Důl Křižany I (1973-2012)
(dle občasníku DIAMO, zvláštní vydání k 50. výročí Uranových dolů Hamr, červen 2016, autor neuveden)
Ložisko Břevniště pod Ralskem bylo otevřeno a dobýváno Dolem Křižany I. Jeho výstavba byla zahájena v polovině roku 1973 hloubením jámy č. 4. Jednalo se o budoucí těžní a vtažnou jámu, pro kterou byl zvolen čistý kruhový průměr 4,8 m. Jáma byla dohloubena v září 1975, její konečná hloubka dosáhla 281,2 m. Osazena byla dvojicí čtyřetážových klecí s kontejnery, každá etáž na jeden vůz o objemu 1 m3. Po vystrojení a osazení definitivním těžním zařízením sloužila jako těžní a pro jízdu osob.
Se zahloubením druhé křižanské jámy, a to jámy č. 5, bylo započato téměř současně se zahájením hloubení jámy č. 4. Čistý kruhový průměr jámy byl rovněž 4,8 m, konečná hloubka 268,5 m. Hloubení jámy č. 5 bylo dokončeno v roce 1976, jáma sloužila jako větrací–výdušná a jako druhý východ z dolu.
Otvírkové práce byly zahájeny po dokončení jámy č. 4 v roce 1975. Technologie ražby podložních překopů, otvírkových a poté i přípravných důlních děl zcela převzala postupy a strojní vybavení osvědčené na Dole Hamr I. Současně se zahájením hloubení jam č. 4 a č. 5 započala výstavba povrchových objektů. Podzemní díla a objekty byly dokončeny až v roce 1989. Pro dobývání na Dole Křižany I byl Federálním ministerstvem paliv a energetiky ČSSR stanoven dne 23. ledna 1978 Dobývací prostor Křižany II. Práce na dobývkách byly na Dole Křižany I zahájeny až v září 1983.
Za počátek období rozvoje hlubinné těžby v UD Hamr lze považovat rok 1971, kdy bylo na Dole Hamr I vytěženo 9 736 t rudy, za konec pak rok 1993, ve kterém bylo vytěženo 197 048 t rudy. Na Dole Hamr I a na Dole Křižany I bylo za celou dobu provozu celkem vytěženo 10 734 985 t rudy. Z této rudy bylo získáno 11 740 t uranu.
Na celkovém množství vytěžené rudy se převážnou měrou podílel Důl Hamr I, který měl v porovnání s Dolem Křižany I značně větší kapacitu, v provozu byl mnohem déle a jeho dolové pole bylo podstatně více rozvinuto. Na Dole Hamr I bylo vytěženo 9,6 milionů t rudy s obsahem 10 680 t uranu. Z Dolu Křižany I bylo vytěženo přes 1,2 milionu t rudy s obsahem více než 1 060 t uranu.
Likvidace hlubinné těžby a povrchu hlubinných dolů
V osmdesátých letech došlo k radikálnímu poklesu ceny uranu na volných trzích, ke zpomalení výstavby jaderných elektráren a k zastavení závodů ve zbrojení.
Vlivem těchto okolností došlo k omezení odbytu uranu do SSSR. Díky vysokým výrobním nákladům tak bylo možné domácí uran uplatnit pouze pro potřeby československé jaderné energetiky. To vyústilo již v roce 1987 v první rozhodnutí státu o utlumení těžby uranu v severočeské oblasti, kdy bylo Federálním ministerstvem paliv a energetiky a Federálním ministerstvem financí rozhodnuto nepokračovat ve výstavbě Dolu Hamr II – Lužice.
Podkladem k rozhodnutí byly ekonomické rozbory nákladů a možné ohrožení bezpečnosti hlubinného dobývání průnikem loužicích roztoků ze sousedního Dolu chemické těžby.
Další podstatný vliv na přístup k uranovému hornictví měly politické změny po listopadu 1989. Od roku 1989 docházelo k postupnému poklesu těžby a tím i k poklesu produkce uranu. Dobývací práce na Dole Křižany I byly zastaveny v roce 1990 a na Dole Hamr I v roce 1993.
Na základě usnesení předsednictva federální vlády č. 94/1989 o koncepci snížení ztrátovosti těžby uranu v roce 1990 a v 9. a 10. pětiletce cestou jejího útlumu vyhlásil generální ředitel státního podniku Československý uranový průmysl, koncern, Příbram od počátku roku 1990 útlum na Dole Křižany I.
Konec Dolu Hamr I a chemické úpravny ve Stráži pod Ralskem se váže k roku 1993, kdy bylo usnesením vlády České republiky č. 429 rozhodnuto o změně koncepce útlumu těžby uranu a o konzervaci těchto provozů, s cílem odsunout rozhodnutí o pokračování těžby nebo o zahájení její likvidace.
