Keš vás přivede na kopec, který měl odpradávna ochranný a vojenský význam pro lid z Vratislavic. Husitské války v 15. století starou ves Wratislawitz v podstatě zničily. Poté nastal v údolí řeky Nisy na 200 let klid. Někdy v té době se Vratislavičtí dozvěděli o cizích armádách, které vtrhly do Čech a vyjídaly a vypalovaly vesnice. Tyto zlé zprávy způsobily, že si Vratislavičtí na Strážném vrchu (kde právě stojíte) podle staré tradice zřídili "varovné tyče" – byla to dlouhá bidla obalená slámou, namočenou ve smůle a promísená se střelným prachem. Když byl zpozorován nepřítel, v tomto případě jakékoliv vojsko, byly tyče zapáleny a kouř a rány ze střelného prachu upozornily vesničany na blížící se nebezpečí. Ti neváhali a i s dobytkem a cennostmi utíkali do blízkých lesů vyhledat skrýš.
"Strojem času" se teď přenesme blíže k současnosti, do poloviny 18. století, kdy Prusko válčilo s Rakousko-Uherskem o moc ve střední Evropě. V té době si rakousko-uherská armáda zřídila na Strážném vrchu opevnění a pozorovatelnu a vratislavický lid již záměrně neničila jako dříve, ale využívala je pro ubytování a obživu vojsk. Celý vrch byl tenkrát méně zalesněný a tak bylo vidět opravdu široko daleko. I na starých mapách je toto místo označováno jako "Wacht B", tedy Wachtberg, německy Strážný vrch. Na mapě II. vojenského mapování z let 1836-1852 je kopec označen jako "Signal B.".
Jak na kešku: na úvodních souřadnicích keška není, ale je tu hezká vyhlídka do kraje a na Vratislavice. Zde také naleznete "schované" souřadnice, které vás zavedou na historické pozice rakousko-uherské armády. Dodnes tam můžete rozpoznat terénní úpravy a valy (pro noční lovce - na úvodních souřadnicích lítají světlušky vysoko a na místě finální kešky naopak nízko). K nalezení souřadnic a kešky není nutné kopat v zemi, hledejte jen očima! Nedávejte do galerie fotky, které by dalším hledačům napověděly úkryt kešky a braly radost z hledání.