![]()
Díky tomu se pily staly dostupnější. Jejich rozšíření ale probíhalo postupně a na řadě míst nebyly dlouho známé (a to i přesto, že se například široce používaly ve starověkém Římě). Svoji výraznou roli sehrála i skutečnost, že pily byly dražší než sekery. Například v polovině 18. století stála pila přibližně šestkrát tolik co sekera a dřevorubci si ji tak mohli dovolit jen stěží. Až do 19. století proto platilo, že se na kácení a odvětvování stromů používala hlavně sekera, pila sloužila pouze ke zkracování padlého kmene na potřebnou délku. Nepomohlo ani nařízení Marie Terezie, podle kterého se mělo dřevo těžit řezáním blízko kořenů. Osvícená panovnice tímto na prvním pohled zvláštním výnosem sledovala omezení plýtvání dřeva. Při kácení stromu sekerou se totiž nevytěžilo všechno dřevo, zůstával vysoký a nevzhledný pařez. Použití pil naopak znamenalo maximální využití vzrostlého kmene a současně i lepší hnojení lesní půdy. Piliny vzniklé řezáním se totiž rozkládají lépe než odštěpky od sekery.
O prosazení pil se tak nakonec zasadili zejména majitelé lesů, kteří je začali dělníkům jako zaměstnavatelé poskytovat. Práce s pilou byla totiž rychlejší, což vedlo ke zvýšení težby dřeva a tedy i vyšším ziskům.
Začátek mechanizace
Na začátku motorových pil byla myšlenka usnadnit těžkou lesnickou práci pomocí stroje a zvýšit produktivitu práce. První mechanické pily se začaly objevovat v polovině 19. století. Strojové pily z tohoto období ale byly velmi těžké a nemotorné vynálezy, které se víceméně nikdy nedostaly z fáze prototypů. Jako pohon se využívala pára, vodní energie, později také spalovací motor.
![]()
Až v roce 1926 si nechal Andreas Stihl v Německu patentovat motorovou pilu na elektrický pohon a o tři roky později přišel s nápadem pily poháněné benzínovým motorem. Oba stroje byly konečně vhodné k těžbě dřeva a zaznamenaly velký úspěch.
Pily z první poloviny minulého století se však zdaleka nepodobaly těm dnešním. Jejich design byl značně limitovaný technickými možnostmi doby a konstrukce byla ovlivněna prací s klasickou pilou. První motorové pily vážily přes 60 kg a k jejich obsluze bylo potřeba dvou mužů. Jeden obsluhoval motor a druhý měl na starost lištu. Další vývoj proto zákonitě směřoval k lehké pile, se kterou mohl pracovat pouze jeden člověk. To ale bylo možné až po druhé světové váce, která přinesla nová konstrukční řešení motoru a také použití slitin lehkého hliníku.
Zrod moderní pily
![]()
Až do konce 50. let se motorové pily používaly výhradně ke kácení stromů a zkracování kmenů. K odvětvování se díky nevyhovující konstrukci a vysoké váze nadále používaly sekery. Zlom nastal až na začátku 60. let, kdy švédská Husqvarna představila lehkou motorovou pilu v dnešním slova smyslu, která umožňovala vykonávat všechny typy lesnické práce.
S moderní motorovou pilou se vzápětí objevil i problém, který ztěžoval každodenní práci: vibrace způsobené motorem a řetězem pily. Výrobci proto začali vyvíjet nejrůznější tlumící zařízení a mechanismy. Také v tomto „závodě“ zvítězila Husqvarna, když v roce 1969 představila motorovou pilu s integrovaným systémem tlumení vibrací. Od té doby jsou tímto systémem vybaveny všechny motorové pily.
![]()
Další vývoj motorových pil se soustředil na samotné uživatele.V roce 1973 byla uvedena na trh vůbec první motorová pilu s automatickou řetězovou brzdou, o tři desetiletí později jsme pak bezpečnost dovedli téměř k dokonalosti vyvinutím systému Triobrake, což je systém, který umožňuje spolehlivě aktivovat brzdu třemi způsoby a zastavit tak ve zlomku vteřiny otáčející se řetěz.“
![]()
souřadnice finálky jsou níže, nezpomeňte se vybavit vhodným šroubovákem typu PH1, viz foto (bity nejsou vhodné)
N = (0+1+2+3+4+...+5555)/6 + (0+1+2+3+4+...+3774)/3 + (0+1+2+3+4+…+40)/2 - (0+1+2+3+4+…+12)/6 + 21
E = (0+1+2+3+4+...+9999)/6 - (0+1+2+3+4+...+6486)/3 + (0+1+2+3+4+…+39)/2 - (0+1+2+3+4+…+15)/4
Provedena kontrola keše, bohužel díky někomu, kdo byl líný přijít ještě jednou včetně výbavy již není žádná výbava nutná:-/