Třeboňské stromy

Tato multinka- moje první- je určena botanikům- amatérům, jako jsem já. Resp. „kytkomilům“, jak říká jeden z velkých odborníků na „kytky“, zajímavý člověk – a můj oblíbenec- RNDr. Václav Větvička. Abyste si mohli užít keše i v zimním období, zvolila jsem stromy a keře na území Třeboně o kterých si myslím, že za pozornost stojí. V zimě vynikne holá struktura listnatých stromů a doufám, že se vám budou líbit i v době svého spánku. V tomto období můžete také zjistit, že nejen modřín je opadavý jehličnan. Cestou k jednotlivým  zastávkám jistě najdete další  zajímavé, méně obvyklé stromy nebo keře, mě se 8 zastavení zdálo tak akorát.

Ke keši:

Celá trasa je dlouhá cca 2km a zabere vám max.2 hodinky.

Stage 1: Jinan dvoulaločný (Ginko biloba)

N 49° 00.495  E 014° 45.850

Je to dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledi jinanovitých. Čeleď přísluší do fylogeneticky velmi prastarého řádu jinanotvaré, který má právě jen tuto jedinou čeleď. Na zemi žije již 160 milionů let. Choroby i škůdci jsou na něj krátcí, je odolný a dlouhověký. Zdobí zahrady buddhistických chrámů a léčí naše neduhy. Jinan je zázračný strom…

Ačkoli se vám může zdát, že stojíte před stromem listnatým, není tomu tak. Je to skutečně jehličnan. Zkuste se podívat na žilnatinu listů- je podélná, rovnoběžná jako u jehličí, nikoli větvená jako u listnáčů. Na zemi vždy nějaký list bude. Je to rostlina prehistorická, která se zachovala do našich časů. Je to léčivka- používají se hlavně listy, resp. výluhy nebo tinktury z nich. Znám je jejich účinek na zlepšení prokrvení mozku a zlepšení paměti. Jako oříšky se dají po opražení jíst i její semena uvnitř dužnatého žlutozeleného plodu. Tedy pokud se vám podaří nějaké najít.

Dotazovala jsem se majitelky na stáří stromu. Vysadil ho v roce 1929 její dědeček.

Nelezte prosím na zídku, netrhejte větve.

A - ciferujte čp. domu, na jehož pozemku strom stojí

Stage 2 : Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill)

N 49° 00.367    E 014° 46.083

Kaštanovník setý vytváří krásné vznosné kulovité koruny, které dosahují výšky až 30 metrů. Patří mezi dlouhověké stromy a v případě, že neuhyne z biologických nebo destruktivních příčin, dožívá se velmi vysokého věku (řádově stovky let). Kmen se větví nízko nad zemí.  Kaštanovníky mají hlavně v mládí obrovskou výmladkovou schopnost. Borka (kůra) je v mládí červenohnědá, ve vyšším věku hnědosivá a později tmavo- šedá nebo téměř černá, síťovitě rozbrázděná v hlubokých rýhách . Je to opadavý strom.Listy jsou krátce řapíkaté a střídavě postavené, podlouhlé a  kopinaté nebo kopinatě elyptické. Jsou dlouhé 10 až 20 cm s ostře pilovitým okrajem, pevné. Svrchní strana podlouhlého řapíkatého listu je lesklá, tmavě zelená, spodní je světlejší zelená. Strom má oddělené samčí a samičí květy, samčí jehnědy celkem nepříjemně voní, kvete červen-červenec. Jeho plodenství jsou velmi pichlavá a obsahují 2-3 plody.

Myslím, že jedlých kaštanů si už všiml v obchodech kde kdo. Občas potkáte- především v zimním období- trhovce s pečenými kaštany nejen v cizině, ale už i u nás. Z těchto plodů se dají dělat krémy, dorty a další dobroty.

B - Otočte se ke stromkům zády a spočítejte kruhová sedátka okolo skulptury nazvané „Figura-Ležící torzo“ od Miloše Vlčka z roku 1984.

