O vinařství v Nosislavi
Nazývat se vinařskou obcí má Nosislav právo nejen díky výhodné poloze s příhodnými podmínkami pro pěstování révy vinné na katastru, ale současně dle platného vinařského zákona. Už podle prvních dochovaných písemných zápisů (začátkem 15. století) je možné se domnívat, že se zde réva pěstovala ještě mnohem dříve. Výrazný rozmach vinohradnictví a vinařství v Nosislavi byl zaznamenán v 15. až 16. století. Víno bylo tehdy nápojem vzácným a ceněným. Zejména výroba vína byla tehdy poměrně nákladnou záležitostí, a proto většinu vinohradů vlastnila šlechta a kláštery. Podobně tomu bylo i v Nosislavi, kde v období vlády pánů z Pernštejna docházelo k rozvoji a rozšiřování vinic. Dokladem toho je i Horenské právo, které bylo uděleno městečku Nosislav v r.1497 právě za vlády Viléma z Pernštejna. Z této doby také pochází znak městečka Nosislavi, udělený mu při povýšení na městečko. Ve znaku, který se používá dodnes, je na červeném štítu vlnitá ratolest révy vinné s hrozny a po jejích stranách motyka a vinařský nůž. Zvýšení privilegií městečka posílilo jeho věhlas i obchodní ruch a Nosislav lákala i cizí měšťany, zvláště brněnské, aby si zde kupovali vinohrady i domy. Doba rozkvětu vinařství byla střídána s obdobím, kdy vinice pustly. Nejvýrazněji se na úbytku obhospodařovaných vinic podílela Třicetiletá válka a také morová epidemie v r.1645, po kterých zde zůstalo jen 1/5 domů obydlených. Tehdy mnoho vinic zůstalo ladem, protože nebylo, kdo by na nich pracoval. Přes veškerou obnovu pustých vinic a zakládání vinic nových nedosáhla viniční plocha ani v polovině 18. století takového rozsahu jako v době předbělohorské.
Co se týká rozlohy vinic v Nosislavi, tak v r.1670 podle lánských rejstříků měla 193 ha vinic, v r.1768 podle Tereziánského rustikálního katastru to bylo 99 ha a v r.2016 je registrováno celkem 107 ha vinic.
V r.1784 bylo vydáno „Všeobecné vínohorenské zřízení pro Markrabství moravské“ z vůle císaře Josefa II. To nahradilo veškeré horenské řády a horenské soudy. Nový řád se rychle vžil, protože vycházel ze zásady svobody zemědělského podnikání, podle níž byl způsob obdělávání a užívání půdy zcela závislý na rozhodnutí jejího majitele nebo držitele. Největší vymožeností pro vinaře bylo
právo svobodného šenku, které vedlo k drobnému rozprodávání vína a tak se víno stávalo lidovým nápojem. Brzy potom došlo k novému zakládání vinic, které mohl majitel rozmístit podle své vůle kdekoliv i mimo viniční horu. Zlom přišel až v první polovině 19. století, kdy se vlivem zprůmyslnění výroby piva a lihu stalo víno a jeho výroba dražším. O víno zájem opadal a vinice se klučily.
Koncem 19. století přišla další krutá rána. V důsledku dovozu amerických druhů révy nadšenými anglickými vinaři do Evropy se sem dostala nákaza parazitickým hmyzem mšičkou révokazem. Ta dokázala ve velmi krátkém čase zničit většinu evropských vinic, proto byly od r. 1902 v našich zemích zakládány zemské a později i státní révové školky se stratifikačními skleníky k výrobě štěpovaných révových sazenic. Přesto však i vlivem I. světové války došlo k dalším úbytkům vinic, zejména starých a nemocných.
V Nosislavi byla jedna z prvních révových školek v českých zemích, kde se množil ozdravený materiál pro výsadbu vinic. Obnova vinic po révokazu změnila také způsob pěstování. Místo dřívějšího typu vedení keřů tzv. „na hlavu“ se vinohradníci začali ohlížet po novém moderním vedení do řádku s oporou – drátěnkou. Další potřebnou záležitostí byla nutnost ošetřování porostu proti chorobám a škůdcům, potřeba použití mechanizací do vinic. Združstevněním se zvětšily plochy jednotlivých lánů a kultur, což zjednodušilo obdělávání. Avšak krajina občas trpěla erozí vlivem kopcovitého terénu a změn odtokových poměrů.
