Komárov
Nejstarší zpráva o komárovské vsi pochází z roku 1263. V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a udělil mu městský znak v jehož symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
Pešíkové vlastnili Komárov včetně hutí, kde se již od 13. století zpracovávala železná ruda vytěžená v okolí, až do roku 1602. Potom přešel do majetku Jindřicha Otty z Losu, jednoho z českých pánů, kteří byli v roce 1621 popraveni na Staroměstském náměstí v Praze. V roce 1622 koupili komárovské a sousední hořovické panství příslušníci rodu Martiniců (konkrétně Marie Eusebie hraběnka z Martinic) a obě panství sloučili v jediné – hořovické.
Z roku 1640 pochází další zpráva o komárovské železné huti. Jejími majiteli byli hrabata z Martinic a šichtmistr Jan Lednický, který byl zároveň hraběcím důchodním písařem. Roku 1648 je v urbáři hořovického panství zaznamenáno: „Při statku Komárovském jsou huti železné, totiž vysoká pec a dva hamry.“ Při každé vsázce se spotřebovalo okolo 1500 centnýřů (84 tun) železné rudy. Z roku 1652 pochází zpráva, podle které je v komárovských železárnách míchána železná ruda z Jedové hory, Kleštěnic, Cheznovic a Komárova, čímž bylo dosaženo vsázky vhodného složení – nebyly do ní totiž přidávány žádné struskotvorné přísady. Roku 1654 vypukl v kraji mor a provoz hutě byl pro nedostatek pracovních sil zastaven. Vysoké pece a kovárny na Červeném potoce obnovil až v roce 1685 nový majitel hořovického panství Jan František z Vrbna, který toho roku panství zakoupil od Martiniců. Okolo roku 1700 jsou v Komárově v provozu již dvě vysoké pece a dva hamry - ročně je přitom vyrobeno okolo 5000 českých centnýřů surového železa.
Komárovské hutě dosáhly největšího rozkvětu počátkem 19. století. Jejich slévárny byly v té době nejpřednějším závodem tohoto druhu v celé rakouské monarchii. Proslulé byly především vysoce ceněné předměty z umělecké litiny.
Základ výroby v 19. století představovalo litinové nádobí, kamna a ornamentní stavební litina. V 2. polovině 19. století přešly železárny v Komárově do majetku knížete Viléma z Hanau a sto let trvající tradice výroby umělecké litiny byla završena instalací tzv. Hanavského pavilonu na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Ke stejné události byl odlit i pamětní sloup, který nyní naleznete na komárovském náměstí, na místě, kde od roku 1951 až do Sametové revoluce v roce 1989 stávala socha J. V. Stalina. (Po ní byla zahalena a následně odstraněna.)
Další předměty z umělecké litiny si můžete prohlédnout v Komárovském muzeu litiny. Najdete zde plakety, plastiky, svítidla, šperky a jiné užitkové i dekorativní předměty.
Vaším úkolem je vyfotit sebe nebo Vaši GPS společně s pamětním sloupem Jubilejní zemské výstavy 1891 a tuto fotografii přiložit k logu.
Virtual Reward - 2017/2018
Tato virtuální keš je součástí limitované edice virtuálních keší vytvořených mezi 24.8. 2017 a 24.8. 2018. Pouze 4 000 ownerů dostalo příležitost založit virtuální keš. Další informace o Virtual Rewards najdete na Geocaching Blog.