4 BEZ KOLA Multi-cache

Toto téma jsem původně zamýšlel pojmout jako tradičku k připomenutí zaniklého Kolínova mlýna nedaleko (nedávno zrekostruovaného) autobusového nádraží. V blízkosti prázdného mlýniště s novým parkovištěm a ani proti proudu bývalého náhona jsem však nenašel vhodný úkryt (+ v létě velmi nepříznivá vegetační situace :) ). Proto jsem se listing rozhodl pojmout o něco šířeji a obeznámit Vás i s dalšími třemi bývalými mlýny jižně od města (a částečně také se vzhledem Svinů a okolí v době první republiky). Nuže, směle do toho :) !!

Mlýny jako takové sloužily ke zpracování obilí v podstatě od nepaměti a zvláště ve venkovském prostředí byly velice důležité. Leckde dodnes můžeme obdivovat řemeslný um a fortel našich předků, protože mnohé vodní stavby byly zrekonstruovány (příkladem je nedaleký Buškův hamr (viz. GCVYBH). Některé přestaly sloužit původnímu účelu, avšak staly se z nich obytné objekty a naštěstí nezanikly jako ty, z nichž jsou v lepším případě ruiny anebo je známe již jen ze starých map...
pozn. V této souvislosti bych mohl zmínit i jeden zajímavý projekt, který se snaží vodní mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku postupně zmapovat (adresu kvůli pravidlům uvádět raději nebudu). Ale věřím, že zdatní zvídaví uživatelé si případně poradí a třeba se i zapojí :) . Zde zájemce nalezne k popisovaným mlýnům další info + stejně tak v "related web page" odkaze výše více k historii zdejší oblasti.

Okolí mlýnů již tehdy často bývalo velmi malebné nejen díky zrcadlící se vodní hladině a šumění vody přes jez, ale okolí někdy doplňovaly i různé mostky, sochy, kříže a kapličky. I v dnešní technické době je třeba přiznat vodním stavbám osobité "genius loci". Pojďme se tedy vypravit za mlynáři a jejich mlýny právě do okolí Trhových Svinů....

Mlýn jako takový býval vždy jednou z nejdůležitějších budov v obci a šlo zpravidla o místo, kde se na vesnici objevovaly moderní technologie jako první. Zároveň sám mlynář byl osobou velmi váženou a mnozí to také dávali najevo výstavností svých provozů (jako příklad nám poslouží právě Josef Kolín z mlýna čp. 196, který se v roce 1922 udával jako největší pozemkový vlastník po městu Trhové Sviny s 29 ha, 63a a 41m² pozemků).

Takováto hospodářství měla o práci postaráno a tím více na venkově, kde zemědělství tvořilo vždy hlavní část obživy obyvatel. Provoz mlýna vyžadoval samozřejmě nejen (dnešními slovy) ekonomické myšlení, ale také velkou řemeslnou zručnost, kdy mlynář a jeho pomocníci museli menší opravy složitého zařízení zvládat zpravidla sami. Na výrobu například samotných vodních kol ale byli potřeba specialisté, tzv. sekerníci, kteří putovali krajinou od mlýna k mlýnu a opravovali, co bylo třeba. Při práci si samozřejmě zpívali podobné půvabné písničky:

"My jsme mlynářský chasníci, my umíme řezat špalíky.
Bez sekyrky a bez pilky, jen když jsou hezký holčičky.
My jsme mlynářský chasníci, my meleme žito, pšenici.
Ať je voda anebo ne, jen když se to dobře mele.
Jen když je hezká mlynářka, tak se mele bílá vejražka..."

Ovšem šlo také o to mlýn efektivně zasadit do krajiny, tedy vytyčit jez a náhon tak, aby vodní motor byl co nejúčinnější. Šlo o co největší výškový rozdíl, neboť právě ten určoval jeho sílu v koňských silách. Vodní síla se tehdy používala hojně i k pohonu např. pil či hamrů apod. (v okolí hamr Kurdlův na Rejtech, zmíněný přístupný Buškův pod Lništěm nebo napůl zaniklý Sýkorův pod Dobrkovskou Lhotkou). Prakticky až do 19. století bylo vodní kolo jediným zdrojem mechanické energie. Mlýny byly postupem času samozřejmě modernizovány a strojní firmy se tomuto trendu začaly přizpůsobovat (mnohým budějickým bude jistě známo jméno strojírny UNION, vyrábějící tehdy také mlýnské zařízení). Někde byly později malé mlýny nahrazeny většími průmyslovými, proto byla vodní kola často nahrazována turbínami k výrobě elektřiny. Na venkově tomu bylo obvykle jinak, zde byl mlýn důležitý pro zdejší mleče a díky stálém okruhu zákazníků, tradici a doplňkové výrobě tak mnoho z nich vydrželo až do poloviny 20. století jen s nejnutnějšími úpravami...

