Dnes neexistují žádné doklady o tom, kdy a za jakých okolností kostel vznikl.
První písemná zmínka o něm pochází z r. 1355, ale je pravděpodobné, že kostel stál na tomto místě již dříve. Historici a autoři různých studií o Smolnici a smolnickém kostele se v dataci vzniku kostela liší. Jako nejpravděpodobnější se jeví názor, který je podložen již zmíněnými archeologickými nálezy, a to že dnešní kostel, hřbitov a fara stojí na místě, kde se konávaly pohanské náboženské obřady. Nynější podoba kostela pochází pravděpodobně z úpravy r. 1700.
Některé části jsou však starší než tato úprava. Kupříkladu podle dendrochronologické analýzy krovu nad presbytářem, byly nejstarší trámy otesány ze stromů poražených mezi lety 1374 – 1375, což odpovídá i slohovému rozboru kamenických detailů stavby.
Nad kněžištěm a nad vchodem je stará gotická klenba. Podle F. Štědrého je loď ve svých základech až ke klenbě původní, románská. Stejně tak i věž na severní straně je až ke střeše kostela románská. Co odtud vyčnívá nad kostel je přestavěno r. 1789. Křížová gotická klenba ve věžní kobce, která nyní slouží jako sakristie, pochází pravděpodobně z doby Přemyslovců. Kolem kostela je hřbitov, za zmínku stojí sarkofág rodiny Lukášovy podle návrhu A. Wiehla z roku 1878, který vytesal J. Srbecký ze Sulce.
Popis kostela
Smolnickou stavbu sice nevedli špičkoví řemeslníci jako třeba v Panenském Týnci, ale neznámému mistru se podařilo snad s využitím starší věže postavit působivý celek.
Na obdélnou loď navázal polygonální presbytář s opěráky, opírající se o hmotu mohutné věže se sakristií v přízemí a jižní vstup obohatila klenutá předsíň. Pětiboký presbytář dostal žebrovou klenbu s typickým, pozdně gotickým hruškovitým profilem žeber s bočními výžlabky. Stejný profil se opakuje i na dalších dochovaných klenbách v sakristii a vstupní předsíni a naznačuje, že celá stavba vznikla v krátké době podle jednotného plánu. Klenba presbytáře je rozdělena do dvou polí – první je obdélné s jednoduchou křížovou dispozicí a okrouhlým svorníkem, se symbolem žehnající ruky (dex-tera Dei) ve vrcholu. Ve druhé se paprskovitě přizpůsobuje pětibokému závěru a rovněž vrcholí kameným svorníkem, zdobeným erbovním znamením hříče, ostrých háků, užívaných údajně k pouštění koňské krve. Na svých štítech nosili toto stříbrné znamení v červeném poli v blízkém okolí široce rozvětvené rody vladyků z Hřivic, Hořan, Jimlína, Opočna, Hříškova a dalších vesnic. (Například v podvěží opočenského kostela lze obdobný svorník vidět dodnes)
Po obou stranách předsíně jsou nízká kamenná sedátka.
Věž,jak již bylo uvedeno, je původně románská,dvoupatrová s kamenným točitým schodištěm a cibulovou bání. V patře věže měl být nejspíš depozitář k úschově cenných částí kostelního majetku.Střílnová okénka,která tento interiér částečně osvětlují,však nemohla v případě ohrožení poskytnou obráncům kostela reálnou možnost obrany.V této souvislosti je třeba upozornit na podstřešní patro presbyteria. Taková patra mívali jen středověké opevněné kostely,které sloužily jako útočiště venkovanů v případě vojenského ohrožení.Ve smolnickém kostele však nenalézáme žádné zařízení k aktivní obraně, takže byl na presbyteriem nejspíš jakýsi úkryt.
Proti kněžišti je kruchta na 2 pilířích s dřevěnou balustrádou a schwarzenberským znakem.Zařízení pochází převážně z poloviny 18. století.Hlavní oltář s obrazem sv. Bartoloměje a sochami sv.Václava a sv. Zikmunda je z konce 17. století.Stejně jako boční oltáře s obrazy sv. Jana Nepomuckého, Krista a sochami světců.Kazatelna se sochami Krista a andílků pochází z poloviny 18. století. Také zpovědnice,hodnotné rokokové lavice a přední část varhan z poloviny 18. století.Dále do interiéru kostela patřily 4 obrazy světců v rokokových rámech,cínová křtitelnice z roku 1597 od Brikcího z Cimburka a barokní busty sv. Petra a Pavla z první pol. 18. stol.
