Satinské vodopády můžeme nazvat pravým pokladem Beskyd. Jsou tak blízko a přece o nich málokdo ví. Místo je ukryto v 15 metrů hluboké skalní soutěsce horského potoka Satiny, ve vesnici Malenovice. Charakter prostředí ostře kontrastuje s běžnými okolními lesy. Návštěvník této rokle se během chvíle ocitá v místě, kde je znatelně nižší teplota a skrze listí mohutných buků prosvítají paprsky slunce. Hra stínů, vodní zrcadla a zvuk tekoucí vody působí velmi příjemně. Zejména v letních horkých měsících nabízí rokle příjemný chládek, na podzim je zde ráj pro fotografy.
Přírodní památka Vodopády Satiny představuje unikátní část toku říčky Satiny v Lysohorské hornatině. Jedná se o cca 1 km dlouhý úsek, který má místy charakter soutěsky o hloubce až 15 m, s několika vodopády, peřejemi, přehrádkami a dalšími zajímavými tvary. Nachází se v masivu Lysé hory v údolím zářezu Satiny v nadmořské výšce 495 až 570 m.n.m. Horní tok Satiny představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat.
Od 30.11.2006 bylo místo vyhlášeno přírodní památkou Správou CHKO Beskydy o celkové rozloze 8,7601 ha. Vzhledem k dostatečnému zabezpečení vlastního předmětu ochrany navazujícím lesním porostem v území přírodní památky nebylo vymezeno ochranné pásmo. Od roku 2011 vede k vodopádům naučná stezka Lysá hora, která toto místo znovu zpřístupnila chodníkem a lávkami, jak tomu již bylo v minulosti (viz historická fotografie).
Flóra
Podél skalnatého koryta Satiny se díky špatně přístupnému terénu uchovaly lesní porosty s poměrně přirozenou dřevinnou skladbou. Jedná se o jedlové bučiny s příměsí smrku ztepilého (Picea abies), vtroušeným javorem klenem (Acer pseudoplatanus), ojediněle i jilmem horským (Ulmus glabra), lípou srdčitou (Tilia cordata) a dubem zimním (Quercus petraea) a druhově bohatší suťové lesy s výskytem např. měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Buk lesní (Fagus sylvatica) jako hlavní původní dřevinu Moravskoslezských Beskyd doprovází hojně zastoupená jedle bělokorá (Abies alba), která zde má mimořádnou vitalitu a bohatě se přirozeně obnovuje. V současnosti hojný smrk ztepilý se přirozeně vyskytoval v nižším zastoupení. Zejména v bezprostřední blízkosti toku a na skalnatých místech hojně rostou původní lesní keře jako rybíz alpský (Ribes alpinum), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez černý (Lonicera nigra) a růže převislá (Rosa pendulina). Z dalších rostlinných druhů je nápadná především udatna lesní (Aruncus vulgaris).
Fauna
Podrobný zoologický průzkum byl doposud zaměřen na faunu vodních bezobratlých živočichů. Vyplynula z něj poměrně vysoká početnost a druhová pestrost původních populací, což svědčí nejen o pestrých geomorfologických podmínkách a výjimečné zachovalosti vlastního koryta Satiny, ale také o čistotě vody v potoce. Nejvzácnějšími zjištěnými druhy jsou typičtí zástupci horské fauny, chrostíci Plectrocnemia brevis, Wormaldia copiosa a Rhyacophila philopotamoides. U prvně jmenovaného druhu se jednalo o třetí nález v ČR, u Wormaldia copiosa o první nález pro Moravu a Slezsko a u druhu Rhyacophila philopotamoides byl tento druh nalezením dospělce potvrzen pro Českou republiku.
Geologie
Geologický podklad je budován horninami slezského příkrovu vnějšího flyšového pásma. V dolní části toku převažují méně odolné tmavě šedé až černé jílovce lhoteckého souvrství s četnými projevy vrásnění v přirozených odkryvech. Horní část sledovaného úseku Satiny je založená v masivních odolných ostravických pískovcích godulského souvrství, na které se vážou úseky toku, jež mají místy charakter soutěsky o hloubce cca 15 m s několika vodopády. V úseku vodního toku o délce asi 1 km se nachází neobvyklá koncentrace geologických a geomorfologických jevů, které jsou jinde sledovatelné na mnohem větších územích. Ojedinělá je rovněž interakce spadlých kmenů s korytem, což je jev, který se normálně nachází u zcela přirozených úseků koryt s úplnou absencí lidských zásahů. Zajímavé je například vytváření až 1,5 m vysokých „vodopádů“ zapříčiněných ležícími kmeny. Vlastní soutěska má délku asi 100 m a je tvořena rozvolněnými bloky hrubě lavicovitých pískovců zčásti pokrytých sutěmi, v místě s vodopádem je asi 7 m vysoká a 4 m široká. Čelo vodopádu je tvořeno skalním prahem s výškou skoku vody do 2 m. O něco výše se nachází asi 10 m vysoká kaskáda s přítokem zleva. Během zvýšeného průtoku při povodních v červenci 1997 došlo k odkrytí celého profilu říčky Satiny nad i pod soutěskou.
V území přírodní památky Vodopády Satiny se v říčním korytě nacházejí zvláštní útvary nazývané jako obří hrnce. Jedná se o mísovité skalní prohlubně vymleté vířivým pohybem unášeného materiálu říčkou Satinou v méně odolných částech jílovců. Ke vzniku vodních turbulencí a různě velkých vírů v Satině dochází díky jejímu značnému sklonu. Celý proces vzniku obřích hrnců se odborně nazývá jako evorzně erozní činnost.
K uznání logu je třeba zaslat do zpráv správné odpovědi na tyto otázky:
a) Jak vznikly tyto vodopády?
b) Z jaké horniny je převážně tvořená celá oblast?
c) V jakém období vznikly Beskydy, a jak?
d) Co je to flyšové pásmo, a jak vzniká?
e) Nepovinný: Fotografie vás a vodopádů
Pozor!! Na kamenné útvary prosím nelezte, neničte je a nevyhazujte zde odpadky.
Pokud něco nebude sedět, určitě se ozvu. Jestliže neobdržím odpovědi do 24 hodin po vašem zalogování, log smažu.