Mlynáři a hamerníci tehdy dokázali tehdejšími skromnými prostředky postavit důmyslná technická díla, na jejichž projekci a stavbu by dnes jistě padlo mnohem více lidských zdrojů a dotací... :)

Trhové Sviny (neboli Schweinitz) měly v roce 1922 celých 591 čísel popisných a 3262 obyvatel, do čehož se však stejně jako dnes počítaly i přilehlé osady a samoty. Šlo o město sice poměrně malé, ale tenkrát dokonce se sídlem okresu, městským archivem a dokonce pivovarem. I přes zemědělský ráz okolí zde ale nechyběl drobný průmysl např. v podobě továrny Zemene a Stráský, Staškovy parní pily nebo cihelen. Sviny byly sídlem farnosti s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Kolem onoho kostela se také dříve rozkládal původní hřbitov, z kterého je dnes pouze "pietní park". Chloubou města bývalo vždy malebné náměstí, které však tehdy ještě nemělo dnešní terasovité uspořádání, ale bylo ve svahu a dlážděné. Uprostřed stála stejně jako dnes kamenná kašna z r. 1864 (původně byla dřevěná, letopočet na spodní straně) naproti s výstavnou radnicí (na pilíři loubí dosud nalezneme letopočet 1867, který byl nedávno opět odhalen). V západní části náměstí stála záložna a sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Východní části náměstí vévodil pomník padlých (odhalen 28. 10. 1923), pod nímž se nacházela benzinová čerpací stanice a dřevěná budka trafiky. Pokud byste chtěli odbočit doprava z náměstí dolů právě ke Kolínovu mlýnu, na rohu s ulicí Brankou byste tehdy míjeli lékárnu.

Začínáme na počátečních souřadnicích (N 48° 50.320' E 14° 38.202' = M1/PARK) u funkcionalistického tzv. Husova sboru, který byl vystavěn během roku 1936 a uveden do provozu v říjnu téhož roku. Kostel sloužil místní odbočce církve československé a dle plánové dokumentace nebyl jeho areál do konce 1. republiky zcela dokončen.
Otočme se vlevo, za mostem vidíme zajímavou stavbu tzv. Vaňkovy vily čp. 637 (Dr. Vaněk byl zdejší lékař) a při pohledu více vpravo byste tehdy našli blok domů s již zmíněným pivovarem (cca. v místech dnešní pošty).
Nalevo od čs. kostela vidíme vilu čp. 614 , kterou původně vlastnil Karel Hlubuček, zdejší zubař, dnes známý spíše jako velký psavec a regionální historik Trhovosvinenska. Dále půjdeme po nábřeží a i dnes dojdeme na betonový most (N 48° 50.327' E 14° 38.292') - rohový dům tzv. Valterů je po přestavbě z 30. let cca. stále stejný. U zábradlí mostu naproti rohu zmíněného domu stála další dřevěná trafika.

Při pohledu vpravo byste tenkrát viděli majestátní budovu samotného Kolínova mlýna čp. 196. Dnes je zde bohužel již jen prázdné mlýniště. Objekt nejprve vyhořel a ze statických důvodů byla před časem údajná "ostuda Trhových Svinů" stržena. Prostor byl poté v roce 2017 přebudován na parkoviště (N 48° 50.341' E 14° 38.312'). Mlýn samotný měl typový štít s cimbuřím (viz. staré foto). Před rodinou Kolínů zde mlynařili Furbeckové. Mlýn býval často postižen povodněmi po jarním tání, stejně jako spodní část Branky za mostem. To bylo příčinou regulačních prací koncem 20. let, při kterých byl přestavěn také dříve dřevěný most. Mlýn tak dnes známe již jen ze starých fotografií a pohlednic, posledním zbytkem je náhon, který začíná jezem několik stovek metrů proti proudu Svinenského potoka.
PS: Mlynář Ferdinand Fürbeck u farního kostela nechal také postavit pamětní kříž a to zřejmě na památku malé kaple, která prý krátce předtím vyhořela. Na přední straně kříže můžeme najít letopočet 1875 (N 48° 50.494' E 14° 38.176').
ÚKOL:
Najděte na mostě letopočet roku výstavby (opakující se číslice = hodnota A)
Na novém pomníku na památku Kolínova mlýna, který byl odhalen v červnu 2017, si prohlédněte reliéf vodního kola a najděte číslovku, označující výročí udělení městských práv městu Trhovým Svinům. (2. číslice je hodnota B) = M2/STAGE1.

