Tahle série poměrně jednoduchých mysterek se věnuje konstantám. Konstanty jsou čísla, která jsou konstantní (nečekaně), tedy nemění svoji hodnotu. Konstanta je tedy jakékoliv číslo včetně nuly, čtyřicet dvojky i například milionu. Dá rozum, že dělat keš věnovanou nule by postrádalo smysl, takže se budu zaobírat konstantami matematicky/fyzikálně/chemicky zajímavými.
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem. Elektrony tvoří obal atomu kolem atomového jádra. Elektrony jsou nositeli náboje při vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích a v elektrických výbojích v plynech i ve vakuu (např. katodové záření). Také radioaktivní záření beta (β–) je tvořeno elektrony. Elektron jakožto elementární částice patří mezi leptony, tj. mezi částice, které nejsou schopny silné interakce, ale pouze elektromagnetické a slabé interakce. Slovo elektron pochází z řeckého slova „jantar“ (ήλεκτρον), který zavedl William Gilbert. Elektrické jevy poprvé popsal Thales Milétský na vlastnostech jantarového nástroje, užívaného při předení lnu.
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem. Proton je podle současných poznatků částicí stabilní. Podle některých teorií se však může rozpadat s poločasem rozpadu přes 1031 roků. Rozpad protonu nebyl dosud pozorován, stále se prodlužující experimentálně zjištěná minimální hodnota střední doby života protonu (τ > 1031 roků obecně, pro jednotlivé modely a kanály rozpadu až 1034) již vyloučila mnohé z nejjednodušších variant teorie velkého sjednocení, zejména pokud se jedná o varianty bez předpokladu supersymetrie. Horní hranice střední doby života, pokud je proton skutečně nestabilní, může být podle teorií až 1039 roků. Proton řadíme mezi a baryony, konkrétně baryony N v základním stavu, tedy do nukleonů (spolu s neutronem).
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty. Atomy lišící se jen počtem neutronů se nazývají izotopy. Neutrony se z atomu uvolňují při jaderných reakcích, volné neutrony způsobují řetězení štěpné reakce a jejich samostatný proud se nazývá neutronové záření.
Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 881,5 ± 1,5 sekundy (zhruba 14,7 minuty), přičemž se rozpadá na proton, elektron a elektronové antineutrino. Neutron se řadí mezi baryony – interaguje silnou interakcí. Protony a neutrony se označují společným názvem nukleony. (zdroj: wiki)
Jak na keš:
Na úvodních souřadnicích ji nehledej. Pro zjištění souřadnic musíš zjistit následující:
A: Která částice má největší klidovou energii?
Elektron A=8
Proton A=4
Neutron A=0
B: Jaká je první nenulová číslice v hodnotě klidové energie elektronu udané v joulech?
C: Jaká je první nenulová číslice v hodnotě klidové energie protonu udané v joulech?
D: Rozdíl v klidové energii protonu a neutronu je malý. Najdi u hodnot udávaných v joulech první číslici, která se liší, a zapiš si rozdíl mezi nimi.
Souřadnice keše jsou: N 50° 0(B-C-D).(B-C)A(2xD)' E 14° 0(B+C).(2xD)A(D-2)'
Nezapomeň si opsat bonusové číslo!