MUDr. Stanislav Schulhof
Narodil se v roce 1864 v Horním Bradle do rodiny obchodníka s vlasovými síťkami. Jeho otec byl v podnikání úspěšný a většinu svého zboží prodával do zámoří – zejména do Spojených států amerických. Na druhou stranu Atlantiku se později také celá rodina vydala. V Čechách zůstal jen Stanislav a jeho starší bratr, který ho podporoval při univerzitních studiích.
Stanislav Schulhof vystudoval lékařství a začal se specializovat na zubní medicínu. Po absolvování praxe se stal zubním lékařem v Pardubicích.
Brzy po svém příchodu do Pardubic prokázal, že je velkým vlastencem a také místním patriotem. Vedle zubního lékařství se začal věnovat i literární dráze a především studoval cizí jazyky. Vedle francouzského a anglického jazyka se naučil čínsky a během první světové války zvládl také turecký jazyk.
Jeho největší vášní se však stal jazyk pro mnohé téměř neznámý – esperanto. Esperantský kroužek byl v Pardubicích Stanislavem Schulhofem založen v roce 1909. V roce 1912 byl také zástupcem esperantistů za Čechy na světovém kongresu.
V tomto jazyce napsal i svá nejslavnější díla – básnické sbírky oslavující život, lásku, ale také osobnost Jana Amose Komenského. Byl také autorem překladů mnoha českých básníků do esperanta. V tomto jazyce vytvořil i divadelní hru, jejíž rukopis se však během druhé světové války ztratil. Bohužel většina díla a korespondence se nedochovala, protože dům rodiny Schulhofových byl za druhé světové války těžce poškozen při spojeneckém bombardování Pardubic.
Stanislav Schulhof zemřel v Pardubicích necelý rok po vzniku samostatného Československa v srpnu roku 1919 a je pohřben na pardubickém židovském hřbitově. Vzhledem k jeho židovskému původu byla jeho rodina později pronásledována a za druhé světové války ji čekal krutý osud. Schulhofova manželka i syn nepřežili věznění v nacistických koncentračních táborech.
Schulhofova ulice spojující ulici Na Okrouhlíku a Okružní bylo po MUDr. Schulhofovi pojmenována již v roce 1932. S výjimkou okupace nese svůj název až do současnosti.
A nyní k samotné keši:
Tentokrát po vás nebudu chtít dohledávat životopisné údaje o panu Schulhofovi. Nebudete ani muset v dané ulici něco počítat. Naopak se podíváme na lásku pana Schulhofa, a to esperanto. Zkuste, prosím, tedy odpovědět na následující otázky:
1. Esperanto spatřilo světlo světa v roce 1887. Kdo byl jeho „stvořitelem“?
Jestliže Ludvík Lazar Zammenhof – potom A = 8
Jestliže Ludvík Lazar Templehof – potom A = 9
Jestliže Ludvík Lazar Totenhof – potom A = 0
2. První česká učebnice esperanta vyšla již tři roky po vzniku jazyka. Jak se jmenovala?
Jestliže Esperanto por Čechoj – potom B = 7
Jestliže Esperanto por Moravoj – potom B = 8
Jestliže Esperanto por Bohemoj – potom B = 9
3. Hned v následujícím roce vznikl u nás první kroužek esperanta. Ve kterém městě to bylo?
Jestliže v Praze – potom C = 8
Jestliže v Brně – potom C = 9
Jestliže v Plzni – potom C = 0
4. Jak se v esperantu řekne „dobrý den“?
Jestliže bonan tagon – potom D = 2
Jestliže bonan hogon – potom D = 3
Jestliže bonan fagon – potom D = 4
5. Podle odhadů aktivně používá esperanto velké množství lidí. Zkuste být přesnější.
Jestliže až dva miliony – potom E = 5
Jestliže až tři miliony – potom E = 4
Jestliže až čtyři miliony – potom E = 3
6. Esperantisté mají zastřešující mezinárodní organizaci. Jak se jmenuje?
Jestliže Svaz mluvících esperantem – potom F = 2
Jestliže Mezinárodní esperantský svaz – potom F = 3
Jestliže Světový esperantský svaz – potom F = 4
N 50° 01.ABC E 015° 47.DEF
A nyní stačí zjištěné indicie dosadit do jednoduchého vzorce a můžete vyrazit pro finálku. Ta se nenachází ve zmíněné ulici, nicméně není nijak daleko. Původně měla být více v přírodě a přitom nedaleko, ale nějak jsem se nedokázal trefit do volného místa. Také měla mít jiné provedení. Takže snad prominete, že hledáte opět moji klasiku. Ve městě to opravdu jinak nejde. Snad oceníte téma série.
!!!PROSBA - Dávejte, prosím, krabičku víčkem dolů a víčko není nutné zadělávat úplně silou. Díky!!!
Děkuji a přeji šťastný lov.
!!!UPOZORNĚNÍ - Keš je kousek od silnice/chodníku. Rozhodně nemusíte lézt nikam do kopce, tam se najdou jiné "věci"... !!!
Do série pardubických keší Po kom se jmenují … dále patří:
Po kom se jmenují… I. – Sakařova
Po kom se jmenují… II. – Potěšilova
Po kom se jmenují… III. – Bacháčkova, Milheimova
Po kom se jmenují… IV. – Kpt. Popplera
Po kom se jmenují… V. – Bubeníkova, Štrossova
Po kom se jmenují… VI. – Devotyho, V.-Kunětické
Po kom se jmenují… VII. – Winternitzova
Po kom se jmenují… VIII. – Wernerovo n., Jahnova
Po kom se jmenují… IX. – Lexova, Teplého
Po kom se jmenují… XI. – Ducháčkové, Rosůlkova