Voderadky Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Dveře do lesa, okna na hnůj...
Takto okomentoval malíř Josef Zedník kdysi svůj odchod z Mostu na venkov. Nemůžu si pomoci, když jsem založil listing bonusové keše, ten totiž vznikl jako první, vytanula mi tak nějak automaticky na mysl tato věta.
Vítejte tedy na mé sérii, která vás protáhne po několika vesničkách kousek od Prahy, kam ještě nedorazila masivní suburbánní výstavba (kromě Nupak a bohužel už i Nebřenic) a kde je povětšinou stále zachován takový ten pravý vesnický ráz, který mě se hrozně líbí. U některých vesnic tohle platí víc, u některých méně, ale já doufám, že se vám místa, kam vás zavedu, budou líbit...
Voděrádky:
Text převzatý z http://www.voderadky.com/obec-voderadky/:
Mé osobní vzpomínky z dětství na vesnici, pro někoho v dávných a někoho nedávných šedesátých letech, jsou velice hezké. V létě se všechny děti scházely a čas trávily společně. Chodilo se na brigády, na žně, česat do sadu ovoce, domů se o prázdninách chodilo pozdě a nikdo se o děti nebál. Nebyly mobilní telefony, a přesto každá máma věděla, kde její dítě v danou chvíli je. Existovala určitá pospolitost obyvatel a tak, jak kdo prošel okolo kohokoliv, tak mu sdělil, kde které děti jsou. Když někdo zavolal děti domů, tak to po vesnici fungovalo jako tamtamy. Na jednom konci člověk zavolal a na druhém konci jakákoliv sousedka nebo soused řekl „ mazejte domů, volala vás máma k večeři“. V létě se honily husy na Zájezek na návsi, sbíraly se klásky na krajích polí a v zimě se jezdilo na sáňkách od křížku až na náves, obzvlášť tehdy, když byly vyhlášeny zimní uhelné prázdniny, trvající někdy i měsíc. V potoce plavaly ryby, pod kameny a kořeny se schovávali raci a v místní vodní nádrži byl na dně písek. Každá stráň, remízek, cesta či cestička byla plná ořešáků, jabloní, hrušní, šípků, švestek, blum a také třešní. Světická cesta byla plná kopretin a Pohřební cesta ke kostelu v Oticích dýchala zvláštním klidem. Oproti tomu v cestě, která vedla místem U říčanské spravedlnosti a to od křížku ke hřbitovu v Říčanech, na každého padl zvláštní poklidný chlad, možná to bylo způsobeno i tím, že cesta vedla úžlabím a přitom byla na nejvyšším bodě vesnice, kde se proháněl vítr. Kuřská cesta kličkovala mlžnými opary okolo potoka po lukách, okolo lomu a rybníka až do Kuří. Místní děti, ale i ty, které jezdívaly do vsi na prázdniny a později i děti chatařů, se sdružovaly v tlupy a trávily veškerý čas společně venku. Hlavním místem, kde se děti shlukovaly, byly lavičky pod lípou na návsi - naproti hospodě. Zde každé dítě čekalo, zda nepůjde děda, táta, brácha či strejda na pivo a karty a koupí si jejich mlčení točenou malinovkou. Fungovalo to jako klub dětí a omladiny – přeplněná klubovna pod širým nebem.
A teď taky kapku objektivní historie: Vesnice Voděrádky (část obce Říčany) byla zmíněna roku 1360 jako Woydirat a patřila ke hradu Kostelci nad Sázavou. V roce 1413 byla opět uvedena tato část vsi jako Woderady, která zůstala u Kostelce do roku 1443. V tomto panství pak zůstala jen část obce až do 1443, kdy byla připojena ke statku Kuří. Druhou část již předtím získal církevní rytířský řád Johanitů čili Maltézských rytířů k Uhříněvsi roku 1436. V roce 1546 se píše o Oděradech, později ves patřila k panství Uhříněves. Po husitském převratu bylo panství Uhříněves zastaveno králem Janovi z Kunvaldu, jehož synové prodali tuto zástavu obci Starého Města pražského. Po konfiskaci (roku 1547) byl statek darován Hansi Remspergerovi, jehož syn Ferdinand Eusebius Remsperger jej prodal roku 1579 spolu s Uhříněvsí, Těchovičkami, Kolovraty, Křešicemi a Zdirady pánu Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic a na Kostelci za 28.500 kop grošů míšeň. V berním katastru z roku 1654 byla uvedena při panství Uhříněves ves Wodierady, 7 statků obsazených a dva pusté. V roce 1755 za vlády vrchnosti Marie Terezie Savojské byla obec Voděrady přiškolena k Říčanům z důvodu zřízení nadace pro školy panství Uhříněves. Značná část dětí však školu nenavštěvovala pro velkou chudobu, nedostatek šatstva, práci dětí. Poštou, farou i školou patřily Voděrady do Říčan. Jméno Voděrady je spřežka, která označovala ves lidí, kteří mají rádi vodu (podobně Polerady). Jméno obce Voděrádky se začalo definitivně používat v 19. století, aby se odlišila od Černých Voděrad. Podle Sommerovy typografie měla obec v roce 1829 celkem 19 domů a 126 obyvatel. Roku 1843 tam bylo 21 domů a 112 obyvatel a 1910 měla 27 domů a 165 obyvatel. V současné době je v obci evidováno 13 ulic a 62 adres.
O keši:
Stage 1 N 49° 58.731 E 014° 38.417
Abyste se trošku prošli, jde o jednoduchou procházku. Stojíte před domem č. p. 14 a před ním je v řadě vysazeno několik stromnků. Jejich počet = A.
Keš najdete na N 49° 58.(A-3)(A+2)(4) E 014° 38.(4)(A-1)(5). Šťastný lov!
Z keše si nezapomeňte opsat bonusové číslo pro tuto keš! Seznam keší ze série najdete zde.
Text listingu byl převzat z http://www.voderadky.com/obec-voderadky/ a http://www.voderadky.com/historie-obce/, obrázek pak z http://files.voderadky.com/system_preview_detail_200000028-43d0044ca2-public/Vod%C4%9Br%C3%A1dky%20fotografie%204.jpg
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 3.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 16.3.2024
Additional Hints
(Decrypt)
fgebz anq prfgbh, nfv zrge ilfbxb