Tato keš je věnována památce profesora Josefa Vycpálka, rodáka z Chocerad, který svůj život zasvětil sbírání českých lidových písní a tanců.
Informace ke keši:
Úvodní souřadnice vás zavedou k domu, který nám připomíná profesorův původ zde a pobyt, rodný dům stával nad penzionem Jaro. Dál se vydejte k místu posledního odpočinku, ale na hřbitově kešku nehledejte, tam umístěna není. Souřadnice si vyluštěte z notového zápisu. 
K luštění nepotřebujete znát hudební teorii.
Namísto hintu verše:
Náhrobku již třeba není,
kam se asi uloží?
Možná kousek země zpevní,
a tak dále poslouží.
Josef Vycpálek
1. února 1847 – 24. listopadu 1922
Josef Vycpálek se narodil v Choceradech u Benešova v rodině gymnaziálního profesora. Po skončení základní školy odešel na studia do Prahy. Studoval nejprve v arcibiskupském konviktu, později přestoupil na akademické gymnázium. Už tehdy se stal horlivým vlastencem a obdivovatelem českých tradic. Po studiu na Filozofické fakultě UK (čeština, latina, řečtina) působil jako profesor na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Byl současně vynikajícím hudebníkem a zpěvákem. Později odešel do Rychnova nad Kněžnou, kde se stal zámeckým archivářem a knihovníkem. Zde také začala jeho činnost sběratelská. J. Vycpálek:
„Bylo to kolem roku osmdesátého, kdy rychnovská ochotnická jednota Tyl, jejímžto jsem byl ředitelem, usnesla se pořádati ples v selských krojích. Když je děvčata měla již málem připraveny, vynořila se myšlenka, že by ples nemálo získal, kdyby se k těm selským krojům přidružily i selské tance. Ale kde je vzíti? Tu si jeden z pořadatelů Tylových vzpomněl, že hospodářský správce v Borovnici u Chocně, jeho dobrý známý, má mezi čeládkou starší lidi, kteří jistě pamatují všelicos pěkného ze starých dob. A opravdu nejeli jsme nadarmo. Laskavostí páně správcovou odvezli jsme si od 70letého dědka a 60leté stařeny 12 pěkných tanců, jež nacvičeny o a plese tančeny.“
Josef Vycpálek s notovým zápisem
Pamětní deska J. Vycpálka na jeho hrobě v Choceradech
Vycpálkovci aneb Soubor písní a tanců Josefa Vycpálka
Na sklonku roku 1947, v roce stého výročí narození Josefa Vycpálka, zrodil se ze skupiny mladých folklorních nadšenců soubor písní a tanců, který si k uctění památky velkého folklorního sběratele, příkladného vlastence a znalce lidových tanců vetkl Vycpálkovo jméno do svého názvu. Souborem za téměř 65 let jeho existence prošlo více než tisíc mladých lidí. Činnost Vycpálkova souboru zásadně ovlivnila rozvoj a působení velkého množství později vzniklých českých folklorních souborů. Od roku 1996 nalezl soubor útočiště pod křídly České obce sokolské. Rok 2012 byl rokem významných sokolských jubileí, čehož lidová muzika „Vycpálkovců“ s povděkem využila. Jedním z koncertů bylo i vřelé setkání v Choceradech; pozvání k příležitosti stého výroční založení místní jednoty sokolské přijal i Vycpálkův pravnuk Piotr Korolkiewicz, Polák žijící ve Švédsku. Byť sokolské písně samozřejmě nejsou tím hlavním v repertoáru souboru, jejich uplatňování jen dokumentuje rozmanitost a velkou šíři možností, jimiž soubor disponuje. Každý koncert je charakteristický soudržností a jednolitým tahem. Ze všech setkání bezprostředně vyzařuje upřímná touha vnést do duší a srdcí posluchačů radost, optimismus a jas.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.