Pokračujme vzhůru ulicí Brankou – vlevo míjíme bývalé obecní činžovní domy čp. 593 a 594 (N 48° 50.265' E 14° 38.332') a dojdeme k tzv. Weisserovu parku (=M4/R0). Ten byl pojmenován po místním lékárníku Weysszerovi, mj. vášnivému turistovi, který dal tenkrát dokonce vyznačit stezku na nedalekém Kohoutě. Přesné datum založení parku se zatím neví, ale v kronice máme k dispozici jeho popis z roku 1922. Místní Okrašlovací spolek se nejenže staral o park, ale měl na svědomí i ovocnou alej směrem ke kostelu sv. Trojice. Park byl tehdy ohraničen plůtkem se třemi brankami. Uvnitř se nacházel dřevěný altán, podobný dnešnímu (viz. GC7B5CM – pozn.: tato stage musela být lehce změněna kvůli kolizi). Původní byl, zřejmě kvůli údajnému špatnému technickému stavu v roce 2015 zbourán a nahrazen stávajícím. K parku můžete zjistit další informace také na tabuli NS nebo na výše přiloženém odkazu. Ve špici vybíhající do křižovatky také dříve stála pěkná poměrně výstavná a téměř 3m vysoká kamenná boží muka, stržená zřejmě někdy koncem 60. let (cca. N 48° 50.195' E 14° 38.361').
ÚKOL:
Najděte letopočet na pamětním kameni na zdi domu čp. 593 (N 48° 50.269' E 14° 38.325' - poslední číslice letopočtu je hodnota C) = M3/STAGE2.

Dáme se z křižovatky doleva mezi domy ulicí Mlýnskou, která nemá své jméno ostatně náhodou, neboť směřuje právě do údolí se zbývajícími třemi mlýny. Vpravo míjíme bývalou pískovnu, nad níž v dřevěné boudě vyráběl pokrývač p. John cementové trouby. Po chvíli se již zanoříme tzv. "hlubokou cestou" do údolí. Dojdeme ke křižovatce silnic (N 48° 50.003' E 14° 38.577'), cestou doleva bychom se dostali právě ke mlýnu Panských čp. 194. Toto místo má také spojitost s dějinami svinenského sportu, neboť na louce u mlýna prý měl zdejší footbalový klub své první hřiště. Vpravo na zalesněném kopci se dříve také nacházela cihelna, která se ovšem již v době první republiky udávala jako pustá (N 48° 49.920' E 14° 38.517').
Poznámka:
Můžete si případně projít onou odbočkou doleva a pokochat se velmi pěkně zrekontruovanou budovou mlýna. Doprava nahoru podél potoka lze projít zpět na hlavní silnici pěknou úvozovou cestou, která původně směřovala dále na Svatou Trojici (dodnes lze najít její zbytky za silnicí).

Pokračujme dále po silnici podél chatové kolonie. Při příznivém stavu olistění můžete mezerou mezi stromy z kopečku vedle usedlosti čp. 311 zahlédnout v údolí zmíněný Panských mlýn z čelní strany. Doleji pod domem býval také dříve rybník. Po chvilce narazíme v zatáčce na další mlýn, tentokráte Šimečkův čp. 195. Vpravo nad silnicí se dochovala velmi pěkná stará sýpka a vpravo před zatáčkou si všimněte také stylově umístěné půlky mlýnského kamene :).
ÚKOL:
Nyní potřebujete dalekohled nebo nějaké fotografické zařízení (viz. atributy) a najděte ve štítu mlýna na kamenné plošce letopočet (zřejmě rekonstrukce mlýna - N 48° 49.857' E 14° 38.802' – poslední číslice letopočtu je hodnota D) =M6/STAGE4. V případě šera či odlovu za tmy, použijte poznámku níže.
----------------------------------------------
Poznámka - st. 4a: V případě potřeby hledejte o kousek zpět strom s modrou turistickou značkou, v dutině je mikrokeš s nápovědou: cca. N 48° 49.963' E 14° 38.611' =M7/STAG4A