Z tohoto výčtu hodnotných uměleckých památek dnes v kostele nenalezneme téměř nic.K tomu se ale vrátíme později. Při popisování vnitřku kostela nelze opomenout renesanční náhrobní kámen Kateřiny Libentálové z Veitmíle z roku 1606,který byl na přelomu 19. a 20. století vyzdvižen ze země a zasazen do zdi na jižní straně presbytáře. Vedle tohoto náhrobního kamene je zde ještě jeden, barokní z roku 1708.
Pod kostelem se nalézá hrobka, kde jsou pohřbeni bývalí majitelé Smolnice, poslední členové svých rodů- Jan ze Sovince a Doubravice(zemřel 1570 příp.1575),Jan ze Šelenberka(zemřel 1597).Další z pohřbených v hrobce kostela je Kateřina z Veitmíle,manželka Jana z Šelenberka,později Petra z Libentálu(zemř. 1606).Posledním pohřbeným je Hanuš Hruška z Března(zemřel 1610).Podle náhrobního kamene se zjistilo, že kromě této podzemní hrobky je v kostele ještě hrobka další, zatím zazděná,neotevřená.
K současnému stavu kostela
Po dlouhých letech nezájmu a chátrání se kostel dočkal v roce 1991 opravy. Byla opravena věž a střecha,báň byla pokryta měděným plechem a koule pod křížem pozlacena. Byla obnovena fasáda kostela a navíc byl kostel napojen na veřejné osvětlení a po vzoru slavných staveb osvětlen. Nyní tedy do celého okolí září honosná stavba bílou omítkou nejen ve dne,ale upoutává pozornost i v noci. Bohužel nevyvolává zájem jenom mezi turisty a zájemci o historii a stavební památky,ale spíš na sebe upozorňuje zloděje a vandaly. Kostel byl v minulosti mnohokrát vykraden,od roku 1991 cca 15 krát.Je tedy logické, že z hodnotného vybavení kostela nezbylo téměř nic.Co se dalo ukrást je ukradeno,co se odnést nedalo,zloději zničili.
Použité zdroje:
http://www.smolnice.cz/historie-obce-smolnice.html
Jan Mareš – Smolnice
Teď k samotné keši
Finální souřadnice krabičky získáme doplněním souřadnic pomocí zjištění čtyř jednoduchých indícií, které se dají vcelku rychle nalézt v okolí vchodu na hřbitov a k samotnému kostelu, poblíž souřadnic označujících parkoviště.
Zde jsou otázky a možné odpovědi:
Otázka 1 : Číslo lampy napravo od vchodu na hřbitov směrem z parkoviště je:
a) LO 02033 – N = 50° 17,xxx‘
b) LO 02142 – N = 50° 18,xxx‘
Otázka 2 : Na informační ceduli poblíž téhož vchodu se dočteme, že:
PROJEKT REVITALIZACE KOSTELA SVATÉHO BARTOLOMĚJE VE SMOLNICI JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA
a) v rámci opatření III.2.2 – N = yy° yy,328‘
b) v rámci opatření II.3.2 – N = yy° yy,131‘
Otázka 3 : Na informační cedulce se dočteme, že:
Prostor před hřbitovem byl upraven z prostředků obce Smolnice
a) v r. 2007 – E = 13° 50,xxx‘
b) v r. 2009 – E = 13° 51,xxx‘
Otázka 4 : Na informační ceduli poblíž vchodu na hřbitov se dočteme, že:
Na hřbitově je několik zajímavých hrobů, které stojí za prohlédnutí. Například: Sarkofág rodiny Lukášovy podle návrhu A.Whiehla z roku 1878, který vytesal J. Srbecký
a) z Hříškova – E = yy° yy,659‘
b) ze Sulce – E = yy° yy,823‘
Přeji příjemný lov a kešku prosím zase dobře ukryjte do jejího „úložiště“ :)
!!!POZOR NA MUDLY!!!
odkaz na ofocený logbook: http://www.rajce.net/a1430544
FTF
13.05.2017
V_clav11 CZ
STF
13.05.2017
Dandikus
coTTF
13.05.2017
Harley91, Bady13