Tahle série poměrně jednoduchých mysterek se věnuje konstantám. Konstanty jsou čísla, která jsou konstantní (nečekaně), tedy nemění svoji hodnotu. Konstanta je tedy jakékoliv číslo včetně nuly, čtyřicet dvojky i například milionu. Dá rozum, že dělat keš věnovanou nule by postrádalo smysl, takže se budu zaobírat konstantami matematicky/fyzikálně/chemicky zajímavými.
G
Gravitační konstanta (též Newtonova gravitační konstanta) je v Newtonově gravitačním zákoně konstanta úměrnosti mezi gravitační silou a součinem hmotností interagujících těles děleným kvadrátem jejich vzdálenosti. Je to jedna ze tří základních fyzikálních konstant, které určují volbu našich jednotek vůči jednotkám Planckovým.
První praktické měření gravitační konstanty provedl Henry Cavendish. Jeho aparatura se skládala ze dvou olověných kuliček o hmotnosti 730 g, umístěných na vodorovném rameni, zavěšeném na tenkém vlákně. Na rameni, které s vláknem fungovalo jako torzní váhy, bylo umístěno zrcátko. Paprsek světla, odražený od zrcátka, indikoval výchylku, která byla měřena pomocí dalekohledu. Ke kuličkám byla střídavě z jedné a druhé strany přibližována dvojice větších olověných koulí o hmotnostech 158 kg, umístěná na nezávislém otočném rameni.
V roce 1896 použili Richarz a Krigar-Menzel dvojici kilogramových závaží, zavěšených na různě dlouhých vláknech na rovnoramenných vahách. K tělesům byl umístěn velký olověný blok tak, aby jedno těleso bylo nad a druhé pod ním.
Jednodušší metodu měření navrhl fyzik P. Jolly. Na velmi citlivých rovnoramenných vahách vyvážil kouli o hmotnosti m. Pod ni pak umístil masivní kouli o hmotnosti M, jejíž střed byl ve vzdálenosti r od menší koule. Působením gravitační síly mezi oběma koulemi se ručička vah vychýlí. Rovnováha je pak obnovena přidáním závaží o hmotnosti Z na misku vah. Mezi oběma koulemi působí gravitační síla. Mezi Zemí a závažím Z pak tíhová síla. Jolly použil koule o hmotnostech M = 6 tun, m = 10 kg, jejich vzdálenost r = 60 cm a závaží Z = 1,1 mg. Po dosazení mu tedy vyšla relativně přesná hodnota G. (zdroj: wiki)
Jak na keš:
Na úvodních souřadnicích ji nehledej. Pro zjištění souřadnic musíš zjistit následující: (Použijte konstantu ve vyjádřenou v m3·kg−1·s−2)
ABCD: V jakém roce proběhlo první praktické měření konstanty?
E: Ciferace prvních pěti nenulových čísel gravitační konstanty.
F: Nejnižší nenulová cifra gravitační konstanty.
Jen upozorňuji, že se u E a F nepočítá s exponenciální částí čísla.
Souřadnice keše jsou: N 50° 0(D-F).(E-F)C(F-A)' E 14° 0C.FCD'
Nezapomeň si opsat bonusové číslo