Gotická věž nazývaná Železná panna vznikla ve 14. století v jihozápadní části města Českých Budějovic jako součást městského opevnění. Je přisazená k líci hradební zdi a měří přibližně 6m x 8m.

Tato čtyřpatrová stavba je přikrytá valbovou střechou, v patrech jsou prolomena pravoúhlá okna, v úrovni prvního patra se nachází sedlový portál, kterým se dříve do věže vcházelo. Jednotlivá podlaží byla propojena dřevěnými schody. Přízemí je sklenuto valenou klenbou, první patro klenbou křížovou, ostatní patra mají ploché stropy. Roku 1612 věž zasáhl blesk a poté byla upravována (střecha). V 19. století prolomen vchod v přízemí.

Její pojmenování vzniklo až v 19. století podle mučidla, které bylo ve věži umístěno, původně se však nazývala Spielhaybl- podle měšťanské rodiny, která tento dům ve 14. a 15. století vlastnila. Přízemí věže sloužilo jako příležitostné vězení. Bylo přístupné z prvního patra otvorem a dolů žebříkem.

Železná panna coby mučidlo se řadí k ostřejším nástrojům útrpného práva. Jde o kovovou či dřevěnou konstrukci, těsně obepínající trup či celé tělo vyslýchaného, opatřenou na vnitřních stranách ostrými kovovými hroty. Železné panny byly konstruovány ve dvou typech - první typ byl určen k dlouhodobějšímu pobytu vyslýchaného a hroty nebyly v přímém kontaktu s tělem – mučením byl pobyt v uzavřeném prostoru se špatnou výměnou vzduchu a spánková deprivace (vyslýchaný na hroty padal při usínání). Tento typ se nazýval také kabát a byl rozšířenější. Druhým typem je těsná konstrukce, kde hroty pronikají do těla při uzavírání nástroje. Starším typem obdobného mučicího nástroje byla dřevěná bedna s víkem pobitým hřeby nebo ostrými úlomky kamene. Železná panna v Českých Budějovicích patřila k prvnímu typu. Pravděpodobně to bylo několik obručí opatřených bodci, které objaly provinilce a pacholek pomocí technického zařízení obruče utahoval tak, že propíchaly tělo nešťastníka, který se bolestí přiznával a písař všechno zapisoval. Podle historika Karla Pletzera není znám žádný doklad, že železná panna vůbec kdy byla. Nelze však říci absolutně, že takový doklad neexistuje. Českobudějovické listy uveřejnily v roce 1993 část dopisu A. Neubauera, žijícího toho času v chudobinci v Porýní (dopis zaslal do redakce z Langenu Karel Tausch), který psal, že železná panna ve věži byla. Podle něj byla po třicetileté válce odvezena do Vídně a uložena v kapucínském klášteře. To se po revoluci v roce 1848 dověděl redaktor budějovických novin Löwe E. F. Richter, který usiloval o to, aby byla železná panna převezena zpět do Budějovic a pro veřejnost zpřístupněna jako muzeum v hradební věži.Vídeň vydání železné panny odmítla. Ale povolila, že může být v Českých Budějovicích zhotovena replika. Dle A. Neubauera kopii železné panny vytvořil kovolitec a pasíř Johann Stegman v Široké ulici za finančního přispění továrníka Karla Hardtmutha a obchodníka Adalberta Knappa. Replika byla hotova v roce 1855, umístěna ve věži a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1945 musel A. Neubauer jako němec z města odejít. Majitelé hradební věže z konce 19. a začátku 20. století prakticky vylučují, že by železná panna ve věži byla, byť někde zastrčena. Za majitele Šimona Wachtla, který věž obýval v roce 1913, panna ve věži také pravděpodobně nebyla, neboť on požadoval věž zbourat, ale stavební úřad a přátelé města věž prohlédli a zachránili a v tom případě by se o takovém nálezu jistě někde vyskytla zpráva.

Zdroje: wikipedie, encyklopedie Českých Budějovic, Českobudějovický deník- autor: Jan Schinko

Zveme Vás k luštění:

  ?

(?-23) (?-22) (?-26)

(?-23) (?-19) (?-22)

Vyluštěné souřadnice Vás zavedou na Stage 1.

Milí kačeři, při odlovu finálky buďte, prosím, velmi nenápadní, vracejte kešku přesně tam, kde jste ji našli. Děkujeme!

Užijte si odlov kešky!