Dostáváme se přímo k potoku. Úzká silnička zde vede těsně kolem, proto pozor na automobily ! :) Toto místo se dodnes příznačně jmenuje "Na Mlýnech" a je asi mé nejoblíbenější v celém okolí. Má kouzlo v každém ročním období: v létě se potok přelévá přes kameny v korytě, v zimě můžeme naopak obdivovat ledové vodní kouzlení. Množství a spád vody nám také dává představu o pohnutkách, proč právě zde vznikly celkem 4 mlýny (+ hamr/mlýn výše pod Rejty). Tato místa byla oblíbená asi i tehdy, kdy tudy prý chodili místní a turisté chtiví koupání k nedalekému lesnímu rybníku Prelátu. Takto to zde popsal svinenský kronikář v roce 1922: "Okolí města je romantické. Nejkrásnější koutek je pod Kolínů mlýnem. Voda potoka Svinenského valí se přes jez s hukotem (někdy spadá vodopád i z náhonu), dělí se v několik ramen mezi balvany, pokrytými mechem a vysokými olšinami. Z potoka zdvihají se vysoké stráně porostlé stromy".
Po chvilce se dostáváme k poslednímu Hanzlovu mlýnu čp. 196, který má mít údajně již gotický původ. Původně zde mlynařil jakýsi Denzinger, za první republiky zde hospodařili Hanzlové. Poslednímu mlynáři byl na počátku 50. let majetek jako "vesnickému boháči" zkonfiskován, starý Hanzl prý začal "strašlivě chlastat" a nakonec měl údajně skončit život skokem do náhonu. Dnešní majitel chce prý mlýn dle původních plánů zrekonstruovat k bydlení. Vpravo za mostkem pak vidíme nový most s bránou, která vede na hráz bývalého retenčního rybníka. Právě zde nadrženou vodou mohl mlynář v případě sucha pohánět mlýnská zařízení.
ÚKOL:
Najděte na tabuli naučné stezky u silnice datum první písemné zmínky o městu Trhové Sviny. (N 48° 49.790' E 14° 38.896' – 3. číslice letopočtu je hodnota E) =M8/STAGE5.

Úkryt samotný (=M9/FN) se nachází nedaleko nového protipovodňového poldru. Pokud byste po něm přešli, dostanete se k zajímavé osamělé kapličce na konci zaniklé cesty (N 48° 49.796' E 14° 39.200', dost možná bude mít časem i svou PETku od kolegy) a pak dále podél Hamerského rybníka ke Kudrlovu hamru čp. 225 (N 48° 49.651' E 14° 39.487') a bývalému obecnímu Marouškovu dvoru (dříve mlýnu) čp. 198 (tento prostor pro změnu možná uvažuji zpracovat já).

Nyní, když už máte všechny indicie, můžete doplnit následující souřadnice:

N 4B° 4A' 42.E4D" E 14° CB' DA.E7D"
N 4B° 4A.(E+1)11 E 14° CB.AAD

Krabička je zde o něco větší než na mé prvotině (GC74KJ9 v.1/2), tudíž pojme i více k výměně. Samozřejmě je preferována mlýnská a vodní tematika :). Vše vracejte na místo a nerozebírejte prosím úkryt samotný. Okolí nebývá zarostlé ani v létě, ale po dešti a v zimě pozor na kluzké kameny :).

Pozn. Svá geovozidla můžete nechat při začátku staré cesty nedaleko finálky (která původně směřovala ke Sv. Trojici) nebo na parkovišti po dokončené stavbě poldru. Ovšem, celá trasa je určena spíše pro pěší či cykloturisty a tak doporučuji nechávat auta spíše na začátku na nábřeží, abychom nebudili nadměrnou nežádoucí pozornost :) (stejně tak proto není dodatečná nápověda na stage 4a přímo v osadě u mlýna).

UŽIJTE SI (PODZIMNÍ ATD.) PROCHÁZKU A PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ ! :)
Blahopřeji taktéž X-TF lovcům a těším se na Vaše logy !
s uctivým pozdravem P. K. R.
------------------------------------
Historie "4 BEZ KOLA":
* do počátku IN: 1x sada speciálních pohlednic výše (ne)uvedeného webu + "HLADKÁ 00 UNION" :)
* ukryto: 11/9/17, 16:50
* odesláno k publikaci 13/9/17 večer
* publikováno online: 5/10/2017, 9:31
* lehce upraven listing+waypoint na M3/Stage2 + vložen formát fin. souřadnic v obvyklejším formátu :)
* u parkoviště doplněna poznámka k přepracování označení waypointů (M = část multikeše s pořadovým číslem), nyní to snad bude o něco méně matoucí :) (stejně pro pořádek označeno v listingu).