Stage 3 : Líska turecká (Corylus Colurna)

 N 49° 00.305  E 14°46.052

Je největším druhem lísky. Dosahuje velikosti až 25 metrů s kmenem v průměru 1,5 metru. Mladé stromy mají štíhlou kuželovitou korunu, která se postupně se stářím rozšiřuje. Borka je šedo-žlutá s hustou, korkovou texturou. Větvičky světle hnědé až béžové s rozpraskanou texturou. Pupeny jsou zelené, na větvičkách střídavě. Listy jsou opadavé, kulovitého tvaru, mírně chlupaté, vejčité s dvojitě pilovitým okrajem. Samčí i samičí květ jsou jehnědy. Kvete před olistěním (březen). Plodem je oříšek. Obal je roztřepený s více oříšky pohromadě. Tím je líska zajímavá. V jednom souplodí jich může být až deset. Na rozdíl od známější lísky obecné, kde jsou běžně 1 nebo 2 oříšky v plodu, 3 zřídka a 4 výjimečně (samozřejmě s ohledem na odrůdu).

C - spočítejte stromky na stanovišti

Stage 4 : Katalpa (Catalpa bignonioides)

 N 49° 00.114  E 14° 46.139

Zvláštní název druhu pochází z jazyka indiánského kmene Kríků. Druh pochází z jihovýchodní části USA. Po roce 1726 se začal s oblibou vysazovat v zahradách, u nás byl poprvé vysazen v roce 1880 na Sychrově.

Je to rod opadavých dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae) s výraznými květy a plody. Obvykle jsou to stromy, šlechtěné odrůdy mohou mít výjimečně keřovitý růst, vzácně i liánovitý. Je to většinou strom s krátkým kmenem a širokou rozkladitou korunou, dorůstající do výšek 15–18 m. Borka je zprvu hnědá až hnědošedá, později šedivá až šedočerná, mělce a široce brázditá. Pupeny jsou malé a světle hnědé. Listy jsou až 22 cm dlouhé a 15–20 cm široké, vejčité, na bázi uťaté až poněkud srdčité, celokrajné, krátce zašpičatělé, světle zelené, na rubu světlejší, chlupaté a s vyniklou střední žilkou. Bývají dlouze řapíkaté, samotné řapíky jsou 8–15 cm dlouhé.

Na tomto stromku musíte obdivovat krásné květy, ale pokud se netrefíte do doby kvetení, nemusíte zoufat. Po většinu roku ho zdobí „lusky“ se semeny. Suché tobolky na stromě zůstávají minimálně do dalšího vegetačního období.

 D - spočítejte schody od katalpy k cestičce uprostřed svahu

Stage 5 : Dub letní (Quercus robur L.)

N 49 00.103  E 014 46.032

Dub letní je vysoký strom, který může dosáhnout výšky až 30 metrů a dožívá se nejméně 800 let. Jeho domovem je Evropa a Kavkaz. Patří do čeledi bukovitých. Má rozlehlou nepravidelně rostoucí korunu a krátký kmen. Údajně mají kořeny dubu stejnou délku, jakou je šířka jeho koruny. Léčivá borka je tmavošedá a hluboce zbrázděná. Výrazně tvarované a střídavé listy jsou opadavé, mají oválný tvar s vlnkovitým vykrajovaným okrajem a peřenolaločnatou čepelí. Svrchu jsou tmavozelené, vespod světlejší. Dub je jednodomou rostlinou. Samičí květy vyrůstají v úžlabí listů a jsou to drobné žluté kvítky. Samčí květy vyrůstají v podobě visících jehněd. Plodenství, jinak nazývané žalud, je malý, tvrdý, oválný, leskle zelený plod s dřevnatou čepičkou vyrůstající na dlouhé stopce. Od  dubu zimního ho odlišují mj.zakulacené „hroty listů“ a delší podlouhlé plody- žaludy.

Nebyli byste v Třeboni, abyste se nepodívali na rybník Svět z hráze a zároveň správný kytkomil musí obdivovat tyto krásné stromy. Duby se vysazovaly na hrázích kvůli zpevnění. Mohutnější, snad i starší, jsou na východní straně rybníka nad Novohradskou ulicí, za přístavištěm výletního parníku.

