Jedno lidové moudro praví, že „Láska je kořením života“. Jako láska je takovou nadstavbou lidského žití, tak teprve koření dokáže z jídla udělat to pravé potěšení. I ten nejlepší kuchař by bez špetky koření nestvořil žádný pokrm. Proto bych vás ráda v této krátké sérii provedla světem koření, seznámila Vás se známými i neznámými druhy a třeba i zaujala novými informacemi.
První autentické záznamy o použití koření a bylin se zachovaly na jílovitých destičkách ze Sumerské říše (3000 př. n. l.). Nacházely se zde zmínky o sezamu, kopru, fenyklu, kmínu, koriandru, tymiánu a šafránu. Mnoho druhů koření se dováželo a používalo v Egyptě pro balzamování, jako kadidla, do mastí, parfémů, jako protijedy, do kosmetiky a léčiv. Ve starověku bylo koření zprvu považováno za léčivý prostředek a až na druhém místě jako ochucovadlo. První zprávy o koření ve starém Egyptě jsou na svitku papyru z roku 1500 př. n. l., který poskytuje přehled o lékařském umění starých Egypťanů. Je v něm uvedeno přes 800 předpisů s bohatými přísadami pelyňku, anýzu, hořčice, máty, šafránu, skořice, puškvorce, koriandru, sezamu a kmínu.
Asyrský král Merodach-Baladan (721-710 př. n. l.) zanechal 1. knihu o užitkovém zahradnictví s popisy a předpisy o pěstování bylin a též o pěstování různého koření: kardamomu, koriandru, kopru, česneku, cibule, tymiánu, šafránu. V jeho zahradách rostlo na 60 druhů těchto rostlin.
Ve staré Indii bylo dnes známé koření pěstováno před tisíciletími. Písemné doklady z 9. století př. n. l. se zmiňují o bylinkách a koření a uvádí přes 600 léčivých rostlin a drog. Bezpochyby byly již tenkrát známy druhy jako skořice, kardamom, hřebíček, různé druhy pepře, zázvor, kurkuma a muškátový ořech. V Číně první zmínky o koření pocházejí z doby téměř 2700 let př. n. l., kdy vznikla kniha o bylinkách císaře Chen-nunga. V Americe znali domorodí obyvatelé vanilku, nové koření a papriku dávno před Kolumbem.
K rozšíření použití koření v kulinářství v západních kulturách došlo až po 1. století n. l. po monopolizaci dovozu koření Araby z východu na západ. Řím značně zintenzivnil námořní obchod s Indií. Obchodovalo se hlavně s černým pepřem. Díky Římanům došlo k rozšíření znalostí o použití koření a také distribuci středozemních kořeninových druhů po celém římském impériu. Římané přivezli do Británie téměř 400 druhů aromatických rostlin.
Římský obchod s kořením byl přerušen rozkvětem arabské říše, která si podrobila Blízký Východ a severní Afriku. Evropané znovu ovládli trh s kořením v této oblasti ve 12. století. Tehdy se léčivé a aromatické rostliny získávaly z klášterních zahrad.
V klasickém Řecku znali již dávno většinu našeho dnešního koření. Vedle dováženého pepře, skořice, kasie a zázvoru, kterých si cenili nejen jako koření, ale i jako důkaz bohatství a přepychu, vyskytovala se mezi starořeckými léčivými rostlinami také koření ze sousedních zemí (anýz, kmín, fenykl, česnek, máta peprná). Za vlády anglického krále Jindřicha II. vznikl v roce 1180 v Londýně Spolek obchodníků s pepřem, který se začlenil do Sdružení kořenářů a následně se vytvořila v roce 1429 Společnost obchodníků s potravinami. Kořenáři se stali apatykáři a nakonec léčiteli.
Když Kryštof Kolumbus v roce 1492 přistál na Karibských ostrovech, odvezl odtud několik zdejších druhů koření. Rozvinul se tak dovoz papriky, chilli, vanilky do Evropy. Vasco de Gamma dorazil v roce 1498 do Malabaru, odkud se vrátil s černým pepřem a skořicí. Při následujících cestách se dostal až na Moluky, ostrovy hřebíčku a muškátového oříšku. Námořní bitvy Portugalců, Holanďanů a Angličanů se vedly o kontrolu obchodu s kořením a položily tak základy pro vznik koloniálních území, která přetrvala do 20. století.
Badyán
Do Evropy se dostal až na počátku 17. století. Daleko dříve byl znám v Rusku. V Číně bylo toto koření pěstováno a používáni i jako léčivo již před 3000 lety.
Badyán je koření, které vůní velmi připomíná anýz a má nasládlou chuť. Jsou to sušená souplodí s lesklými semeny pocházející ze stromu s názvem badyáník pravý (Illicium verum). Pochází z Jižní Číny a Vietnamu, roste také v Indii, na Filipínách, v tropech a subtropech Severní Ameriky. Stálezelený listnatý strom dorůstá do osmimetrové výšky, sklízí se plod, který má tvar osmihvězdice. Patří mezi velmi oblíbené koření, hlavně v jihovýchodní Asii.
V Čínské kuchyni se badyán používá do hovězích polévek, vývarů, marinád k dušenému kuřecímu a vepřovému masu. Badyánem lze dochutit kromě perníkového cukroví a svařeného vína také pokrmy z ryb a mořských plodů. Zvýrazňuje sladkou chuť póru, dýně a kořenové zeleniny. Nejlepší chuť mají měchýřky badyánu i se semeny použité okamžitě po rozdrcení v hmoždíři nebo umleté elektrickým mlýnkem.
Ke keši
Na úvodních souřadnicích krabičku nehledejte. Souřadnice si budete muset vyluštit zodpovězením několika nenáročných otázek. Některé odpovědi najdete v listingu (proto si ho pozorně přečtěte), některé si budete muset zjistit sami z internetu:
1) Jak se jinak nazývá badyán:
a) Čínský anýz.................A=3
b) Mexický anýz..............A=8
c) Libanonský anýz.........A=0
2) Badyán roste na:
a) popínavé rostlině..........B=1
b) stromě............................B=3
c) keři..................................B=7
3) Která část rostliny se používá v gastronomii:
a) květ..........C=4
b) plod.........C=1
c) stonek......C=9
4) Do kterého z pokrmů by jste použili badyán:
a) Sambala............................D=7
b) Menudo............................D=3
c) Nudlová polévka Pho......D=6
5) Jakou chuť má badyán:
a) podobnou burským oříškům..........E=3
b) nasládlou...........................................E=0
c) jemně kyselou....................................E=1
6) Urči co je badyán:
a)F=8
b)F=7
c)F=2
N 48° 58. ABC / E 014° 23. DEF
Mám pro vás jedno malé překvapení. Pokud se vám nepovede krabičku získat, nezoufejte. Bonusové číslo potřebné pro odlov bonusu je nově uvedené v logbooku u čísla 9, u vanilky.
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo. Hodí se vám k odlovu finálky. Další a podrobnější informace k celé sérii najdete u bonusu.
!!!!!! UPOZORNĚNÍ!!!!!!
Rozhodně nejezděte autem až k lesu, ať nebudíte přílišnou pozornost místních chatařů. Nechte ho na doporučeném parkovišti. Vejdou se tam 2-3 vozidla.