohradské radnice na fotografii (- 9)
C - na kolika pilířích je vynesena kancelářská nástavba parlamentu (+ 5)
D - počet věžiček Pištěkovy arény (- 1)
E - kolik tisíc diváků měla kapacita provizorní stavba Novoměstského divadla (- 2)
F - ciferace roku kdy byla zavedena značka Orion (- 1)
49 . 56 . A B C
014 . 21 . D E F
12.4.2020 - keš přesunuta upraveny otázky pro vzorec (kdo luštil před tímto datem je potřeba N +199; E -111)