Snahou o zamezení eroze bylo vytvoření terasových stupňů s následnou výsadbou vinic v tratích. Změny v uspořádání a vzhledu krajiny, jaké se uskutečnily ve druhé polovině 20. století, byly nejvýraznější v historii Nosislavi.
V roce 1995 dochází k významné události, vešel v platnost nový Zákon o vinohradnictví a vinařství. Obor se stal jedním z nejvíce regulovaných odvětví, přesto zažívá obnovu a rozvoj.
Vinařství a vinařská turistika je fenomén, který přináší do Nosislavi turistický ruch, folklór, společenské aktivity, ale také obdělaná pole a údržbu krajiny. Většina domů je na mírném svahu, který byl využit ke stavbě sklepa. Z praktických důvodů byly ale jejich vchody většinou umístěny ve dvoře, pod stodolou apod. Zajímavé jsou dvě tzv. sklepní uličky, jedna pod „komínem“, a druhá u školy. Je zde mnoho sklepů neznámé datace, nejstarší jsou zde habánské a kartuziánské sklepy ze 17. století pod č. 233, 234 a 235. Největší sklepy v Nosislavi se nacházejí v ulici Pod Kopcem. Z historické sklepní uličky „Pod komínem“ se pomalu stává turistická atrakce, i když před 20 lety tam bylo několik sklepů na zbourání. Nyní jsou některé velmi citlivě zrekonstruované a slouží k výrobě a uskladnění vína. Nosislav je přímo protkaná sklepy, a tak se občas stane, že se nějaký starý sklep při kopání objeví. Několik zemních staveb má zazděný nebo zasypaný vchod, jako např. sklepy před „školkou“, sklep v Goldově ulici, sklepy v Nivce. O některých už třeba dnes nikdo ani neví. Rozvoj vinařství v současné době pomáhá sklepy zachovat a udržovat i pro budoucí pokolení.
A nyní k samotné keši:
Výchozí souřadnice jsou jenom místem k rozhlédnutí se po okolí. Odtud vidíte, že vlevo je vidět pošta, pak autobusová zastávka, vpravo prodejna potravin a historický lis s informační tabulí, kterou doporučuji si přečíst, v pozadí pak kolem kostela zrestaurované historické bašty, které pocházejí asi z první poloviny 16. století, kdy Moravě hrozilo napadení tureckými hordami.
N 49°0.625 E 16°39.569< (původní souřadnice)
N 49°0.630 E 16°39.550
Finální souřadnice je však třeba vypočítat podle následujících pokynů (závorky a proměnné pochopitelně mezi sebou nenásobíme).
Číslo popisné na budově (viditelé z výchozího waypointu) vpravo vedle pošty = H
Další potřebné informace k vyluštění finálky jsou na tabuli u lisu:
Rok první doložené zmínky o nosislavských vinicích = ABCD
Vedrův lis pochází z domu čp. = XXE
Počet zelených listů ve znaku Městyse = F, a počet modrých hroznů na znaku = G
A tady budeš hledat poklad:
N = 49°(C).(E-F)(A+G)(H-A)
E = 16°(F)(E).(D-A)(F+H)(G+B)
Místo kešky je dobře skryté před pohledy mudlů, ale přesto buďte při hledání obezřetní a neprozraďte její umístění, ať nám dlouho vydrží.
Červen 2020: Trasování červené turistické značky bylo přesměrováno kolem tohoto Vinařského lisu, kde nyní mimo jiné najdete schránku s cenným turistickým razítkem „Svatojakubské cesty“.
Přeji úspěšný lov
Non czech speaking cachers: translate texts here: Google Translate (Opens in a new window or tab).
Zkontroluj si vypočítané souřadnice Zkontrolujte Vaše řešení 