Zajímavost navíc – víte, že žaludy mají velkou výživovou hodnotu? Obsahují 57% škrobu, 10% cukru, 7% bílkovin a 5% tuku. Pro zálesáky, pokušitele a kulináře přidávám  recept na Zálesácký dort ze žaludů podle Jaroslava Foglara. Pokud žaludy sbíráte již přešlé mrazíkem, prý budou mnohem lepší.Podle Foglarova návodu rozlouskejte asi 1,5 kila žaludů a vyndejte z nich jádra. Slupky jsou opravdu pevné a bude  potřeba trochu fortelu a pečlivosti. Přitom je třeba dávat pozor na červavé žaludy. Ideální jsou žaludy, které mají čistě hnědé zabarvení, mají pevnou a neporušenou slupku. Pak je nutné odstranit z každého jádra tenkou hnědou slupku. Zde se osvědčí metoda, která se používá při loupání mandlí – ponořit jádra do teplé vody. Očištěná jádra rozřežte na čtvrtiny a vložte do velkého hrnce s vodou. Voda se zakalí,tak ji asi 3x denně vyměňte. Tříslovin je v žaludech opravdu hodně, a tak je třeba vydržet s výměnou vody asi 4 dny. Až se voda přestane zakalovat,dáte na jeden díl žaludů dva díly vody. Hrnec necháte zvolna ohřívat a následně vaříte asi 20 min. Když jsou ohřáté a trochu změklé, odstavíte, zcedíte a žaludy pak rozemelete na strojku na maso. Vzniklou žlutou hmotu rozprostřete a necháte sušit -i několik dní. Žaludový polotovar dosušte na plotně. Hmota by měla ztvrdnout, zhnědnout a skutečně chutnat jako pražené mandle. Další fází je mletí mouky a samotné pečení dortu. Jak píše Foglar, ideální je mlýnek na kávu, mohl by postačít i mlýnek na strouhanku či oříšky. Jeho použitím vznikne hnědá žaludová mouka. Do té přidáte pár lžic polohrubé mouky, zaděláte mlékem a pečete placičky. Několik upečených placek potřete třeba malinovou zavařeninou, položíte je na sebe – a dort je hotov.Doporučení: nechte alespoň přes noc v lednici odležet.

Napište mi, jestli jste měli odvahu-čas-chuť… to zkusit. Já bohužel takový elán nemám…

E - Zjistěte velké oranžové číslo na dubu

Stage 6: Topol bílý (Populus alba)

 N 49°00.119   E 014° 45.854

Zvaný též topol linda nebo jen linda. Je to opadavý strom z čeledi vrbovité. Strom vysoký až 30 m s vysokou, často na jednu stranu převislou, poměrně širokou korunou na silném, přímém nebo poněkud ohnutém kmeni. Větve topolu bílého jsou velmi světlé, někdy dokonce jejich kůra připomíná kůru březovou. Listy jsou na rubu šedobíle plstnaté, značně proměnlivých tvarů. V obdobích extrémního sucha a úpalu se listy otočí tmavým lícem do stínu, světlou plstnatou rubovou stranou se snaží odrážet nadbytek slunečního svitu a zmírnit tak odpar vody z koruny. Nasazuje velké množství kořenových výmladků. Topoly se běžně využívají jako větrolamy. Díky svému rychlému růstu se využívají jako biopalivo ( v peletách nebo granulích). Mají i léčebné vlastnosti.

Toto  je jeden ze dvou exemplářů v Třeboni a svou dominancí určitě stojí za zhlédnutí. Proč stříbrný? Zkuste se podívat s větším odstupem…...Běžněji (i v Třeboni) se setkáte s topolem křehkým.

Stojíte nad třeboňskou veslařskou loděnicí. Tento sport má v Třeboni dlouhou tradici ověnčenou i olympijskými medailemi. Více třeba na www.vktrebon.cz.

F - spočítejte písmena, která na budově u Světa tvoří celý název našeho sportovního oddílu

Stage 7: Mišpule obecná (Mespilus germanica)

N 49° 00.183 E 014° 46.046

Je to druh rostlin patřící do čeledi růžovité(Rosaceae). Plody jsou jedlé, mají specifickou hruškovitou chuť. Nezralé chutnají tříslovitě. Dozrávají po přemrznutí a změknutí, jsou oceňované i pro zdravotní účinky. Tento druh lze použít také jako okrasnou rostlinu. Je to listnatý opadavý keř, zřídka malý strom. Dorůstá výšky 5 m s nepravidelně rozložitým habitusem koruny. Listy jsou celokrajné 7-12 cm dlouhé, zelené, kožovité, ochlupené. Kvete v květnu nápadně velkými květy s bílými korunními lístky. Plody jsou malvice, kulovité, ochlupené, hnědě zbarvené. Dřevo je červenavě bílé, tvrdé, pevné a velmi houževnaté. Mladé výhony planých rostlin mají trny, ty zcela chybí u kulturních odrůd.

Tento strom zná skutečně málokdo. Květy jsou velmi podobné jabloni, jen barva je bílá. Jsou také z jednoho „rodu“. Zajímavé je, že naše babičky jeho plody-malvičky- běžně využívaly k výrobě džemů a marmelád .