V roce 1995 rozhodla vláda České republiky svým usnesením č. 244, k realizaci útlumu těžby a úpravy uranových rud v ČR, o zahájení likvidace Dolu Hamr I a souvisejících provozů ke dni 1. května 1995. Tímto rozhodnutím byla ukončena konzervace těžebního a úpravárenského závodu a ty přešly do likvidace.
Vzápětí po ukončení dobývacích prací na Dole Křižany I v roce 1990 byla zahájena likvidace podzemí dolu. V první fázi bylo prováděno plenění a ekologické vyklizení technologického zařízení a kovového materiálu. Na rozdíl od Dolu Hamr I bylo zakládání provedeno pouze výběrově. Pro vyloučení možných negativních vlivů hornické činnosti bylo nutno založit všechna důlní díla situovaná v ochranném celíku podél strážského zlomu, všechny otevřené dobývací komory v 7. bloku a dále vydobyté prostory v ostatních blocích tak, aby vzdálenost mezi ponechanými nezaloženými komorami činila nejméně 30 m. Celkový objem zakládacích prací dosáhl 4 600 m3. Likvidace podzemí Dolu Křižany I proběhla do konce roku 1990.
Aby byly omezeny přítoky důlních vod do dolového pole Dolu Hamr I a napomohlo se osušování dobývacích bloků Dolu Hamr I, postupovalo zatápění Dolu Křižany I řízeně.
Začalo se koncem roku 1990 vypnutím čerpacích stanic v dole a zahájením čerpání důlních vod z materiálového vrtu DK-2. Čerpání bylo ukončeno v roce 2003.
Likvidace jam č. 4 a č. 5 Dolu Křižany I byla zahájena v září 2002 a probíhala souběžně. Byla prováděna zpevněným zásypovým materiálem po vrstvách (čedičová drť a základka), čedičovým kamenivem a reologicky plastickou zátkou tvořenou čedičovým kamenivem a popílkovou základkou. Uzavírací ohlubňové povaly obou jam byly dokončeny v květnu 2003.
V roce 1992 byla zahájena I. etapa likvidace povrchu Dolu Křižany I, kdy byla provedena likvidace těžních věží a šachetních budov jam č. 4 a č. 5. Na jámě č. 4 byla dále zlikvidována technologie strojovny těžního stroje.
Likvidační práce byly ještě v roce 1992 přerušeny, mimo jiné i z důvodů jednání o dalším využití areálu. Jednání však nebyla úspěšná. V následujících letech byla upravena menší část odvalu a provedena jeho technická a biologická rekultivace. Poté byly likvidační práce na povrchu Dolu Křižany I na několik let přerušeny. Až v roce 2007 proběhla likvidace rudného plata s následnou technickou a biologickou rekultivací. V průběhu roku 2009 bylo zlikvidováno základkové centrum. V dalších letech, do roku 2011, byly postupně zlikvidovány některé menší stavební objekty. V roce 2012 byla dokončena likvidace všech zbývajících stavebních objektů a areál dolu byl připraven pro technickou rekultivaci. S tou bylo započato v roce 2015. V současnosti je již prostor bývalého dolu uklizen a proběhla zde i biologická rekultivace - výsadba dřevin.
Jak na keš
Ke zjištění finálních souřadnic keše stačí správně odpovědět na čtyři jednoduché otázky. Všechny odpovědi naleznete v předchozím textu. Keš jsem musel bohužel umístit mimo bývalý areál dolu, neboť tento i po proběhlé rekultivaci zůstává pro veřejnost nepřístupným.
Otázka 1: V jakých letech probíhala dobývací činnost na Dole Křižany I?
a) 1976–1989 (AB=48)
b) 1973–1990 (AB=20)
c) 1983–1990 (AB=35)
Otázka 2: Jaká byla hloubka jámy č. 5?
a) 268,5 m (CD=99)
b) 281,2 m (CD=46)
c) 255,7 m (CD=81)
Otázka 3: Na Dolu Hamr I se za dobu provozu vytěžilo podstatně více uranu než na Dolu Křižany I. Kolikanásobně více to bylo?
a) 6krát (EF=49)
b) 10krát (EF=21)
c) 8krát (EF=70)
Otázka 4: Ve kterém roce bylo rozhodnuto o likvidaci Dolu Hamr I?
a) 1993 (GH=34)
3) 1987 (GH=50)
4) 1995 (GH=89)
N 50°4A.BCD E 014°5E.FGH
(Kontrolní součet celých souřadnic: 65)