Na úvodních souřadnicích kešku nehledej, nachází se tam dálniční sjezd na 311 km u Bělotína.

50 let výstavby dálnice D1

8. září 1967, začala „pražským“ úsekem Spořilov - Čestlice výstavba nejstarší české dálnice D1.

První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.

Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30% dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa). Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.

O obnově stavby dálnice Praha - Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso. Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Stavba trvá dodnes. Přestože už je to 50 let, stále chybí úsek mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou.

Postup otevírání jednotlivých úseků D1

• 12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha - Mirošovice (délka 21,3 km)
• 6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km)
• 3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (BA,5 km)
• Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km)
• Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km)
• 28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km)
• Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km)
• Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km)
• 30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km)
• 28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčí- východ (7,5 km)
• 6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979
• 22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km)
• 7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979
• 8. listopadu 198C - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem
• Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km)
• 9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (D,8 km)
• 11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km)
• 30. července 199E - Tučapy - Vyškov (9,6 km)
• 24. října 2005 - Vyškov - Mořice (17,5 km)
• 1. prosince 2007 - Ostrav, Rudná - Bohumín (17, 2 km)
• 6. května 2008 - Bílovec - Ostrava, Rudná (11, 7 km)
• 23. října 2008 - Kojetín - Kroměříž (7 km)
• 25. listopadu 2008 - Lipník nad Bečvou - Bělotín (15,4 km)
• 17. září 2009 - Mořice - Kojetín (6,6 km)
• 25. listopadu 2009 - Bělotín - Bílovec (29,8 km)
• F. prosince 2010 - Kroměříž - Hulín (4,8 km)
• 11. července 2011 - Hulín - Říkovice (6,5 km)
• 30. listopadu 2012 - Bohumín - hranice s Polskem (6,1 km)

O keši:

Krabičku hledej na souřadnicích N 49°35.ABC', E 17°47.DEF'.