Jak vypadá tento strom? Je to v podstatě keř do 2m výšky          G 8

                                            je to nízký košatý stromek do 10m výšky   G  2

                                            je to strom nad 10 m výšky,tvarem podobný třešni nebo jabloni   G 5 

Stage 8 : Svitel latnatý

N 49° 00.303  E 014° 45.990 

Je to až 8 m vysoký strom se širokou řídkou korunou, který má šedou, podélně rozpukanou kůru. Listy má střídavé, lichozpeřené, dlouhé 35 až 50 cm se 7 až 15 vejčitými lístky, které jsou papírovité, hrubě vroubkovaně pilovité. Při rašení mají růžovočervenou barvu a na podzim jsou vybarveny do oranžova. Květy jsou oboupohlavné (mají samčí i samičí pohlavní orgány), bledě žluté a trochu vonné, ve velkých řídkých vzpřímených koncových latách dlouhých až 35 cm s červenými vřeteny. Kalich je pětičetný, koruna čtyřčetná, tyčinek má 5–8, kvete v červenci až srpnu, je silně medonosný. Na podzim přináší množství ozdobných plodů, které se podobají malým lampionům. Jsou to vlastně nafouklé 4 až 5 cm dlouhé tobolky s jakoby papírovými stěnami. Uvnitř tobolek jsou kulovitá černá semena o průměru 4 až 6 mm.

Tento strom se pomalu začíná dostávat do parků nebo zahrad. Když se vám povede natrefit na kvetoucí strom je to velká paráda. Ozdobu dělá i po odkvětu – slámově zbarvené tobolky jsou dekorativní, krásně chřestí a na stromě je můžete najít až do jara příštího roku.

H - na kamenném patníku spočítejte písmena latinského názvu tohoto stromu a poté je ciferujte

Souřadnice ke keši spočítáte podle vzoru :

N 49°(A*D)-60 . [(F*3) -B -5] (H-1)

E 014° (C*D) +E + H. (A+H+1) (G*C*D)

Pár zajímavostí na konec:

Zajímavý strom je Klokoč zpeřený, který se nachází  u domu čp. 379 na souř. N 49° 00.368 E 014° 45.878. Myslím si, že strom  moc lidí nezná, na rozdíl od písničky p. Jiřího Suchého- Po babičce klokočí. Má moc hezké drobné bílé květy. Kvete v červnu v malém hroznu a jeho semena se ukrývají v nafouknutých žlutozelených tobolkách. Předchozí generace je využívaly při výrobě růženců. Semínko je to velmi tvrdé, ale růžence z něj byly krásné a trvanlivé. Nejhezčí keř jsem já osobně viděla v parku u zámku Hluboká nad Vltavou.

Cestu k vašemu vozu vám zpříjemní alej javorů babyky,( starší kačeři snad vzpomenou na vyjmenovaná slova po B).

O kousek dále po Seifertově ulici najdete „Husovu kapli“ s přilehlým parčíkem, kde jsou jedle, lípy nebo třeba bobkovišeň (keř podobný listem rododendronu), které také stojí za zhlédnutí.

Za parčíkem zahněte v pravo do ulice Klofáčova a pokračujte až na křížení s ulicí Jablonského. Celá ulice je lemovaná sakurami. Když v dubnu-květnu stromy růžově vykvetou, je to velká paráda.

Pokračovat můžete Klofáčovou ulicí. Stromy lemující tuto cestu jsou hlohy – plnokvěté,sytě růžovočervené-a dojdete ke svému přibližovadlu.   

Upozornění

Pro úplnost přidávám otvírací dobu zámeckého parku:jako obrázek v galerii

 V parku se prosím pohybujte po svých - nejezděte na kole!

Neberte to prosím na lehkou váhu, již několik nešťastníků musela z parku vysvobozovat městská policie. Vejdete bránou, která je ještě otevřená, ale správce parku už ve směru od zámku park zamyká. A než se dostanete obloukem k jiné výchozí bráně, je již zamčeno a vy jste uvízli jak kapři v síti. Správce většinou cinká na zvonek, ale v tom městském hluku a při zaujetí….(městská policie má tel. 156)  

Z důvodu častého vymudlení dne 25.5.2019 změna ve výpočtu souřadnic i hintu. Pokud máte spočteno, ale neodloveno, jděte od vypočtených souřadnic 382 m v úhlu 348°.

1.6.2020 změna určení stage G - Mišpule.( Úprava zámeckého parku ) - hodnota zůstala stejná, výpočty a uložení se nemění.