Podripsti kaciri #2 - Ledcice Multi-cache

První evangelický sbor na Podřipsku po „toleranci“ Josefa II. Oficiálně vznikl ve Ctiněvsi, která prý je podle některých tradičních interpretací nejstarší vesnicí v Čechách a v niž byl (snad) pochován Praotec Čech. První bohoslužba se zde konala 1.1.1783 v č.p. 24. Sloužil ji Samuel Paullini, kazatel ze slovenské Štiavnice. Ukázalo se ale, že jeho způsob plný křižování, žehnání, zpěvů a hostií se podobal spíše katolické mši svaté a mnohým přítomným se nelíbil. A tak Paullini důvěru sboru nezískal. Už počátkem roku 1784 se ze Ctiněvsi oddělilo 136 rodin a založilo reformovaný sbor v Ledčicích. Zbytek věřících pak zrušil ctiněveské sídlo úplně a přeložil je do Krabčic.

Prvním ledčickým farářem byl Jiří Fazekáš. Roku 1784 byla postavena fara i farní budova, v roce 1788 zřízen hřbitov, v letech 1798-91 pak kostel ve stylu pozdního baroka s velikými okny přivádějícími hodně světla do jednoduchého a prostého prostoru s postranní kazatelnou, který poskytoval místo pro asi pětistovku věřících. Kostel spojený s farou byl postaven v intencích tolerančního patentu, ve kterém se praví: „O modlitebnách nařizujeme výslovně, aby žádného zvonění, žádných zvonů, věží, ani veřejného vchodu z ulice neměla, jinak však mohou ji, z jakékoliv hmoty chtějí, vystavěti.“ Podle tolerančního patentu směli evangelíci vstupovat do svých nově postavených modliteben, stodol, jen od humen. Dveře nesměly příliš zvát. A dovnitř mohli jen zapsaní a úřady registrovaní, aby již nikdo další nebyl „nakažen kacířstvím“.

Když si evangelický chrám prohlédneme (byl dostavěn roku 1791), na první pohled zjistíme, že opravdu nemá vnější znaky kostela, jen jeho západní štít zdobí kamenný kalich, symbol této víry. Sám kostel, jehož výzdoba a zařízení byly jednoduché a evangelicky prosté, má jedinou loď. Stály tu dvě řady lavic se střední uličkou, obrácené od hlavního vchodu ke stolu Páně, křtitelnici, kazatelně a dvěma černým tabulkám, na které se křídou psala čísla písní. Evangelíci nikdy nebudovali a nebudují chrámy, které svou nádherou a bohatstvím málem připomínají nebe, tak jako ty katolické. Staví „pouhé“ modlitebny, skromná místa ke shromažďování. Protože podle nich není podstatná stavba, ale lidé v ní a to, co se uvnitř odehrává.

Malinká a chudá ledčická fara s četnými nízkými pokojíky byla do dnešní podoby rozšířena kolem roku 1900 a stala se opravdu výstavnou patrovou budovou. Další velká vnitřní přestavba kostela proběhla v padesátých letech minulého století, kdy byly odstraněny zpuchřelé varhany z kruchty nad vstupem do lodi kostela a nahrazeny harmoniem. Kazatelnu tehdy přemístili z boční lodi na čelní stranu chrámu před nástěnný obraz Beránka nesoucího praporec s helvétským křížem. Na klenutém oblouk nad kazatelnou se skvěl citát: „Aj beránek Boží kterýž snímá hřích světa, jemu čest a sláva.“ Křtitelnice byla zakoupena v jakémsi zrušeném klášteře. Jižní stěnu chrámu zdobila mapa s vyznačenými obcemi, které k tomuto sboru náležely a žily spolu velmi družně a pospolitě. Tehdy jich bylo dnes těžko uvěřitelných devětašedesát s více než 2200 věřícími bez rozdílu sociálních vrstev. Ledčický sbor svého času tak patřil k nejčetnějším a nejsilnějším českým evangelickým uskupením.

Stará evangelická škola ve vesnici fungovala od roku 1793 do roku 1842 a mívala často i více než sto žáků, kteří sem docházeli nejen z Ledčic, ale i z velké dálky. Stála v „Kozí „ ulici, dnes č.p. 75. Škola byla jednotřídní, nizoučká, s ošklivými, nenatřenými a inkoustem zacákanými lavicemi. Nová evangelická škola byla přistavěna s velkou horlivostí a na svou dobu velmi velkoryse přímo k budově fary. Její otevření proběhlo v slavnostním duchu 27.4.1844. Dodnes je nad vchodem zazděna bronzová deska se slovy: „Štěpnice duší byla pomocí šlechetných přátel založena a dne 27. dubna 1844 posvěcena.“ Třebaže učitelé, kteří na zdejší škole působili, byli vždy osvícení, vzdělaní a dětmi velmi milovaní lidé, měli se co ohánět. Oproti „kolegům“ na veřejných školách měli podstatně nižší platy a nebyli „pod penzí“. Přesto se evangelická škola ve vsi udržela do roku 1920, kdy byla definitivně zrušena.

Prostor nad klenutou prosklenou branou mohutné budovy kostela zdobí další bronzová pamětní deska s Husovým citátem a portrétem, umístěna sem roku 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Ledčický evangelický sbor vlastnil kromě kostela, fary, školní budovy a opatrovny ještě dvaatřicetiarovou zahradu, více než hektarové pole a fond farní, stavební sirotčí, chrámový, chudinský, hřbitovní a hrobový.

Ze třídy evangelické školy vznikla roku 1970 malá modlitebna sloužící svému účelu několik let, až zanikla úplně. Zajímavé je, že od roku 1782 do roku 1990 v Ledčicích působilo pouze šestnáct farářů. Z toho je zřejmé, že zde každý z nich „farářoval“ po mnoho let.

Byli to:

V červenci 1996 bylo konání bohoslužeb v Ledčicích ukončeno a v březnu 1998 pak centrum definitivně přesídlilo do Krabčic, kde dodnes rozvíjí svou činnost.

K samotné keši

Úvodní souřadnice:

N 50° 20.389 E 014° 17.369 - souřadnice vás přivedou před evangelický kostel a původní evangelickou faru. Z uliční strany je vidět na budově kostela a fary řada čísel, všechna čísla rozložíme na jednotlivé číslice, ty pak sečteme a výsledné číslo zciferujeme – tato cifra budiž „C“. Pokud se budete dobře dívat, pak ze základní řady číslic 0-9 dvě na zdi kostela a fary nenaleznete – vyšší z nich budiž „A“, nižší pak „B“.

Stage 2:

N 50° 20.(B+1)(C-1)(A+1) E 014° 17.(B+2)(A+2)(C) - zde je vaším úkolem nalézt štítek, na němž bude napsána série číslic ve formátu: „XYZZZZ ZYZY“

Finální souřadnice:

N 50° 20.(X)(B+1)(Y-1) E 014° 17.(X+1)(A-3)(Z+3)

Keš je součástí plánované série PODŘIPŠTÍ KACÍŘI.

Opiště si bonusové číslo, může se vám hodit.

Zdroj: Plicková Ivanka: Mistr Jan a podřipští kacíři, obec Ledčice 2016
Foto: vlastní