Úvodní souřadnice Vás zavedou za obec Chomoutov, kde se nachází památný strom Chomoutovký dub. Co do obvodu kmene (703 cm) se jedná o největší dub v okrese Olomouc. Jeho výška je 32 metrů. Památným byl vyhlášen 27.01.1973. Něco málo přes jeden kilometr vzdušnou čarou východním směrem od úvodních souřadnic se nachází další významný velikán Hromův dub. V neposlední řadě přímo v centru Olomouce dominuje Smetanovým sadům Rudolfův dub. Všichni tři pamětníci času a nejen tito si zaslouží naši úctu a pokud budete mít cestu kolem, tak se určitě přijďte podívat.
Dub letní, česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy nebo růst jako solitér. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve.
Koruna je mohutná, nepravidelná a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Občas trpí padlím. Dub letní kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech. Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3–7 cm dlouhá. Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní. Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let.
Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách - 57 metrů - dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů.
Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek, nicméně častěji se používá kůra z příbuzného dubu zimního, která má být účinnější. Nejúčinnější je čerstvá kůra mladých stromů, rozpukaná borka starého stromu je považována za bezcennou, stejně jako kůra delší dobu skladovaná.
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti a jako takový získal výsadní postavení zejména v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol německého národa. Vyšší třídy některých německých vyznamenání se od svých nižších variant odlišují přidáním dubových ratolestí (viz Železný kříž, ve vyšší variantě Železný kříž s dubovou ratolestí, meči a brilianty). Dubové listy jsou též mnohde znakem lesníků.
Dub je vcelku oblíbený strom pro svou mohutnost, stáří, kterého může dosáhnout, a vlastnosti, se kterými je spojován. Často ho lze nalézt v alejích a mezi památnými stromy. Bývá vysazován tam, kde je třeba zpevnit půdu, např. na hrázi rybníka. Dřevo dubu letního je tvrdé, pevné, těžké a vyznačuje se vysokou trvanlivostí. Z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, obkladů, parket, panelů, sudů (především na víno a pivo), pražců, v námořním průmyslu a v dřívějších dobách i k výrobě hamrů, mlýnských kol, pilotů a trvanlivého nábytku. Ze sloupnuté kůry se získávalo tříslo pro koželužství. Dub někdy bývá označován jako naše nejtvrdší dřevo, ale jde o omyl. Dub je sice tvrdý a vyniká trvanlivostí, ale nejtvrdší dřevo z domácích stromů poskytuje habr (jehož charakter vystihuje anglický název ironwood), přičemž extrémně tvrdé jsou ještě pomalu rostoucí keře a stromy jako zimolez, zimostráz, jeřáb břek, muk a oskeruše, babyka a tis. Dub je možné použít jako palivo, ve srovnání s bukem má výhřevnost 70% (to znamená srovnatelnou se smrkem). Dřevo by ale mělo nejprve dva roky ležet pod širým nebem, aby ho déšť zbavil tříslovin, teprve poté 1-2 roky prosychat. Pokud byl nedostatek dřeva na uzení, používal se i dub obvykle v kombinaci s olší nebo jinou vhodnější dřevinou.
Pozor! Jedná se o stromolezeckou keš. K výstupu je nutné stromolezecké vybavení, kde je nutné zvládnutí techniky výstupu po laně nebo smycování. Odlov keše je na vlastní nebezpečí. Keška se nenachází na úvodních souřadnicích. Pro odlov kešky budete potřebovat číselný kód zámku, který zjistíte současně s finálními souřadnicemi. Prosím, chovejte se ke stromu i kešce zodpovědně. Do kešky prosím vkládejte pouze TB,GC a CWG, kinderšrot a ostatní vysoce hodnotný obsah kešek si prosím šetřete na jiná místa. Děkuji
